Tu nájdete:
-> Medaile se valí do Prahy
-> Výsledky
-> Brožúrka s výsledkami a všetkými medailami
-> Nominácie, -> Partneri, -> Reportáž (tlačová správa), -> Z médií,

-> Výhercovia vylosovaných cien, -> Ceny do ankety, -> Štatút ocenenia Medaila roka

-> predchádzajúce ročníky: Medaila roka 2024, Medaila roka 2023, Medaila roka 2022

Harmonogram Medaily roka 2025:

– 15.4.2026 – prijímanie návrhov na nominácie
– 5.-6.6.2026 – výstavka – prezentácia nominovaných medailí – Bratislavské zberateľské dni, Incheba
-> jún-júl 2026 – on-line verejné hlasovanie (ukončené)
– 4.-5.9.2026 – verejné vyhlasovanie výsledkov ankety, stretnutie s autormi medailí – autogramiáda, výstavka – prezentácia zúčastnených medailí v Prahe na veľtrhu Sběratel (PVA Expo Praha)
– 4.9.2026 – slávnostné vyhlasovanie víťazov ankety Medaily roka 2025 – Uměleckoprůmyslové museum v Praze (pre pozvaných)
– september 2026 – zverejnenie výhercov cien ankety

Právo na zmeny vyhradené, sledujte stránku/informačné kanály

Ďakujeme za Váš záujem o anketu Medaila roka, určenú nielen pre priateľov, milovníkov a sympatizantov medailí a plakiet, ale aj širšiu verejnosť.

Medailérsky klub, o.z. pre vás organizuje ďalší, už tretí ročník ocenenia Medaila roka.

Slovenská a česká medailérska produkcia bola za rok 2025 opäť veľmi zaujímavá a určite tak zaujme nielen zberateľskú a zainteresovanú verejnosť, ale aj širšie publikum.

Kvalifikačné kritériá na nominované medaily:

• bola vydaná/vznikla za uplynulý rok (2025),
• od slovenského alebo českého autora alebo vyrobené na Slovensku alebo Česku so slovenskou alebo českou témou,
• vzniklo viac identických kusov (technikou razenia, odlievania, …)
• rozmery min. 37 mm a max. cca 200 mm v jednom rozmere,
• nejedná sa o mincu (zákonné platidlo s uvedenou menou a nominálom na prezentovanej ploche),
• stolová medaila (nie závesná na stuhe),
• jedná sa o pôvodnú tvorbu – nie vytvorené za pomoci umelej inteligencie alebo počítačovo za použitia fotografických predlôh či počítačového písma

Nominácie možno poslať prostredníctvom formulára:

alebo na e-mail MedailaRoka@medailerskyklub.art

-> Ak máte záujem stať sa partnerom Medaily roka, napr. prispieť nejakými cenami do ankety, pomôcť s propagáciou a medializáciou alebo inak pomôcť či prispieť, príp. nejako inak podporiť naše aktivity a naše medailérstvo, ozvite sa nám.

Podporujeme naše medailérstvo, podporte nás v tom:

-> nákupom vo svojom obchode cez Dobromat

Venujte nám nejaké to % zo svojho nákupu a nepreplatíte ani cent/Kč!

Česko i Slovensko, cca 1500 obchodov – na Dobromat.cz alebo Dobromat.sk stačí 1. vykliknúť obchod, cez ktorý idete nakupovať, 2. Medailérsky klub ako príjemcu a 3. pokračujete normálne v nákupe vo svojom obchode :-).

-> Podporiť nás môžete tiež kúpou polokošele Medailérskeho klubu
(krátky/dlhý rukáv):

Vďaka! Medailérsky klub, o.z.

PARTNERI

Projekt z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia
(Supported using public funding by Slovak Arts Council)

Ďakujeme za spoluprácu a propagáciu:
aktuality.sk – najnavštevovanejší slovenský web, najčítanejší, nezávislý spravodajský web na Slovensku,
veletrh Sběratel – největší sběratelský veletrh ve střední a východní Evropě (p. Jindřich Jirásek, ředitel),
Sberatel.info – Novinky ze světa sběratelů
Asociace umělců medailérů (AUM) – spoluorganizátor FIDEM 2027, Praha (p. Kateřina Nora Nováková)
Slovenská numizmatická spoločnosť pri SAV (PhDr. Marián Soják, PhD., predseda Ústredného výboru, predseda pobočky Svit-Tatry)

Česká numismatická společnost (MUDr. Michal Mašek, předseda Ústředí)
Aukro.cz – Sběratelství & umění – největší online bazar s aukcemi, Aukro.sk (Pavel Krejčíř, obchod)
Burza mincí (JUDr. Radim Václavík) (zberateľská internetová stránka od roku 2009 zameraná najmä na mince a medaily, ale aj s blogmi a diskusiami),
Sběratel.com – Sběratelství numismatika mince – katalog, diskuze, magazíny – filatelie, filokartie, numismatika, zápalky (p. Zdeněk Jindra),
Sběratelství všeho možného – Sberatel.com – zberateľská skupina na facebooku s 41 tis. členmi
Zberateľ sk – zberateľská skupina na facebooku s vyše 16 tis. členmi
(ak sa Vám napr. nehodí cena, ktorú ste vyhrali v ankete Medaily roka, môžete ju v tejto skupine ponúknuť na predaj formou pevnej ceny alebo aukcie, kde získate trhovú cenu; tiež si tu môžete kúpiť numizmatický alebo iný zberateľský materiál alebo si nechať poradiť o hodnote či identifikácii Vašej mince, medaily či iného zberateľského predmetu od ostatných členov skupiny),
Česká mincovna SK, s.r.o. (p. Matúš Chudý, branch manager)

EURONUMIS s.r.o. – predajca numizmatického materiálu – kamenné predajne Žilina, Bratislava, internetový obchod (p. Stanislav Pekár, majiteľ, riaditeľ),
Národná banka Slovenska (Peter Majer, vedúci oddelenia komunikácie, hovorca), Ministerstvo financií Slovenskej republiky (Ing. Vladimír Kešjar, generálny tajomník služobného úradu), Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky (Mgr. Alica Mumby, tlačový odbor | kancelária ministra)

Takmer 70 zaujímavých cien v celkovej hodnote 3 125/3 925 € pre Vás venovali:
Česká mincovna SK, s.r.o. (p. Matúš Chudý, branch manager),
EURONUMIS s.r.o. – predajca numizmatického materiálu – kamenné predajne Žilina, Bratislava, internetový obchod (p. Stanislav Pekár, majiteľ a riaditeľ), 
Numizmatika Kremnica s.r.o. (p. Drahomír Zobek), 
Osobnosti století s.r.o. (p. Jiří Kuča, jednatel),
Medailérsky klub, o.z., 
Herba spol. s r.o. –  Vydavateľstvo zdravotníckej literatúry (p. Mgr. Milan Lehký, riaditeľ), 
Mincovňa Kremnica, š.p. (p. Mgr. Ivana Koreňová, vedúca oddelenia marketingu)

Vďaka patrí tiež všetkým ostatným spolupracovníkom a spolupracujúcim, bez ktorých pomoci a podpory by sa táto akcia nepodarila.

Ďakujeme!

Uvedení partneri neprispeli finančne, ale len uvedenou podporou a cenami do ankety

VÝSLEDKY

Nie je dôležité zvíťaziť, ale zúčastniť sa: hlavným cieľom ankety je prezentovať medaily svetu

Medaila roka 2025

• 1. miesto – 206 hlasov:

Nová Huta, príchod Slovákov do Rumunska (Asamat Baltaev, DiS.)

Idea a vydavateľ: JUDr. Radim Václavík
Razba: Česká mincovna, a.s.
razená, obojstranná
50 mm, Ag 999, 42 g, 30 ks, z toho 20 ks patinovaných

• 2. miesto – 200 hlasov:

Ľudová kultúra – kroje – Záverečná medaila série (Mgr. art. Roman Lugár)

Mincovňa Kremnica, š.p.
razená, obojstranná
60 mm
Ag 999/1000, 211,9 g, patinované, kolorované
150 ks, číslované

• 3. miesto – 144 hlasov:

Čtyři jezdci Apokalypsy (Alžběta Blažejová, DiS.)

Vyšší odborní škola (VOŠ) Jablonec
razená, obojstranná

50 mm, tombak, 7 sérií po 4 medailách

• 4. miesto – 109 hlasov

100. výročie razby prvej československej 5-koruny (Mgr. art. Roman Lugár)

• 5. miesto –  79 hlasov
  Sobášny portrét Márie Terézie (Drahomír Zobek)

Výsledky verejného hlasovania

Celkovo 1482 hlasov od 812 hlasujúcich (jeden hlasujúci mohol hlasovať za viac medailí) rozhodlo o takomto poradí medailí:

Kompletné poradie:
Nová Huta, príchod Slovákov do Rumunska (Asamat Baltaev, DiS.) – 206 hlasov

Ľudová kultúra – kroje – Záverečná medaila série (Mgr. art. Roman Lugár) – 200 hlasov

Čtyři jezdci Apokalypsy (Alžběta Blažejová, DiS.) – 144 hlasov

100. výročie razby prvej československej 5-koruny (Mgr. art. Roman Lugár) – 109 hlasov

Sobášny portrét Márie Terézie (Drahomír Zobek) – 79 hlasov

Svätopluk (Drahomír Zobek) – 62 hlasov

150. výročí narození konstruktéra Ferdinanda Porscheho (Michaela Appeltová, DiS.) – 55 hlasov

Poslední slova TGM (akad. soch. Jiří Harcuba) – 55 hlasov

Juraj Langsfeld (Štefan Novotný) – 48 hlasov

J. D. Boehm – 160. výročie úmrtia J. D. Boehma – sochára, medailéra a rytca (Štefan Novotný) – 45 hlasov

Vratislav Eusebius z Pernštejna medaile k úmrtí (Jiří Rygl, Veronika Ryglová-Motěšická) – 45 hlasov

80 rokov od tragických udalostí v Kremničke a Nemeckej 1945-2025 (Štefan Novotný) – 43 hlasov

Terra (akad. mal. Daniel Brunovský) – 43 hlasov

Velikáni Slovenského maliarstva – Miloš Alexander Bazovský (Mgr. art. Martin Sabol) – 38 hlasov

Svět hub (Barbora Zielinska, DiS.) – 38 hlasov

M. R. Štefánik (akad. mal. Jozef Gertli Danglár) – 36 hlasov

Bitva tří císařů (MgA. Martin Dašek) – 32 hlasov

Veľká pečať Maximiliána II. Habsburského (Drahomír Zobek (averz) / Mgr. art. Roman Lugár (reverz)) – 30 hlasov

Zeus a Herkules, grécke mýty a báje (Drahomír Zobek) – 28 hlasov

Jan Žižka, k 65. výročí založení ČNS pobočky v Táboře (Lenka Nebeská, DiS.) – 27 hlasov

Prof. Vítězslav Chlumský 1867-1943, Československá ortopedická spoločnost 1925-2025 (akad. soch. Milan Lukáč) – 20 hlasov

Jan Lucemburský – zahájení ražby mincí (akad. soch. Zbyněk Fojtů) – 18 hlasov

Jan Lucemburský – 700 let od ražby florénu (MgA. Adam Alva Fejfar) – 18 hlasov

Arcib. Jozef Nuzík – intronizační medaile (akad. mal. Karel Zeman) – 17 hlasov

Bohumil Hrabal (Štefan Novotný) – 17 hlasov

Vyvraždění Slavníkovců (akad. soch. Michal Vitanovský) – 16 hlasov

Slovenská farmaceutická spoločnosť / Doc. Milan Lehký (akad. soch. Marián Polonský) – 13 hlasov

-> Brožúrka s výsledkami a všetkými predstavenými medailami v pdf (20 strán, 160×112,5 mm; 1,92 MB).
Tiež si môžete zakúpiť tlačenú brožúrku na MedailerskyKlub@gmail.com za 3 € (+ poštovné 1,4 € – SK / 2,5 € – CZ za 1 ks) na exkluzívnom štruktúrovanom papieri (ekologickom, FSC® certifikovanom, CO₂/uhlíkovo neutrálnom, na z 30 % recyklovanom papieri, vyrobenom výhradne energiou z veterných elektrární)

REPORTÁŽ (TLAČOVÁ SPRÁVA)

Tlačová správa a článok – slovensky

Tlačová správa
Prestížna anketa Medaila roka 2025 – najkrajšia česká a slovenská medaila

Za najkrajšiu českú a slovenskú medailu môže do konca júla hlasovať ktokoľvek a vyhrať jednu z hodnotných cien v hodnote vyše 2000 €

PO PRVÝKRÁT S ÚČASŤOU ČESKÝCH AUTOROV

Obľúbená verejná anketa Medaila roka vstupuje do svojho už štvrtého ročníka a prináša zásadnú novinku. Do výberu najlepších diel realizovaných v roku 2025 sa tento rok po prvýkrát zapojí aj česká medailérska scéna. Cieľom tejto iniciatívy je osláviť precízne remeslo, umeleckú hodnotu najmä razených medailérskych diel a prepojiť autorov so širokou verejnosťou aj so zberateľskou komunitou. Verejná anketa vznikla ako iniciatíva Medailérskeho klubu, Bratislava, ktorý pôsobí ako propagátor medailérstva (www.medailerskyklub.art).

SPOLUPRÁCA V RÁMCI ODBORU

Tohtoročný ročník sa nesie v znamení silných partnerstiev. Na organizácii a propagácii sa podieľajú kľúčoví hráči numizmatického sveta: Medailérsky klub a česká Asociace umělců medailérů, ktorí zabezpečujú partnerstvo zamerané na odbornú zabezpečenie a zapojenie popredných českých a slovenských medailérov, Česká numizmatická spoločnosť v Českej republike a Slovenská numizmatická spoločnosť pri Slovenskej akadémii vied na Slovensku, ktoré poskytujú odbornú podporu a šíria povedomie medzi zberateľmi.

Na čo sa môžu tešiť nielen fanúšikovia?

Do konca júla 2026 môže vyberať doslova ktokoľvek z 27 českých a slovenských medailových diel – aj tí, ktorí sa o medaily príliš nezaujímajú alebo si myslia, že im nerozumejú. Prečo? Pretože ich prevedenie je krásne a rozmanité a určite si každý medzi kandidátmi nájde niečo podľa svojho vkusu a v neposlednom rade sú to aj silné témy a príbehy zvečnené na medailách.

Hlasovať za jednu alebo viac najkrajších medailí môžete v hlasovacom formulári – až do konca júla a zároveň tak vyhrať jednu z takmer 70 cien v celkovej hodnote vyše 2000 €

Anketa však neprebieha len v online priestore. Sprevádza ju bohatý sprievodný program, ktorý priblíži krásu medailérstva verejnosti – s výstavou zúčastnených medailí, zberateľským happeningom a vyhlásením výsledkov.

Výstava nominovaných medailí sa tak koná v Česku i na Slovensku – už sa uskutočnila na Bratislavských zberateľských dňoch 5. a 6. 6. 2026 a tešiť sa na ňu môžeme aj na veľtrhu Sběratel v septembri 2026 v Prahe, kde sa uskutoční aj zberateľský happening a vyhlásenie výsledkov – stretnutie autorov s fanúšikmi, autogramiáda a vrcholom celého ročníka bude predstavovanie víťazov verejnej ankety spojené so žrebovaním vecných cien.

Všetky nominácie a podrobné informácie, vrátane zaujímavých sprievodných fotografií, informácií a príbehov, ktoré sa skrývajú za medailami, si možno pozrieť na stránke Medaila roka 2025.

Kateřina Nora Nováková, Asociace umělců medailérů

---

Článok

Občianske združenie z Bratislavy zamerané na propagáciu stolných medailí Medailérsky klub predstavuje v rámci ocenenia Medaila roka 2025 verejnosti výber tých najzaujímavejších medailí a plakiet, ktoré v Česku a na Slovensku vznikli za uplynulý rok.

Kým predošlé ročníky to boli len slovenské medaily, za rok 2025 sa zúčastňujú už aj české medaily. Krok je to vcelku logický, keďže nielen komunity českých a slovenských zberateľov sú navzájom prepletené, nie je to len historická záležitosť z čias spoločného štátu, keď sa medaily razili v  spoločnej štátnej Mincovni Kremnica. Ale aj dnes často autori či výrobcovia z jednej strany rieky Moravy tvoria pre zadávateľov na tej druhej strane. Aj keď už prešlo od rozdelenia československej republiky vyše 30 rokov a odvtedy vyrástli nové generácie, aj tie udržujú kontakty, dnes často prostredníctvom sociálnych sietí (a spolupracujú s „bratmi“). Je to výnimočný fenomén, nielen tá jazyková blízkosť a spoločná minulosť, ale aj kultúrne či spoločenské prieniky, vzájomné sympatie a blízkosť takmer vo všetkých oblastiach, tak aj tejto umeleckej a zberateľskej.

Živé príklady tak nájdeme aj medzi medailami tohto spoločného ročníka, kde sa hľadá najkrajšia česká a slovenská medaila – mladý český medailér Asamat Baltaev (*1991, Čuvašská (Suvarská) republika Ruskej federácie) vytvoril krásnu slovenskú medailu so silným príbehom – Nová Huta – príchod Slovákov do Rumunska, na druhej strane zasa bravúrne stvárnil pre Polabské muzeum, pod ktoré spadá tzv. Hrabalova chata, jeden z najproduktívnejších a najznámejších slovenských medailérov Štefan Novotný z Kremnice (*1954, Slovinky, okr. Spišská Nová Ves) jedného z najvýznamnejších československých spisovateľov českého pôvodu, dodnes veľmi obľúbeného Bohumila Hrabala so svojim svojráznym humorom, ktorého diela sa stali predlohou mnohým slávnym filmom a bavia dodnes.

Ďalšie medaily sú zasa so spoločnými historickými témami – nielen numizmatikov, ale aj notafilikov (zberateľov bankoviek) zaujme určite medaila venovaná 100. výročiu razby prvej československej 5-koruny od medailéra Mincovne Kremnica Romana Lugára (*1978, Handlová), ktorá znázorňuje prechod od papierovej bankovky na mincu. Rovnaký autor je tiež zastúpený ďalšou medailou, pestro kolorovanou masívnou striebornou záverečnou medailou zo série Ľudová kultúra – kroje, ktorá zobrazuje vzory zo skutočných krojov, pokrývajúce všetky kraje Slovenska a autor na jej vzniku veľa spolupracoval s Etnografickým múzeom Slovenského národného múzea v Martine – viac zajímavých info a fotiek, nielen k tejto medaile sú na stránke Nominácie.

Z najvýznamnejších našich osobností bol bravúrne stvárnený na zlatej a striebornej medaile Poslední slova Tomáša Garrigue Masaryka, ktorú vytvoril jeden z najuznávanejších medailérov aj vo svetom meradle akad. soch. Jiří Harcuba (*6.12.1928, Harrachov – 26.12.2013 Praha). Medaila vychádza z Harcubova návrhu z roku 1995 (liata medaila, 165 mm). Vyšla razená posmrtne v spoločnosti České dukáty a vyrazila ju Česká mincovna, ktoré práve spojili sily a České dukáty prešli pod krídla Českej mincovne. Masarykova tvár tu nesie typický Harcubov sklársky rukopis, vďaka čomu pôsobí nesmierne sugestívne a úplne sa vymyká obvyklej portrétnej tvorbe.
Medaila vyšla práve pri príležitosti rozpečatenia obálky s Masarykovými poslednými slovami, ktoré ukázali, že jeho odkaz a slová z roku 1937 sú aj o 90 rokov neskôr nanajvýš aktuálne aj pre ľudí 21. storočia a je len na nás, či si z nich dokážeme zobrať ponaučenie, keďže história sa neustále opakuje.

K medaile vznikla luxusná kazeta z dielne sochára Adama Alvy Fejfara, ktorý je zastúpený tiež svojou zlatou a striebornou medailou Jan Lucemburský – 700 let od ražby florénu, rovnako z dielne spoločnosti České dukáty, vydávajúcej umelecky náročnejšie razené medaily. Pre porovnanie je v ankete tiež druhá 500 g strieborná medaila Jan Lucemburský – zahájení ražby mincí na úplne rovnakú tému, ktorú vytvoril akad. soch. Zbyněk Fojtů pre Českú mincovňu v nižšom mincovom reliéfe. Pre rovnakú mincovňu vytvoril tiež čerstvý osemdesiatnik, akad. soch. Michal Vitanovský, 75 mm strieborný kúsok Vyvraždění Slavníkovců, ktorí predstavovali pre Premyslovcov jediných vážnych konkurentov pri pláne mocensky ovládnuť českú kotlinu a autor sa pri spracovaní tejto silnej témy opieral o autentické inšpirácie.

Netypického stvárnenia na striebornej medaile sa dočkal aj jeden z najvýznamnejších Slovákov – M. R. Štefánik, ktorého sa rozhodol zosúčastniť a priblížiť tak súčasnej generácii „kráľ slovenského komiksu“, nekonvenčný umelec Jozef Gertli s prezývkou Danglár. A tak dal jednému z najvýznamnejších Slovákov na ruku „kérky“ (tetovania Štefánikovo osobné motto či československý znak), do očí hneď udrie aj ďalší anachronizmus, tropická kvetovaná košeľa odkazujúca na Štefánikove svetobežníctvo, ktorý žil okrem iného na Tahiti. Jeho domovom sa stal aj Ekvádor, očarila ho Sahara a šesťkrát vystúpil na Mont Blanc. Letecké okuliare a typická generálska čiapka odkazujú na skutočnosť, že bol letcom, vojakom a francúzskym generálom. Rukavicu potom zdobí Štefánikov návrh československej zástavy, ktorý symbolizuje Štefánikov leví podiel na vzniku republiky a ktorý vymyslel a zrealizoval spolu s českým dizajnérom Vojtechom Preissigom. Štyri hviezdy reprezentujú Čechy, Moravu, Sliezko a Slovensko. Cudzích štátnikov nadchol pre myšlienku Československa ako politik, diplomat, organizátor légií aj lev salónov. Medaila ale skrýva ďalší odkaz, visačku s číslom 3571, odkazujúcu na vesmírnu planétku nesúcu Štefánikovo meno a pripomínajúca, že bol tiež vášnivým astronómom a meteorológom. Na reverznej strane medaily potom nájdete Danglárov podpis a logo – mikimauzovskú lebku.

Čo je ale nemenej zaujímavé, je prístup k poňatiu medaile – tento farebný komiks je vytlačený špeciálnou technikou na strieborný strižok. Aj taká vie byť medaila. Napokon súčasná umelecká medaila nadobúda a využíva najrozmanitejšie tvary či techniky, nielen klasická razba a kruhový tvar, jediným kritériom je asi len maximálny rozmer do 15 cm, aspoň podľa svetovej federácie umeleckej medaily FIDEM, ktorá bude práve v Prahe tiež organizovať na jeseň 2027 svetový medailérsky kongres a výstavu súčasnej umeleckej medaily (spoluorganizátori Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Asociace umělců medailérů). Je to vrcholná svetová medailérska udalosť, konajúca sa každé 2 roky, na ktorej sa v roku 2025 v Mníchove sa zúčastnilo cca 600 medailí z 30 krajín. A na rovnakom mieste, ale o rok skôr, bude slávnostné vyhlasovanie výsledkov Medaily roka 2025 pre pozvaných hostí. Verejné vyhlasovanie, spojené s výstavkou medailí a stretnutím a autogramiádou s medailérmi bude na jesennom veľtrhu Sběratel Praha 2026.

Určite zaujmú aj pôsobivé absolventské práce Vyšší odborní školy v Jablonci nad Nisou ako 150. výročí narození konstruktéra Ferdinanda Porscheho, ktorá je kombináciou tradične modelovaného a razeného reliéfu a gravírovanej frézovanej grafiky od Michaely Appeltovej alebo expresnívny súbor 4 medailí Čtyři jezdci Apokalypsy – Mor, Válka, Hladomor, Smrt od Alžběty Blažejové. Do tretice je do Svět hub, ktorý stvárnila Barbora Zielinska na jednej strane s plodnicami húb a na druhej strane s podhubím. Je príjemné sledovať, že aj v dnešnej virtualizovanej dobe aj predstavitelia najmladšej generácie vidia v tomto hmatateľnom médiu zmysel a majú ambíciu pokračovať v tejto asi 500-ročnej tradícii medailérstva. Na Slovensku, ktoré bolo za ostatné desaťročia najmä vďaka tzv. kremnickej škole, jedinečnému podhubiu, z ktorého vychádzali rytci a medailéri, ktorí nachádzali uplatnenie predovšetkým v jednej z najstarších mincovní sveta, Mincovne Kremnica, oslavujúcej v roku 2028 už svoje 700-výročie nepretržitého fungovania, žiaľ takáto nastupujúca generácia absentuje – keďže kremnická Stredná odborná škola nedávno zanikla a slovenské vysoké školstvo medaile, ako médiu a ako odnoži sochárstva a plastiky nevenuje pozornosť.

V Kremnici je však istou nádejou slávny kremnický medailér Drahomír Zobek, ktorý po pôsobení v Mincovni Kremnica, kde bol čas aj vedúcim jej ateliéru, dnes vedie úspešnú vlastnú rodinnú kremnickú firmu Numizmatika Kremnica, vydávajúcu vlastné medaily od návrhu až po razbu. V prvom ročníku Medaily roka 2022 sa najviac páčila publiku a vyhrala práve jeho strieborná medaila venovaná nitrianskemu kniežaťu Pribinovi a v tomto ročníku na ňu nadväzuje ďalšou historizujúcou medailou Svätopluka I., tiež nitrianskeho kniežaťa a neskôr vládcu Veľkej Moravy. Prezentuje sa tiež svojou ďalšou striebornou medailou so sobášnym portrétom Márie Terézie, na reverze s veľkou korunovačnou pečaťou a slávnosťami jej korunovácie či ďalšou portrétnou medailou panovníka Maximiliána II. Habsburského, na reverze s veľkou pečaťou, rovnako ako pri Márii Terézii s neskutočne detailným a pútavým spracovaním, na ktoré sa podujal znova kremnický medailér Roman Lugár.

Zastúpené sú tradične aj numizmatické spoločnosti, tak Slovenská numizmatická spoločnosť pri Slovenskej akadémii vied má opäť od Štefana Novotného hneď 3 medaily – pobočka Banská Bystrica s medailou 80 rokov od tragických udalostí v Kremničke a Nemeckej 1945-2025, pobočka Martin s medailou Juraj Langsfeld a pobočka Svit-Tatry 160. výročie úmrtia sochára, medailéra a rytca J. D. Boehma.

Česká numismatická společnost pobočka Brno vydala v rámci série medailí vymretých významných moravských šľachtických rodov historizujúcu medailu k úmrtiu Vratislava Eusebia z Pernštejna, ktorú navrhli Jiří a Veronika Ryglovi a ručne vyryl a vyrazil do striebra Jaroslav Jelínek, čo je pri veľkosti toliaru (42 mm) pozoruhodný výkon. Vystavená medaile s č. 29 je udelená kniežaťu Williamu E. Lobkowicz (*1961, Boston, Massachusetts, U.S.A.), ktorý je zo sekundogeniturnej (druhorodenej) vetve jedného z najvýznamnejších českých šľachtických rodov, ale táto časť rodu spravuje rozsiahle rodové zbierky, v ktorých je tiež uložená jediná podobizeň Vratislava Eusebia z Pernštejna, teda portrétny medailón, z ktorého podoby tiež vychádzali tvorcovia medaily.

Pobočka v Táboře si pripomenula 65. výročie svojho založenia pamätnou medailou na tému Jan Žižka, spracovanú podľa predlohy pobočky mladou, ale renomovanou medailérkou Lenkou Nebeskou s vyobrazenou takmer trojmetrovou sochou husitského vojvodcu Jana Žižky z Trocnova, ktorý stál u založenia táborskej mestskej obce.
Pobočky Kroměříž a Olomouc, spolu s Biskupstvím Olomouc zastupuje intronizačná medaila arcib. Jozefa Nuzíka od jedného z najuznávanejších súčasných českých medailérov Karla Zemana (*1949, Brno) – grafik, rytec a medailér, ktorý tvorí aj známky a na Sběrateli v Prahe by mal tiež jednu prezentovať, dlhodobo sa zameriava na obdobie napoleonských vojen a bitku u Slavkova.

Práve túto tému pod názvom Bitka troch cisárov stvárnil tiež na impozantnej 75 mm striebornej patinovanej medaile Martin Dašek (* 5.1.1981, Pardubice), patriaci medzi výrazné osobnosti českého medailérstva, ktorý sa snažil na Zemanovu prácu dôstojne nadviazať.

Tradične medailérsku medicínsku oblasť zastupuje medaila venovaná prof. Vítězslavovi Chlumskému 1867-1943 a storočnici Československej ortopedickej spoločnosti (1925-2025) od akad. sochára Milana Lukáča – preslávený Chlumského roztok sa používa tiež ako antiseptikum, dezinficiens – najmä na dezinfekciu chronických, zle sa hojacich rán.

Alebo medaila Slovenskej farmaceutickej spoločnosti venovaná doc. Milanovi Lehkému, ktorá dozrievala v ateliéri jedného z najvýznamnejších slovenských medailérov Mariána Polonského (1943) dlhých 5 rokov , čo sa bezpochyby odzrkadľuje na jej dokonalosti a podčiarkuje to tiež jej impozantný reliéf vo veľkosti úctihodných 90 mm a padne tak ideálne do ruky, bola vyrazená v Lisabonskej mincovni.

Zo série Velikáni Slovenského maliarstva Mincovne Kremnica sa predstavuje tiež veľká 80 mm medaila Miloš Alexander Bazovský od medailéra ateliéru mincovne Martina Sabola.

Pozoruhodná je aj ďalšia strieborná medaila kremnického medailéra Drahomíra Zobeka z jeho voľnej tvorby v podobe a s parametrami tetradrachmy zobrazujúca v autorskom návrhu Herkula v zápase s levom a portrét najvyššieho starogréckeho boha Zeusa, ktorý je prepisom najznámejšieho antického portrétu Dia – busty z karerského mramora nájdenej v roku 1775 v Otricoli (Umbria, Taliansko) a ktorá sa považuje za kópiu stratenej bronzovej starogréckej busty/sochy z konca 4. storočia. Busta má nadživotnú veľkosť s výškou 58 cm a nájdeme ju vo vatikánskych múzeách (Museo Pio-Clementino, Sala Rotonda – okrúhly sál). Táto antická predloha inšpirovala aj ďalších medailérov v minulosti, najslávnejšia je to Olympijská medaila víťaza z 1. novodobých olympijských hier v Aténach, 1896, striebro, razba Monnaie de Paris, ktorej autorom je nikto iný ako slávny Jules Clément Chaplain (12.7.1839-13.7.1909) – francúzsky sochár a jeden z najvýznamnejších francúzskych medailérov 19. a prelomu 20. storočia (kam siahajú aj korene nášho medailérstva).

Na medailách tohto ročníka sa vyskytli nielen mnohé naše významné historické osobnosti či udalosti, ale je zastúpená aj tzv. voľná tvorba, kde má autor úplnú slobodu výberu a stvárnenia témy, vyjadrenia sa. Akad. maliar Daniel Brunovský (*1959, Bratislava), predstaviteľ slovenskej postmoderny a syn , tak so svojou pozoruhodnou ďalšou liatou medailou Terra (lat. zem) zo série Živly, už známej z predchádzajúcich ročníkov, zaujme svojím jedinečným a nezameniteľným rukopisom.

Viac o týchto medailách a ich príbehoch, s bohatým sprievodným obrazovým materiálom si je možné pozrieť detailne na stránke Medaila roka 2025.

Naživo ich bolo už možné vidieť 5. a 6. júna 2026 na Bratislavských zberateľských dňoch a bude ešte možné na výstavke na veľtrhu Sběratel v Prahe-Letňanech 4. a 5.9.2026, kde sa uskutoční tiež verejné vyhlasovanie výsledkov tohto ročníka a budete sa môcť tešiť na osobné stretnutie a „pokec“ s autormi medailí a autogramiádou. Slávnostné vyhlasovanie pre pozvaných bude v nádhernej reprezentatívnej historickej budove Uměleckoprůmyslového musea z konca 19-storočia. Okrem partnerov ocenenia Medaila roka 2025 sa organizačne a odborne podieľali tiež česká Asociace umělců medailérů, ako aj Česká numismatická společnost a Slovenská numizmatická spoločnosť pri SAV.

Tisková zpráva a článek – česky

Prestižní anketa Medaile roku 2025 poprvé s účasti českých autorů

Tisková zpráva, 19.6.2026

Veřejnost hlasuje za nejhezčí českou a slovenskou medaili do konce července 2026 s možností získání hodnotných cen. Oblíbená veřejná anketa Medaile roku vstupuje do svého již čtvrtého ročníku a přichází se zásadní novinkou. Do výběru nejlepších děl realizovaných v roce 2025 se letos poprvé zapojuje také česká medailérská scéna. Cílem této iniciativy je oslavit precizní řemeslo, uměleckou hodnotu zejména ražených medailérských děl a propojit autory se širokou veřejností i sběratelskou obcí. Veřejná anketa vznikla jako iniciativa Medailérského klubu, který působí jako propagátor medailérství.

Na co se mohou fanoušci i veřejnost těšit?
„Do konce července 2026 může vybírat doslova kdokoliv z celkem 27 českých a slovenských medailérských děl uplynulého roku – i ti, kteří se o medaile příliš nezajímají nebo si myslí, že jim nerozumí“, říká Peter Kočvara, předseda Medailérskeho klubu a ředitel ocenění a dodává: „Provedení medailí je opravdu krásné a rozmanité a jistě každý si mezi kandidáty najde nějakou podle svého gusta a v neposlední řade jsou to také silná témata a příběhy, které jsou na medailích zvěčněna a bezpochyby zaujmou kohokoliv.“

Spolupráce napříč oborem
Letošní ročník se nese ve znamení silných partnerství. Na organizaci a propagaci se podílejí klíčoví hráči numismatického světa: Medailérsky klub z Bratislavy a Asociace umělců medailérů, kteří zajišťují partnerství zaměřené na odbornou garanci a zapojení předních českých a slovenských medailérů, Česká numismatická společnost v Česku a Slovenská numismatická spoločnosť na Slovensku, které odborně podporují a šíří povědomí mezi sběrateli.

Zahlasovat pro jednu nebo více nejhezčích medailí lze online až do konce července 2026 a zároveň tak vyhrát jednu z bezmála 70 cen v celkové hodnotě téměř 50000 Kč.

Anketa však neprobíhá pouze v online prostoru. Doprovází ji bohatý doprovodný program, který přiblíží krásu medailérství veřejnosti – s výstavou zúčastněných medailí, sběratelským happeningem a vyhlášením výsledků.

Výstavka nominovaných medailí tak probíhá v Česku i na Slovensku – již se uskutečnila na veletrhu Bratislavské sběratelské dni začátkem června a těšit se na ni lze ještě na veletrhu Sběratel v září 2026 v Praze-Letňanech, kde proběhne také sběratelský happening a vyhlášení výsledků – setkání autorů s fanoušky, autogramiáda a vrcholem celého ročníku bude představení vítězů veřejné ankety, spojené s losováním věcných cen. Slavnostní vyhlášení pro pozvané hosty se bude konat v historické budově Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Všechny nominace a podrobné informace, včetně zajímavých doprovodných fotografií, informací a příběhů skrytými za medailemi si lze prohlédnout na stránkách Medaila roka 2025.

---

Článek

Občanské sdružení zaměřené na propagaci stolních medailí Medailérsky klub z Bratislavy představuje v rámci ocenění Medaila roku 2025 veřejnosti výběr těch nejzajímavějších medailí a plaket, které vznikly v uplynulém roce v České republice a na Slovensku.

Zatímco v předchozích ročnících se jednalo pouze o slovenské medaile, v roce 2025 se do soutěže zapojují i medaile české. Je to celkem logický krok, protože nejen komunity českých a slovenských sběratelů jsou vzájemně propojené, nejde jen o historickou záležitost z dob společného státu, kdy se medaile razily ve společné státní mincovně v Kremnici. Ale i dnes často autoři či výrobci z jedné strany řeky Moravy tvoří pro zadavatele na té druhé straně. I když od rozdělení Československé republiky uplynulo již více než 30 let a od té doby vyrostly nové generace, i ty udržují kontakty, dnes často prostřednictvím sociálních sítí (a spolupracují s „bratry“). Jedná se o výjimečný fenomén, a to nejen díky jazykové blízkosti a společné minulosti, ale také díky kulturním a společenským průnikům, vzájemné sympatii a blízkosti téměř ve všech oblastech, včetně té umělecké a sběratelské.

Živé příklady tak najdeme i mezi medailemi tohoto společného ročníku, v němž se hledá nejkrásnější česká a slovenská medaile – mladý český medailér Asamat Baltaev (*1991, Čuvašská (Suvarská) republika Ruské federace) vytvořil krásnou slovenskou medaili s výrazným příběhem – Nová Huta – příchod Slováků do Rumunska, na druhé straně pak bravurně ztvárnil pro Polabské muzeum, pod které spadá tzv. Hrabalova chata, jeden z nejplodnějších a nejznámějších slovenských medailérů Štefan Novotný z Kremnice (*1954, Slovinky, okres Spišská Nová Ves) jednoho z nejvýznamnějších československých spisovatelů českého původu, dodnes velmi oblíbeného Bohumila Hrabala s jeho svérázným humorem, jehož díla se stala předlohou mnoha slavných filmů a baví dodnes.

Další medaile se zase zabývají společnými historickými tématy – nejen numismatiky, ale i notafiliky (sběratele bankovek) jistě zaujme medaile věnovaná 100. výročí ražby první československé 5koruny od medailéra Mincovny Kremnica Romana Lugára (*1978, Handlová), která znázorňuje přechod od papírové bankovky k minci. Stejný autor je zastoupen i další medailí, pestře kolorovanou masivní stříbrnou závěrečnou medailí ze série Lidová kultura – kroje, která zobrazuje vzory ze skutečných krojů, pokrývající všechny kraje Slovenska, a autor na jejím vzniku úzce spolupracoval s Etnografickým muzeem Slovenského národního muzea v Martine – více zajímavých informací a fotografií, nejen k této medaili, najdete na stránkách Nominace.

Z našich nejvýznamnějších osobností byla brilantně ztvárněna na zlaté a stříbrné medaili Poslední slova Tomáše Garrigue Masaryka, kterou vytvořil jeden z nejuznávanějších medailérů i v celosvětovém měřítku, akademický sochař Jiří Harcuba (*6. 12. 1928, Harrachov – 26. 12. 2013, Praha). Medaile vychází z Harcubova návrhu z roku 1995 (litá medaile, 165 mm). Byla vydána posmrtně společností České dukáty a vyrazila ji Česká mincovna, které právě spojily síly a České dukáty přešly pod křídla České mincovny. Masarykova tvář nese typický Harcubův sklářský rukopis, díky čemuž působí nesmírně sugestivně a zcela se vymyká obvyklé portrétní tvorbě.
Medaile byla vydána právě u příležitosti otevření obálky s Masarykovými posledními slovy, která ukázala, že jeho odkaz a slova z roku 1937 jsou i o 90 let později nanejvýš aktuální i pro lidi 21. století a je jen na nás, zda si z nich dokážeme vzít ponaučení, protože historie se neustále opakuje.

K medaili vzniklo luxusní pouzdro z dílny sochaře Adama Alvy Fejfara, který je zastoupen také svou zlatou i stříbrnou medailí Jan Lucemburský – 700 let od ražby florénu, rovněž z dílny společnosti České dukáty, vydávající umělecky náročnější ražené medaile. Pro srovnání je v anketě také jiná 500g stříbrná medaile Jan Lucemburský – zahájení ražby mincí na zcela stejné téma, kterou vytvořil akad. soch. Zbyněk Fojtů pro Českou mincovnu v nižším mincovním reliéfu. Pro stejnou mincovnu vytvořil také čerstvý vitální osmdesátník, akademický sochař Michal Vitanovský, 75 mm stříbrný kousek Vyvraždění Slavníkovců, kteří představovali pro Přemyslovce jediné vážné konkurenty v plánu mocensky ovládnout českou kotlinu a autor se při zpracování tohoto silného tématu opíral o autentické inspirace.

Netradičního ztvárnění na stříbrné medaili se dočkal i jeden z nejvýznamnějších Slováků – M. R. Štefánik, o jehož ztvárnění se rozhodl a tím jej přiblížil současné generaci „král slovenského komiksu“, nekonvenční umělec Jozef Gertli, přezdívaný Danglár. A tak dal jednomu z nejvýznamnějších Slováků na ruku „kérky“ (tetování Štefánikova osobního motta či československého znaku), do očí hned bije i další anachronismus, tropická květovaná košile odkazující na Štefánikovo cestování po světě, který žil mimo jiné na Tahiti. Jeho domovem se stal také Ekvádor, okouzlila ho Sahara a šestkrát vystoupil na Mont Blanc. Letecké brýle a typická generálská čepice odkazují na skutečnost, že byl letcem, vojákem a francouzským generálem. Rukavici pak zdobí Štefánikův návrh československé vlajky, který symbolizuje Štefánikův lví podíl na vzniku republiky a který vymyslel a realizoval společně s českým designérem Vojtěchem Preissigem. Čtyři hvězdy představují Čechy, Moravu, Slezsko a Slovensko. Cizí státníky nadchnul myšlenkou Československa jako politik, diplomat, organizátor legií i lev salónů. Medaile však skrývá i další odkaz, visačku s číslem 3571, odkazující na vesmírný asteroid nesoucí Štefánikovo jméno a připomínající, že byl také vášnivým astronomem a meteorologem. Na zadní straně medaile pak najdete Danglárov podpis a logo – lebku ve stylu Mickey Mouse.

Neméně zajímavý je však přístup k pojetí medaile – tento barevný komiks je vytištěn speciální technikou na stříbrném střížku. I taková může být medaile. Současná umělecká medaile totiž nabývá a využívá nejrůznější tvary či techniky, nejen klasické ražby a kruhového tvaru; jediným kritériem je asi jen maximální rozměr, do 15 cm podle světové federace umělecké medaile FIDEM, která právě v Praze na podzim 2027 také uspořádá světový medailérský kongres a výstavu současné umělecké medaile (spoluorganizátoři Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a Asociace umělců medailérů). Jedná se o vrcholnou světovou medailérskou událost, konající se každé dva roky, na které se v roce 2025 v Mnichově zúčastnilo přibližně 600 medailí z 30 zemí. A na stejném místě, ale o rok dříve, se uskuteční právě slavnostní vyhlášení výsledků Medaile roku 2025 pro pozvané hosty. Veřejné vyhlášení, spojené s výstavou medailí a setkáním s medailéry a autogramiádou, se uskuteční na podzimním veletrhu Sběratel Praha 2026.

Zajímavé jsou jistě i působivé absolventské práce Vyšší odborné školy v Jablonci nad Nisou jako u příležitosti 150. výročí narození konstruktéra Ferdinanda Porscheho, která je kombinací tradičně modelovaného a raženého reliéfu a gravírované frézované grafiky od Michaely Appeltové, nebo expresivní soubor 4 medailí Čtyři jezdci Apokalypsy – Mor, Válka, Hladomor, Smrt od Alžběty Blažejové. Třetím příkladem je Svět hub, který ztvárnila Barbora Zielinska na jedné straně s plodnicemi hub a na druhé straně s myceliem. Je příjemné sledovat, že i v dnešní virtualizované době vidí i představitelé nejmladší generace v tomto hmatatelném médiu smysl a mají ambici pokračovat v této asi 500 let staré tradici medailérství. Na Slovensku, které bylo v posledních desetiletích zejména díky tzv. kremnické škole jedinečnou živnou půdou, z níž vycházeli rytci a medailéři, kteří nacházeli uplatnění zejména v jedné z nejstarších mincoven světa, mincovně v Kremnici, která v roce 2028 oslaví již 700 let své existence, bohužel taková nastupující generace chybí – jelikož kremnická střední odborná škola nedávno zanikla a slovenské vysoké školství medailím jako médiu a odvětví sochařství a plastiky nevěnuje pozornost.

V Kremnici však představuje jistou naději slavný kremnický medailér Drahomír Zobek, který po působení v Mincovně Kremnica, kde byl čas i vedoucím jejího ateliéru, dnes vede úspěšnou vlastní rodinnou firmu v Kremnici Numizmatika Kremnica, která vydává vlastní medaile od návrhu až po ražbu. V prvním ročníku Medaile roku 2022 se publiku nejvíce líbila a zvítězila právě jeho stříbrná medaile věnovaná nitrianskému knížeti Pribinovi a v tomto ročníku na ni navazuje další historizující medailí Svatopluka I., rovněž nitrianského knížete a pozdějšího vládce Velké Moravy. Prezentuje se také svou další stříbrnou medailí se svatebním portrétem Marie Terezie, na reverzu s velkou korunovační pečetí a oslavami její korunovace, či další portrétní medailí panovníka Maxmiliána II. Habsburského, na rubu s velkou pečetí, stejně jako u Marie Terezie s neuvěřitelně detailním a poutavým zpracováním, o které se opět postaral kremnický medailér Roman Lugár.

Tradičně jsou zastoupeny i numismatické společnosti, tak Slovenská numismatická společnost při Slovenské akademii věd má opět od Štefana Novotného hned 3 medaile – pobočka Banská Bystrica s medailí 80 let od tragických událostí v Kremničce a Nemecké 1945-2025, pobočka Martin s medailí Juraj Langsfeld a pobočka Svit-Tatry k 160. výročí úmrtí sochaře, medailéra a rytce J. D. Boehma.

Česká numismatická společnost, pobočka Brno, vydala v rámci série medailí vymřelých významných moravských šlechtických rodů historizující medaili k úmrtí Vratislava Eusebia z Pernštejna, kterou navrhli Jiří a Veronika Ryglovi a ručně vyryl a vyrazil do stříbra Jaroslav Jelínek, což je u velikosti tolaru 42 mm pozoruhodný výkon. Vystavená medaile s č. 29 je udělena knížeti Williamu E. Lobkowiczovi (*1961, Boston, Massachusetts, USA), který pochází ze sekundogeniturní (druhorodé) větve rodu, ale tato část rodiny spravuje rozsáhlé rodové sbírky, v nichž je uložena také jediná podobizna Vratislava Eusebia z Pernštejna, tedy portrétní medailon, z něhož vycházeli také tvůrci medaile.

Pobočka v Táboře si připomenula 65. výročí svého založení pamětní medailí na téma Jan Žižka, zpracovanou dle dispozic pobočky mladou, ale renomovanou medailérkou Lenkou Nebeskou s vyobrazenou téměř třímetrovou sochou husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova, který stál u založení táborské městské obce.
Pobočky v Kroměříži a Olomouci spolu s olomouckým biskupstvím zastupují intronizační medaile arcibiskupa Josefa Nuzíka od jednoho z nejuznávanějších současných českých medailérů Karla Zemana (*1949, Brno) – grafika, rytce a medailéra, který tvoří i známky a na Sběrateli by měl také jednu představit, dlouhodobě se zaměřuje na období napoleonských válek a bitvu u Slavkova.

Právě toto téma pod názvem Bitva tří císařů ztvárnil také na impozantní 75mm stříbrné patinované medaili Martin Dašek (* 5.1.1981, Pardubice), patřící mezi výrazné osobnosti českého medailérství, který se snažil na Zemanovu práci důstojně navázat.

Tradičně medicínskou oblast medailérství zastupuje medaile věnovaná prof. Vítězslavu Chlumskému (1867-1943) a stému výročí Československé ortopedické společnosti (1925-2025) od akademického sochaře Milana Lukáče – proslulý Chlumského roztok se používá také jako antiseptikum, dezinfekční prostředek – zejména pro dezinfekci chronických, špatně se hojících ran.

Nebo medaile Slovenské farmaceutické společnosti věnovaná doc. Milanu Lehkému, která zrála v ateliéru jednoho z nejvýznamnějších slovenských medailérů Mariána Polonského (1943) dlouhých 5 let, což se bezpochyby odráží v její dokonalosti a podtrhuje to také její impozantní reliéf v úctyhodné velikosti 90 mm, díky čemuž ideálně padne do ruky; byla vyražena v lisabonské mincovně.

Ze série Velikáni slovenského malířství mincovny Kremnica se představuje také velká 80mm medaile Miloš Alexander Bazovský od medailéra ateliéru mincovne Martina Sabola.

Pozoruhodná je také další stříbrná medaile kremnického medailéra Drahomíra Zobeka z jeho volné tvorby, která má tvar a rozměry tetradrachmy a na níž je v autorově návrhu vyobrazen Herkules v souboji se lvem a portrét nejvyššího starořeckého boha Dia, jenž je reprodukcí nejznámějšího antického portrétu Dia – busty z karerského mramoru nalezené v roce 1775 v Otricoli (Umbrie, Itálie) a která je považována za kopii ztracené starověké řecké bronzové busty/sochy z konce 4. století. Busta má nadživotní velikost s výškou 58 cm a najdeme ji ve vatikánských muzeích (Museo Pio-Clementino, Sala Rotonda – kruhový sál). Tento antický vzor inspiroval v minulosti i další medailéry, nejslavnější je olympijská medaile vítěze z 1. novodobých olympijských her v Aténách, 1896, v stříbře, ražba Monnaie de Paris, jejímž autorem není nikdo jiný než slavný Jules Clément Chaplain (12.7.1839–13.7.1909) – francouzský sochař a jeden z nejvýznamnějších francouzských medailérů 19. a přelomu 20. století (kam sahají i kořeny našeho medailérství).

Na medailích tohoto ročníku se objevily nejen mnohé naše významné historické osobnosti či události, ale je zde zastoupena i tzv. volná tvorba, kde má autor úplnou svobodu výběru a ztvárnění tématu, vyjádření. Daniel Brunovský (*1959, Bratislava), představitel slovenské postmoderny, tak se svou další litou medailí Terra (lat. země) ze série Živly, již známé z předchozích ročníků, zaujme svým jedinečným a nezaměnitelným rukopisem.

Více informací o těchto medailích a jejich příbězích, doplněných o bohatý doprovodný obrazový materiál, najdete na stránkách Medaila roka 2025.

Naživo je bylo možné již vidět 5. a 6. června 2026 na veletrhu Bratislavské sběratelské dny a bude možné je ještě vidět i na výstavě na veletrhu Sběratel v Praze-Letňanech 4. a 5. září 2026, kde se také uskuteční veřejné vyhlášení výsledků tohoto ročníku a kde se můžete těšit na osobní setkání a popovídání s autory medailí a autogramiádu. Slavnostní vyhlášení pro pozvané hosty se bude konat v nádherné reprezentativní historické budově Uměleckoprůmyslového muzea z konce 19. století. Kromě partnerů ocenění Medaile roku 2025 se organizačně a odborně podílely také Asociace umělců medailérů, Česká numismatická společnost a Slovenská numismatická společnost pri SAV.

Medaile se valí do Prahy

• 4.-5.9.2026 – veletrh Sběratel (PVA Expo Praha):
  – predstavenie a výstavka medailí zúčastnených v ankete najkrajšia česká a slovenská Medaila roka 2025,
  – využite príležitosť na výnimočné osobné stretnutie s autormi medailí spojené s autogramiádou,
  – verejné vyhlásenie výsledkov ankety Medaila rok 2025,
  

Foto: Ján Baranovič, Peter Kočvara

Piatok 4.9.2026
– 12:00-13:00
Sa na vás teší Asamat Baltaev (*1991), autor medaily Nová Huta, príchod Slovákov do Rumunska – budete sa s ním môcť osobne porozprávať, dať si podpísať donesenú medailu či pozrieť jeho prezentáciu.

– 13:00-14:00
akad. soch. Michal Vitanovský – stretnite osobne majstra Vitanovského, známeho medailéra a autora odborných numizmatických publikácií, ktoré tu môžete zároveň získať a nechať si osobne podpísať.

Majster Vitanovský tu bude tiež prezentovať sadrový model svojej 10 oz striebornej medaily Vyvraždění Slavníkovců, ktorá sa zúčastnila tohto ročníka Medaila roka 2025.
Môžete si ju tiež zakúpiť v stánku České mincovny Vyvraždění Slavníkovců a nechať si ju podpísať alebo si môžete doniesť nejakú inú jeho medailu.

– 16:00-16:30
Predstavenie publikácie/katalógu medailí „Karel Zeman medaile II.“, spojené s autogramiádou autora
V piatok po 16-tej hodine predstaví na stánku Medailérskeho klubu najnovšie pokračovanie katalógu a publikácie o svojich medailách s názvom „Karel Zeman medaile II.“ jeden z najžiadanejších súčasných českých medailérov Karel Zeman (tiež autor známok), u ktorého si bude možné túto krásnu publikáciu zároveň nechať podpísať.

„Karel Zeman medaile II.“ (2009-2025), 150 strán, 2025 – 118 medailí 216.-334..
„Karel Zeman medaile I.“ (2009) – medaily 1.-215. (215 razených + 15 liatych)

POUKÁZKA NA ZVÝHODNĚNOU VSTUPENKU

Veltrh Sběratel 4.-5.9.2026
PVA EXPO PRAHA Letňany | Pá 10 00 – 1800, So 1000 – 1600

NEPLATÍ JAKO VSTUPENKA. Vstupenku obdržíte za 1 Kč po odevzdání této
vyplněné poukázky u pokladny výstaviště PVA EXPO PRAHA Letňany.
-> vytlačte a vyplňte minimálne svoje meno a email (alebo najprv vyplňte v súbore) a predložte pri pokladni.

• 4.9.2026 – Historická budova – Uměleckoprůmyslové museum v Praze (pre pozvaných hostí)
  – pod záštitou veľvyslanca Slovenskej republiky v Českej republike

– slávnostné vyhlasovanie víťazov ankety Medaily roka 2025
– predstavenie najnovšej medaile České numismatické společnosti od Karla Zemana – 150. výročí úmrtí posledního korunovaného českého krále Ferdinanda V.

Spoluorganizátori: Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Asociace umělců medailérů, Česká numismatická společnost

Historická budova Uměleckoprůmyslového musea v Praze – miesto konania slávnostného vyhlasovania výsledkov Medaily roka 2025 a tiež svetového kongresu a výstavy moderných umeleckých medailí XXXIX FIDEM Prague 2027

Foto: Jiří Kuča, Michal Mašek, předseda České numismatické společnosti, Peter Kočvara

VEĽVYSLANECTVO SLOVENSKEJ REPUBLIKY V PRAHE

J. E. pán Martin Muránsky
mimoriadny a splnomocnený veľvyslanec
Slovenskej republiky v Českej republike

udeľuje ZÁŠTITU

nad

slávnostným vyhlásením výsledkov ankety
„Medaila roka 2025
za najkrajšiu českú a slovenskú medailu“

v historickej budove Uměleckoprůmyslového musea v Prahe
dňa 4. septembra 2026

V Prahe 27.júla 2026

J.E. prof. Dr. phil. Martin Muránsky, PhD.:

„Česká republika je náš historicky najbližší sused, dlhodobý prirodzený partner a civilizačný súputnik počas dobrých, ale aj zlých dní dejinného času,“
„Slovensko má dôvod udržiavať a prehlbovať vzťahy s Českou republikou.
Krajiny nemajú medzi sebou žiadne historické traumy.„

Tu si môžte pozrieť/stiahnuť Powerpoint prezentáciu k slávnostnému vyhlasovaniu (13,4 MB):

Z MÉDIÍ

15.7.2026 Sberatel.info – Novinky ze světa sběratelů:
Medaile se valí do Prahy. Soutěž poprvé spojuje české a slovenské autory a hlasovat můžete i vy

20.6.2026 Aktuality.sk – najčítanejší slovenský web:
Od Pribinu po Masaryka: Prehľad diel a autorov ankety Medaila roka 2025

Celý článok: Od Pribinu po Masaryka: Prehľad diel a autorov ankety Medaila roka 2025

Verejná anketa Medaila roka vstupuje do štvrtého ročníka
Zdroj: Medailérsky klub, o.z.

Robo Hakl – redaktor

Anketa vstupuje do štvrtého ročníka s rekordnou ponukou 27 diel. Po prvý raz sa pridávajú aj českí medailéri a verejnosť môže hlasovať do konca júla 2026.

BRATISLAVA: Obľúbená verejná anketa Medaila roka vstupuje do štvrtého ročníka. Cieľom tejto iniciatívy, ktorej organizátorom je združenie Medailérsky klub Bratislava, je osláviť precízne remeslo, umeleckú hodnotu najmä razených medailérskych diel a prepojiť autorov so širokou verejnosťou aj so zberateľskou komunitou. V tomto ročníku prichádza aj s novinkou, pretože do výberu najlepších diel, realizovaných v roku 2025, sa po prvýkrát zapojí aj česká medailérska scéna.

Na organizácii a propagácii verejnej ankety sa podieľajú kľúčoví hráči numizmatického sveta – Medailérsky klub a česká Asociace umělců medailérů. Zabezpečujú partnerstvo zamerané na odborné zabezpečenie a zapojenie popredných českých a slovenských medailérov.

Česká numizmatická spoločnosť v Českej republike a Slovenská numizmatická spoločnosť pri Slovenskej akadémii vied na Slovensku poskytujú odbornú podporu a šíria povedomie medzi zberateľmi.

Každý si nájde favorita

Do konca júla 2026 môže odborná aj laická verejnosť vyberať z 27 českých a slovenských medailových diel. Zapojiť sa do verejnej ankety Medaila roka môžu aj tí, ktorí sa o medaily príliš nezaujímajú alebo si myslia, že im nerozumejú. Prevedenie medailí je rozmanité a určite si každý medzi kandidátmi nájde niečo podľa svojho vkusu.

Hlasovať za jednu alebo viac najkrajších medailí je možné prostredníctvom hlasovacieho formulára do konca júla a zároveň možno vyhrať jednu z takmer 70 cien v celkovej hodnote vyše 2 000 eur.

Výstava nominovaných medailí sa konala na Bratislavských zberateľských dňoch 5. a 6. 6. 2026, no uskutoční sa ešte v Prahe na veľtrhu Sběratel v septembri 2026. Tam sa uskutoční aj zberateľský happening a vyhlásenie výsledkov – stretnutie autorov s fanúšikmi, autogramiáda a vrcholom celého ročníka bude predstavovanie víťazov verejnej ankety spojené so žrebovaním vecných cien.

Inšpirovali sa u susedov

Kým predošlé ročníky to boli len slovenské medaily, za rok 2025 sa zúčastňujú už aj české medaily. Komunity českých a slovenských zberateľov sú navzájom prepletené, aj keď od rozdelenia československej republiky prešlo viac ako 30 rokov.

Živým príkladom spoločného ročníka, kde sa hľadá najkrajšia česká a slovenská medaila, je mladý český medailér Asamat Baltaev. Vytvoril slovenskú medailu so silným príbehom – Nová Huta – príchod Slovákov do Rumunska. Na druhej strane bravúrne stvárnil jeden z najproduktívnejších a najznámejších slovenských medailérov Štefan Novotný z Kremnice pre Polabské muzeum, pod ktoré spadá Hrabalova chata. Bohumil Hrabal je jeden z najvýznamnejších československých spisovateľov českého pôvodu.

Kroje aj Masaryk

Ďalšie medaily sú zasa so spoločnými historickými témami. Nielen numizmatikov, ale aj notafilikov (zberateľov bankoviek) zaujme medaila venovaná 100. výročiu razby prvej československej 5-koruny od medailéra Mincovne Kremnica Romana Lugára, ktorá znázorňuje prechod od papierovej bankovky na mincu.

Rovnaký autor je tiež zastúpený ďalšou medailou, pestro kolorovanou masívnou striebornou záverečnou medailou zo série Ľudová kultúra – kroje, ktorá zobrazuje vzory zo skutočných krojov, pokrývajúce všetky kraje Slovenska a autor na jej vzniku veľa spolupracoval s Etnografickým múzeom Slovenského národného múzea v Martine.

Z najvýznamnejších našich osobností bol bravúrne stvárnený na zlatej a striebornej medaile Poslední slova Tomáša Garrigue Masaryka, ktorú vytvoril jeden z najuznávanejších medailérov aj vo svetom meradle akademický sochár Jiří Harcuba. Medaila vychádza z Harcubova návrhu z roku 1995 a vyšla razená posmrtne v spoločnosti České dukáty, vyrazila ju Česká mincovna. Medaila vyšla práve pri príležitosti rozpečatenia obálky s Masarykovými poslednými slovami.

Návrat do minulosti aj Danglár

K medaile vznikla luxusná kazeta z dielne sochára Adama Alvy Fejfara, ktorý je zastúpený tiež svojou zlatou a striebornou medailou Jan Lucemburský – 700 let od ražby florénu, rovnako z dielne spoločnosti České dukáty.

V ankete je tiež druhá strieborná medaila Jan Lucemburský – zahájení ražby mincí na úplne rovnakú tému, ktorú vytvoril akad. sochár Zbyněk Fojtů pre Českú mincovňu.

Pre rovnakú mincovňu vytvoril akad. sochár Michal Vitanovský strieborný kúsok Vyvraždění Slavníkovců, ktorí predstavovali pre Premyslovcov jediných vážnych konkurentov pri pláne mocensky ovládnuť českú kotlinu a autor sa pri spracovaní tejto silnej témy opieral o autentické inšpirácie.

Netypického stvárnenia na striebornej medaile sa dočkal aj jeden z najvýznamnejších Slovákov – M. R. Štefánik, ktorého sa rozhodol priblížiť súčasnej generácii nekonvenčný umelec Jozef Gertli s prezývkou Danglár. Na reverznej strane medaily potom nájdete Danglárov podpis a logo – mikimauzovskú lebku.

Šikovní študenti

Určite zaujmú aj pôsobivé absolventské práce Vyšší odborní školy v Jablonci nad Nisou ako 150. výročí narození konstruktéra Ferdinanda Porscheho, ktorá je kombináciou tradične modelovaného a razeného reliéfu a gravírovanej frézovanej grafiky od Michaely Appeltovej alebo expresívny súbor štyroch medailí Čtyři jezdci Apokalypsy – Mor, Válka, Hladomor, Smrt od Alžběty Blažejové. Do tretice je tu Svět hub, ktorý stvárnila Barbora Zielinska na jednej strane s plodnicami húb a na druhej strane s podhubím.

Uspel s Pribinom, predstavuje Svätopluka

Kremnický medailér Drahomír Zobek, ktorý po pôsobení v Mincovni Kremnica vedie úspešnú vlastnú rodinnú kremnickú firmu, v prvom ročníku Medaily roka 2022 uspel so striebornou medailou venovanou nitrianskemu kniežaťu Pribinovi. V tomto ročníku na ňu nadväzuje ďalšia historizujúca medaila Svätopluka I., tiež nitrianskeho kniežaťa a neskôr vládcu Veľkej Moravy.

Prezentuje sa tiež svojou ďalšou striebornou medailou so sobášnym portrétom Márie Terézie, na reverze s veľkou korunovačnou pečaťou a slávnosťami jej korunovácie, či ďalšou portrétnou medailoupanovníka Maximiliána II. Habsburského, na reverze s veľkou pečaťou, rovnako ako pri Márii Terézii s neskutočne detailným a pútavým spracovaním, na ktoré sa podujal znova kremnický medailér Roman Lugár.

Medaile pre numizmatické spoločnosti

Zastúpené sú tradične aj numizmatické spoločnosti. Slovenská numizmatická spoločnosť pri Slovenskej akadémii vied má opäť od Štefana Novotného hneď 3 medaily – pobočka Banská Bystrica s medailou 80 rokov od tragických udalostí v Kremničke a Nemeckej 1945–2025, pobočka Martin s medailou Juraj Langsfeld a pobočka Svit-Tatry 160. výročie úmrtia sochára, medailéra a rytca J. D. Boehma.

Česká numismatická společnost, pobočka Brno, vydala v rámci série medailí vymretých významných moravských šľachtických rodov historizujúcu medailu k úmrtiu Vratislava Eusebia z Pernštejna, ktorú navrhli Jiří a Veronika Ryglovi a ručne vyryl a vyrazil do striebra Jaroslav Jelínek, čo je pri veľkosti toliaru (42 mm) pozoruhodný výkon.

Pobočka v Táboře si pripomenula 65. výročie svojho založenia pamätnou medailou na tému Jan Žižka, spracovanou podľa predlohy pobočky mladou, ale renomovanou medailérkou Lenkou Nebeskou s vyobrazenou takmer trojmetrovou sochou husitského vojvodcu Jana Žižky z Trocnova, ktorý stál pri založení táborskej mestskej obce.

Pobočky Kroměříž a Olomouc, spolu s Biskupstvím Olomouc zastupuje intronizačná medaila arcib. Jozefa Nuzíka od jedného z najuznávanejších súčasných českých medailérov Karla Zemana, ktorý sa dlhodobo zameriava na obdobie napoleonských vojen a bitku u Slavkova.

Práve túto tému pod názvom Bitka troch cisárov stvárnil na impozantnej 75 mm striebornej patinovanej medaile Martin Dašek, patriaci medzi výrazné osobnosti českého medailérstva, ktorý sa snažil na Zemanovu prácu dôstojne nadviazať.

Medicínske témy

Tradične medailérsku medicínsku oblasť zastupuje medaila venovaná prof. Vítězslavovi Chlumskému 1867–1943 a storočnici Československej ortopedickej spoločnosti (1925–2025) od akad. sochára Milana Lukáča – preslávený Chlumského roztok sa používa tiež ako antiseptikum, dezinficiens – najmä na dezinfekciu chronických, zle sa hojacich rán.

Alebo medaila Slovenskej farmaceutickej spoločnosti venovaná doc. Milanovi Lehkému, ktorá dozrievala v ateliéri jedného z najvýznamnejších slovenských medailérov Mariána Polonského dlhých 5 rokov. Vyrazená bola v Lisabonskej mincovni.

Terra zo série Živly

Zo série Velikáni Slovenského maliarstva Mincovne Kremnica sa predstavuje tiež veľká 80-milimetrová medaila Miloš Alexander Bazovský od medailéra ateliéru mincovne Martina Sabola.

Pozoruhodná je aj ďalšia strieborná medaila kremnického medailéra Drahomíra Zobeka z jeho voľnej tvorby v podobe a s parametrami tetradrachmy zobrazujúca v autorskom návrhu Herkula v zápase s levom a portrét najvyššieho starogréckeho boha Zeusa.

Na medailách tohto ročníka sa vyskytli nielen mnohé naše významné historické osobnosti či udalosti, ale je zastúpená aj tzv. voľná tvorba, kde má autor úplnú slobodu výberu a stvárnenia témy, vyjadrenia sa. Akad. maliar Daniel Brunovský, predstaviteľ slovenskej postmoderny, so svojou pozoruhodnou liatou medailou Terra (lat. zem) zo série Živly, už známej z predchádzajúcich ročníkov, zaujme svojím jedinečným a nezameniteľným rukopisom.

5.-6.6.2026 Bratislavské zberateľské dni 2026, Incheba, Bratislava
Výstavka a prezentácia nominovaných medailí

Dvojdenná prezentácia nominovaných medailí na Medailu roka 2025 verejnosti, spojená s propagáciou prebiehajúceho hlasovania priniesla nielen množstvo zaujímavých stretnutí a rozhovorov s obdivovateľmi a zberateľmi medailí, ale predovšetkým najrozmanitejších iných zberateľských odvetví, ako aj nezainteresovanej verejnosti a jednoznačne tak ukázala, že medaily dokážu zaujať doslova kohokoľvek, bez ohľadu na vek či osobné preferencie nielen svojím obdivuhodným a ľúbivým umeleckým a remeselným stvárnením a vyhotovením – teda estetikou, vzhľadom či formou, ale v neposlednom rade aj svojim obsahom – teda znázornenou témou a jej príbehom, ktorý je za jednotlivými osobnosťami, udalosťami či výročiami, ktorým sú pamätné medaily dedikované, ale aj samotnou umeleckou predstavou a predstavivosťou autorov a to predovšetkým v prípade voľnej tvorby, ako sa dokázali vysporiadať s náročnou úlohou vtesnať celú pointu na tak malý priestor, ktorý malá medaila ponúka, podobne ako dobrý poet dokáže vysvetliť podstatu zložitej témy, ba až celého vesmíru v niekoľkých veršoch.

Zaujímavé a typické tak bolo napríklad stretnutie s jedným filatelistom, ktorý hneď zahlásil, že on sa o medaily nezaujíma, no napokon zotrval v dlhom rozhovore o jednotlivých medailách, keď sa zaujímal o témy na nich predstavené, ale tiež uznal vysokú umeleckú hodnotu mnohých týchto dielok do ruky a um, znalosti a prácu, ktoré sa za vznikom takej medaily skrývajú, či už umelca medailéra, ale aj toho, čo jeho predstavu vo výrobe zhmotní do trváceho média, najčastejšie kovu. Tento filatelista sa síce zrejme už nestane zanieteným medailérom, ale ich obdivovateľom určite áno. A tým splnila účel aj samotná medaila, keď atraktívnou formou pripomenula danú tému.

Mimoriadne zaujímavé a verím aj plodné boli stretnutia s pánom Jindřichom Jiráskom, Managing General Partner v spoločnosti Double Impact, Praha, Česko, ktorý usporiada najväčší sběratelský veletrh ve střední a východní Evropě, kde sme sa dohodli na organizovaní verejného vyhlasovania výsledkov ocenenia Medaila roka 2025, ako aj s pánom Pavlem Krejčířem, šéfom Obchodu v společnosti AUKRO, najväčšie české a slovenské online trhovisko spájajúce B2C aj C2C predaj, najmä v oblasti zberateľstva, umenia a starožitností, s ktorými sa tiešíme tiež na obojstranne výhodnú spoluprácu.

Televízne noviny – Zberateľské poklady, TV Markíza (5.6.2026, 19:30)

Máj/květen 2026 – Numismatický časopis České numismatické společnosti

Prestižní anketa Medaile roku 2025: (rozkliknite)

POPRVÉ S ÚČASTI ČESKÝCH AUTORŮ
Oblíbená veřejná anketa Medaile roku vstupuje do svého třetího ročníku a přichází se zásadní novinkou. Do výběru nejlepších děl realizovaných v roce 2025 se letos poprvé zapojí také česká medailérská scéna. Cílem této iniciativy je oslavit precizní řemeslo, uměleckou hodnotu ražených děl a propojit autory se širokou veřejností i sběratelskou obcí. Veřejná anketa vznikla jako iniciativa Medailérského klubu, který’ působí jako odborná oborová organizace v rámci Slovenské republiky, (více na: https://medailerskyklub.art/)

SPOLUPRÁCE NAPŘÍČ OBOREM
Letošní ročník se nese ve znamení silných partnerství. Na organizaci a propagaci se podílejí klíčoví hráči numismatického světa: Medailérsky klub a Asociace umělců medailérů, kteří zajišťují partnerství zaměřené na odbornou garancí a zapojení předních českých medailérů, a Česká numismatická společnost, která odborné podporuje a šíří povědomí mezi sběrateli.
Výzva pro autory, sběratele a kurátory:

ZASÍLEJTE NOMINACE MEDAILÍ

Organizátoři tímto vyzývají české medailéry, sběratele nebo odborné pracovníky veřejných sbírek k zasílání návrhů na nominace. Do soutěže mohou být nominovány stolní medaile o rozměrech 37 až 200 mm, které vytvořili čeští nebo slovenští autoři, byly vyrobeny v Čechách nebo Slovensku nebo reflektují českou nebo slovenskou tématiku.

ÚČAST V ANKETĚ NABÍZÍ AUTORŮM JEDINEČNOU PŘÍLEŽITOST

• PREZENTACE TVORBY
  Představení děl v rámci sociálních médií, sběratelských portálů a v celostátních médiích.
• ZVÝŠENÍ PRESTIŽE
  Propagace jména autora po boku jeho děl v rámci česko-slovenské numismatické scény, ale i v rámci české a slovenské výtvarné scény
• OSOBNÍ SETKÁNÍ
  Možnost účastnit se doprovodných akcí a setkat se s fanoušky medailérského umění

NA CO SE MOHOU FANOUŠCI TĚŠIT?

Anketa nebude probíhat pouze v online prostoru. Organizá­toři plánují bohatý doprovodný program, který přiblíží krásu medailérství veřejnosti:

1. PUTOVNÍ VÝSTAVA Expozice nominovaných medailí, která by měla proběhnout na několika místech v České republice i na Slovensku.
2. SBĚRATELSKÝ HAPPENING Plánované setkání autorů s fanoušky oboru, které by se mělo uskutečnit v rámci veletrhu Sběratel v září 2026 v Praze.
3. SLAVNOSTNÍ VYHLÁŠENÍ Vrchol celého ročníku, kde budou představeni vítězové v jednotlivých kategoriích.

Máte tip na medaili, která si zaslouží titul Medaile roku 2025? Sledujte komunikační kanál https://medailerskyklub.art/ocenenie-medaila-roka-2025/, kde budou brzy zveřejněny podrobné informace k zasílání nominací.

Své nominace můžete zasílat prostřednictvím online formuláře https://forms.gle/KQbFBoDCTiiZE3oXj7 na tyto adresy: MedailaRoka@medailerskyklub.art nebo MedailerskyKlub@gmail.com.

Těšíme se na Vaše nominace!
/Za Asociaci umělců medailérů Kateřina Nora Nováková

NOMINÁCIE

Za rok 2025 sú nominované tieto medaily a plakety rôznych štýlov, tém, autorov, tvarov, veľkostí, materiálového vyhotovenia… takže skutočne každý si môže vybrať svojho favorita!
(Detaily o jednotlivých medailách sú pod zoznamom alebo stačí kliknúť na odkaz pri danej medaile)

Ľudová kultúra – kroje – Záverečná medaila série (Mgr. art. Roman Lugár)

Poslední slova TGM (akad. soch. Jiří Harcuba)

Jan Lucemburský – 700 let od ražby florénu (MgA. Adam Alva Fejfar)

Veľká pečať Maximiliána II. Habsburského (Drahomír Zobek (averz) / Mgr. art. Roman Lugár (reverz))

Sobášny portrét Márie Terézie (Drahomír Zobek)

150. výročí narození konstruktéra Ferdinanda Porscheho (Michaela Appeltová, DiS.)

Svět hub (Barbora Zielinska, DiS.)

Čtyři jezdci Apokalypsy (Alžběta Blažejová, DiS.)

Arcib. Jozef Nuzík – intronizační medaile (akad. mal. Karel Zeman)

Vratislav Eusebius z Pernštejna – medaile k úmrtí (Jiří Rygl, Veronika Ryglová-Motěšická, Jaroslav Jelínek)

Jan Žižka, k 65. výročí založení ČNS pobočky v Táboře (Lenka Nebeská, DiS.)

80 rokov od tragických udalostí v Kremničke a Nemeckej 1945-2025 (Štefan Novotný)

J. D. Boehm – 160. výročie úmrtia J. D. Boehma – sochára, medailéra a rytca (Štefan Novotný)

Juraj Langsfeld (Štefan Novotný)

100. výročie razby prvej československej 5-koruny (Mgr. art. Roman Lugár)

Velikáni Slovenského maliarstva – Miloš Alexander Bazovský (Mgr. art. Martin Sabol)

Nová Huta, príchod Slovákov do Rumunska (Asamat Baltaev, DiS.)

Bohumil Hrabal (Štefan Novotný)

M. R. Štefánik (akad. mal. Jozef Gertli Danglár)

Jan Lucemburský – zahájení ražby mincí (akad. soch. Zbyněk Fojtů)

Vyvraždění Slavníkovců (akad. soch. Michal Vitanovský)

Bitva tří císařů (MgA. Martin Dašek)

Prof. Vítězslav Chlumský 1867-1943, Československá ortopedická spoločnost 1925-2025 (akad. soch. Milan Lukáč)

Doc. Milan Lehký – zakladateľ Lekárnických dní (akad. soch. Marián Polonský)

Svätopluk (Drahomír Zobek)

Zeus a Herkules, grécke mýty a báje (Drahomír Zobek)

Terra (akad. mal. Daniel Brunovský)

Nominácie detailne

Ľudová kultúra – kroje – záverečná medaila série
(Mgr. art. Roman Lugár)

Mincovňa Kremnica, š.p.
razená, obojstranná
60 mm
Ag 999/1000, 211,9 g, patinované, kolorované
150 ks, číslované

Záverečná medaila zo série „Ľudová kultúra – kroje“ predstavuje symbolické zavŕšenie jedinečnej zbierky venovanej bohatej tradícii slovenského ľudového odievania. Motív medaily zachytáva nielen krásu výšiviek, čepcov, záster a tkanín, ale zároveň odkazuje na hlboké kultúrne korene a identitu slovenského ľudu. Táto medaila nie je len zberateľským predmetom, ale aj dôstojným pripomenutím bohatstva slovenského folklóru, ktorý si zaslúži úctu a zachovanie pre budúce generácie.

https://www.mint.sk/eshop/strieborna-medaila-ludova-kultura-kroje-zaverecna-medaila-serie

27 medailí série Ľudová kultúra – kroje (návrhy, bez záverečnej medaily)
Foto: Roman Lugár, ateliér Mincovne Kremnica

Séria bola robená v striebre, proof vyhotovení a v drevených kazetách (spočiatku po 6 ks, neskôr po 3 ks).

Autor Roman Lugár: „Čo sa týka medaile „Ľudová kultura slovenska“, tak som navrhol urobiť záverečnú väčšiu medailu na ukončenie série, ktorá bola venovaná krojom Slovenska.
V nich som sa snažil pokryť Slovensko vo všetkých krajoch a spolupracoval som pri tom so Slovenským národným múzeom – Múzeá v Martine (Etnografické múzeum) a patrí im veľká vďaka. Bez ich pomoci, ochoty a profesionality by sa to nepodarilo. Na začiatku mi veľmi pomohla pani PhDr. Alžbeta Gazdíková a potom ako odišla do dôchodku, tak pokračovali jej kolegyne. Vyšli mi v ústrety a občas som im dal dosť zabrať, pretože som fotil výšivky, časti krojov, čepcov a pod. presne z dedín ku ktorým dané výšivky patrili (originály). Tiež mi pomáhali s fotografiami (staré fotky od Socháňa /Pavol Socháň, slovenský etnograf, spisovateľ, publicista, maliar a významný fotograf/ a iných), ktoré majú v archíve. Bolo dosť náročné zosúladiť fotky, výšivky a kraje tak aby všetko k sebe patrilo.
Záverečná veľká medaila je už iba poslednou bodkou na záver, kde som použil už získané materiály – niektoré stužky sú z Čičmian, v pozadí je naskladaná drapéria zo súčasti kroju z Veľkého Lomu.“

Návrh a sadrový model záverečnej medaily série Ľudová kultúra – kroje

Foto: Roman Lugár, ateliér Mincovne Kremnica

Karol/Karel Plicka: Dievča z Veľkého Lomu, 1928 (Zdroj: SNG)

Farebné pozadie veľkej záverečnej medaily je poskladané do mozaiky zo stužiek z party tiež z Veľkého Lomu. Vyobrazenie tejto fotky Karla Plicku bolo použité na medaile Veľký Lom – Novohrad z roku 2015.

Čo sa týka série, tak autor fotil niekoľko rôznych výšiviek, obrusov záster, lajblíkov, stužiek, čepcov, detailov z krojov… a to z každej dediny niekoľko.

Výber charakteristických výšiviek/vzorov typických pre daný región bol v rukách spomenutých odborníčok. Potom návrhy medailí ešte prešli kontrolou pani Gazdíkovej.

„Čo sa týka výšiviek, tak ženy tvorili a výšivky vylepšovali, inšpirovali sa navzájom a tak… to znamená, že nevyšívali striktne všetky ženy rovnako v dedine a v druhej dedine už úplne inak, aj keď udržiavali svoj regionálny štýl. Niektorý región bol bohatší a používali aj bohatšiu výzdobu, niektorý nie (dostupnosť nití), niekedy použili starú zachovalú časť a prišli na novú, zužitkovali, čo sa dalo. A okrem toho žiadna žena nechce mať rovnaké šaty ako suseda, aj keď sa na seba podobajú“, dodáva Roman Lugár.

Séria zobrazuje pestrosť, rozmanitosť, originalitu – kultúrne dedičstvo

Poslední slova TGM
(akad. soch. Jiří Harcuba)

Vydali: České dukáty (od 2026 součást České mincovny)

Ražba: Česká mincovna, a.s.
razená, jednostranná
19,75 mm: Au 986/1000 – 199 ks, 3,49 g – dukát;
30 mm: Au 986/1000 – 37 ks, 10,47 g – 3-dukát,
Ag 999/1000 – 1918 ks, 10 g.
Číslování v ploše. Inkusní ražba

Poslední slova T. G. Masaryka, jak je na smrtelném loži v září 1937 nadiktoval svému synu Janovi, byla po desetiletí zapečetěna v tajemné obálce a otevřena až 19. září 2025. Záznam, který přepsal Jan Masaryk, obsahuje tři listy (pět stran), z velké části anglicky, a zaměřuje se na osobní a filosofické myšlenky, nikoliv politiku.
Záznam je svědectvím o filozofickém smýšlení TGM na konci života, přičemž se předpokládalo, že nejde o politický testament, ale spíše o vzkaz rodině či úvahy o životě.
Obálku přechovával Antonín Sum, tajemník Jana Masaryka, a předal ji Národnímu archivu.

Odhalení Masarykova tajemství doprovodila medaile, jaká tu ještě nebyla (CNN Prima News)

Ve výroční den vzniku Československa, 28. října 2025, vyšla speciální limitovaná emise dukátů s portrétem T. G. Masaryka od předního českého výtvarníka Jiřího Harcuby. Masarykova tvář nese Harcubův typický sklářský rukopis, díky čemuž působí nesmírně sugestivně a zcela se vymyká obvyklé portrétní tvorbě.

Tuto výjimečnou emisi připravila společnost České dukáty u příležitosti rozpečetění obálky s Masarykovými posledními slovy v září tohoto roku.

Dukát a další artefakty jsou uloženy v luxusní bílé kazetě se zlatými iniciálami TGM a trikolórou. Barvou kazeta upomíná na Masarykův oblíbený jezdecký oděv, trikolora je připomenutím Masarykovy čapky.

Medaile sama je uložena v paspartě, kterou výtvarník Adam Alva Fejfar pojal jako prvorepublikovou poštovní známku.

Součástí balení jsou i poslední slova TGM na ručním papíře, luxusní lupa, bílé numismatické rukavice, odznáček s iniciálami TGM, opět podle návrhu Adama Alvy Fejfara a certifikát pravosti.

Poslední slova TGM – Zlatý dukát
Poslední slova TGM – Zlatý trojdukát
Poslední slova TGM – Stříbrná pamětní medaile

ak. soch. Jiří Harcuba (6. prosince 1928 Harrachov – 26. července 2013 Praha) byl český sklářský výtvarník, glyptik, medailér a pedagog VŠUP, za komunistické normalizace politický vězeň, po roce 1982 pedagog na několika amerických a britských univerzitách, v letech 1991–1994 rektor VŠUP, zakladatel ryteckých škol v Corningu a Pilchucku a mezinárodní školy Dominika Bimana.
Počátkem normalizace byl odsouzen za své pojetí stříbrné medaile k 50. výročí založení Československa, odkazující na sovětskou okupaci, kterou vytvořil pro krajany v Chicagu roku 1968. Poté, co se o medaili roku 1970 dozvěděla StB, byl okamžitě propuštěn z VŠUP. Při zatýkání vhodil do světlíku rozpracovanou plaketu ke smrti Jana Palacha, kterou potom zachránil jeho asistent. Byl vyslýchán, odsouzen a od srpna 1972 do ledna 1973 uvězněn pět měsíců ve vězení pro těžké zločince v Plzni na Borech. (Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Harcuba)

50. výročí založení Československa 1918-1968 / okupace ČSSR 21. srpna 1968. Medaile, Ag 19,89 g, 35 mm
V roce 1968 vytvořil Jiří Harcuba pro české krajany v Chicagu medaili k 50. výročí vzniku Československa, která však svým motivem narážela na sovětskou okupaci Československa. Když se o jeho medaili dozvěděla StB tak byl z Vysoké školy uměleckoprůmyslové okamžitě propuštěn. 

Harcuba původně medaili k padesátiletému výročí dokončoval pro ražbu v mincovně Kremnica, ale po srpnových událostech roku 1968 návrh předělal. Medaile nese na aversu ženu s lipovou ratolestí – alegorii Československa, na kterou míří pět bajonetů, které symbolizují pět států Varšavské smlouvy, jejichž vojska obsadila Československo. Na reversu je vyobrazeno heslo „Pravda vítězí“ s prezidentskou standartou používanou od roku 1920 Tomášem G. Masarykem a později i Edvardem Benešem.

Ražba byla pravděpodobně realizována v zahraničí – zřejmě ve Švýcarsku. Později se údajně podařilo členům Československé filharmonie tři kusy těchto medailí, které se staly symbolem protestu proti okupaci vojsky Varšavské Smlouvy, propašovat do Československa. (Zdroj: Art+)

Jiří Harcuba studoval na Středním odborném učilišti sklářském v Harrachově, Státní odborné škole sklářské v Novém Boru a posléze na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (u známého českého sochaře a architekta prof. Karla Štipla). Po absolutoriu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové navrhoval v letech 1954-1958 ryté a broušené sklo pro Výtvarné středisko (později Ústav bytové a oděvní kultury) a spolupracoval na realizaci rytého a broušeného skleněného sloupu prof. Karla Štipla pro EXPO ’58 v Bruselu.

Na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou se následně vrátil jako pedagog a v roce 1970 se habilitoval. O rok později ji však musel z politických důvodů opustit. Následně v letech 1971-1990 pracoval jako samostatný výtvarník v oblasti sklářské a medailérské. Od konce 60. let se začal věnovat medailérské tvorbě, zejména návrhům mincí, medailí, řádů, vyznamenání a plaket. Jen v menší míře realizoval také volnou plastiku a výzdobu budov. Od druhé poloviny 70. let absolvoval řadu studijních pobytů v zahraničí a posléze zde působil i pedagogicky.

Po roce 1989 se vrátil na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou a v roce 1991 se stal jejím rektorem. Později založil také Mezinárodní školu Dominika Bimana specializovanou na rytí skla. V roce 1966 a v roce 1993 byla dle jeho návrhů realizována oběžná pětikorunová mince.

5 Kč (Zdroj: Česká národní banka)

„Medaile nese Harcubův osobitý sklářský, velmi úsporný rukopis. Protože co je dneska umění? Je umění obkreslit fotku? Nebo je umění v několika tazích zachytit podobu člověka i s jeho vnitřní dynamikou? A Harcuba přesně tohle dokázal. To si do medailérství přinesl ze své sklářské praxe. Ostatně tato medaile byla vytvořená na základě sklářského díla. Proto může být zajímavá i pro sběratele, kteří se zajímají v první řadě o sklo,“ hodnotí emisi dukátu TGM od Jiřího Harcuby předseda České numismatické společnosti Dr. Michal Mašek.

Podobný osud ako táto medaila, teda, že vznikla z už existujúcej predlohy v skle, má aj medaila Jan Amos Comenius (Komenský), ktorá vznikla 1x v roku 1977 v krištáľovom skle, o priemere 170 mm a následne o 15 rokov neskôr, v roku 1992 poslúžila ako averz pre razenú obojstrannú medailu Památník národního písemnictví v tombaku, priemer 60 mm (nezamieňať s inou medailou od J. Harcubu venovanou J. A. Komenskému z liateho bronzu z roku 1970, 130 mm, s pohľadom doľava)

Jan Amos Comenius (Komenský), 1977, sklo, 170 mm (Foto: Moravská galerie)

Jan Amos Comenius (Komenský) / Památník národního písemnictví, 1992, tombak, 60 mm (Foto: Peter Kočvara)

Společnost České dukáty:

„Chceme ukázat, že ražená medaile může být moderním a exkluzivním produktem, který má své místo i v současném životě. Reagujeme tak i na přesycený trh, který je zaplaven ražbami průměrné či dokonce podprůměrné úrovně.
České dukáty si naopak od svého založení zakládají na vysoké umělecké úrovni a proti trendu produkce bez ambicí se chceme vymezit. Chceme zdůraznit naše zaměření na výjimečné umělecké provedení a originalitu. Medaile pro nás není jen tradicí, ale uměleckou kategorií, která má své místo i v dnešním světě,“ říká zakladatel společnosti Vladimír Olmr.

České dukáty součástí České mincovny
Společnost s příznačným názvem České dukáty vznikla v roce 2016 a vytyčila si nemalý cíl: Obnovit slávu a autenticitu českého dukátového umění.

Od té doby uplynulo rovných deset let a do nové dekády značka vstoupila s novou energií. Stala se totiž součástí České mincovny – silné společnosti, se kterou byla úzce propojena od samého začátku. „Právě v České mincovně, kde se razí mimo jiné všechny české mince, dosud vznikla i většina ražeb vydaných Českými dukáty,“ vysvětluje ředitel České mincovny Michal Voborník a dodává, že spojení značce přinese dlouhodobou stabilitu, technologické zázemí a prostor pro další rozvoj. Více zde.

Jan Lucemburský – 700 let od ražby florénu
(MgA. Adam Alva Fejfar)

Vydali: České dukáty (od 2016 součást České mincovny)

Ražba: Česká mincovna, a.s.
razená, jednostranná

28 mm, 37 mm, 60 mm
28 mm:
Au 986/1000 – 30 ks, 17,45 g – 5-dukát, dukátový lesk;

Ag 999/1000, patina – 150 ks, 13 g – 5-dukát;
37 mm:
Au 986/1000 – 3 ks, 52,35 g – 15-dukát, dukátový lesk;

Ag 999/1000, patina – 150 ks, 40 g – 15-dukát;
60 mm:
Au 986/1000 – 3 ks, 349 g – 100-dukát, dukátový lesk;

Ag 999/1000, patina – 100 ks, 155,50 g – 100-dukát.
Číslování v hraně.

Mince starých časů byly krásné právě tím, že nebyly dokonalé. Měly duši. A právě tento duch ožívá v nové medaili od Adama Fejfara, která vznikla k výročí 700 let od ražby první české zlaté mince – florénu. Místo sterilní symetrie současné technologie zvolil autor jednoduchou středovou kompozici a výraznou modelaci, která medaili propůjčuje syrovou autenticitu dávných časů.

Averzní strana nese portrét Jana Lucemburského – krále, který pozvedl prestiž české koruny a získal si pověst rytíře napříč Evropou. Jeho tvář tu není pouze panovnickým symbolem, ale nositelem ideálů cti, odvahy a státnické vize. Reverz zdobí stylizovaná lilie, přímý odkaz na slavný florén – minci, kterou nechal Jan razit, aby české země zařadil po bok velmocí své doby.

Symbolika a význam

Lilie není jen dekorativním motivem – představuje propojení s evropskou měnovou tradicí a připomíná ambice Jana Lucemburského vyvést český stát z izolace. Medaile jako celek pak není pouze vzpomínkou na jednu událost, ale poctou měně jako nositelce důvěry, prestiže a státní identity.

Adam Fejfar je přední český sochař a medailér, který se dlouhodobě věnuje zpracování historických osobností a symbolů. V rámci spolupráce s Českými dukáty vytvořil i výjimečné portréty Tomáše Garrigua Masaryka (2024) a Václava Havla (2024), vždy s důrazem na výtvarnou osobitost a hlubší kulturní přesah.

Jeho práce propojují řemeslnou preciznost s emocionální silou – nepředkládá pouze obraz, ale příběh, který se dotýká identity a paměti národa.

MgA. Adam Alva Fejfar (*1995)
Adam Alva Fejfar je sochař, medailér a portrétista. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Figurálního sochařství a medaile pod vedením Vojtěcha Míči. Absolvoval také stáž na Iceland University of the Arts.
Ve své volné tvorbě pracuje s pocitem prostoru, skrytým pohybem ve figuře a dlouhodobě se věnuje portrétní tvorbě. Je autorem realizací ve veřejném prostoru a věnuje se také reliéfu, medaili a numizmatice.

Veľká pečať Maximiliána II. Habsburského
(Drahomír Zobek (averz) / Mgr. art. Roman Lugár (reverz))

Numizmatika Kremnica s.r.o.
razená, obojstranná
60 mm
Ag 999/1000 (staré striebro) – 2 oz (62 g)
200 ks

Strieborná medaila zobrazujúca historickú Veľkú pečať Maximiliána II. Habsburského a jeho dobový portrét, vyhotovená z 999/1000 striebra o váhe 2 unce (62 g) s povrchovou úpravou staré-striebro patina.
https://numizmat.sk/sk/strieborne-medaily-numizmatika-kremnica/velka-pecat-maximiliana-ii-strieborna-medaila

Portrétna strana

Citát Maximiliána II. na opise medaily
„Pater patriae deus pro videbit“ (Otec vlasti, Boh sa o to postará.)

Portrét vychádza z vyobrazenia panovníka Maximiliána II. Habsburského, (1527-1576) prisudzovanému maliarovi Guillaume Scrots, nachádzajúci sa na zámku Ambras v Innsbrucku

Pečať:
Vyobrazenie pečate vychádza z kolorovanej litografie veľkej pečate Maximiliána II. Habsburského, cisára Svätej rímskej ríše, uhorského a českého kráľa (Illustration für Kulturgeschichte Des Deutschen Volkes od Otto Henne Am Rhyn (G Grote’sche Verlagsbuchhandlung, 1886).

Z práce na strane s pečaťou. Foto: Roman Lugár

Sobášny portrét Márie Terézie (Drahomír Zobek)

Numizmatika Kremnica s.r.o.
razená, obojstranná
60 mm
Ag 999/1000 (povrchová úprava staré striebro)
2 oz (62 g)
150 ks

Strieborná medaila zobrazujúca panovníčku Máriu Teréziu ako nevestu v deň svadby s Františkom I., o rýdzosti 999/1000 striebra a váhe 2 oz (62 g), inšpirovaná pôvodnou skicou.

Reverz je identický s averzom medaily Mária Terézia na veľkej pečati a slávnosti jej korunovácie (-> Medaila roka 2023)

https://numizmat.sk/sk/strieborne-medaily-numizmatika-kremnica/sobasny-portret-marie-terezie-strieborna-medaila-2-oz

150. výročí narození konstruktéra Ferdinanda Porscheho
(Michaela Appeltová, DiS.)

Vyšší odborní škola (VOŠ) Jablonec
razená, obojstranná

50 mm

tombak
7 ks

Představujeme vám první absolventskou medaili školního roku 2024-2025 z kolekce diplomových prací Vyšší odborní školy (VOŠ) v Jablonci nad Nisou. Její autorkou je Michaela Appeltová, DiS. Medaile vznikla jako připomínka stopadesátého výročí narození konstruktéra Ferdinanda Porscheho. Jedná se o oboustrannou patinovanou medaili, která kombinuje klasicky modelované reliéfní motivy spolu s gravírovanými liniemi realizovanými na CNC frézce. Toto gravírování bylo provedeno až do hotové, povrchově upravené medaile, aby náležitě vynikl kontrast tenkých, svítících linií a tmavé plochy medaile. Tímto řešením se autorce podařilo na medaili evokovat estetiku technických konstrukčních výkresů. Součásti práce je i autorský obal ve formě symbolického skicáku. Porsche u sebe nosíval podobné skicáky k rychlému záznamu svých konstrukčních vizí. Michaela vytvořila tuto absolventskou práci jako svůj osobní hold konstruktérskému geniu tohoto vratislavického rodáka.

Od malička doma občas pomáhala s opravami jejich rodinných aut s otcem a bratrem. Auta má ráda, ale spíše jí na tom baví to, že u ženy to není tak obvyklé.

„Ferdinand Porsche je z Vratislavic (nem. Maffersdorf im Isergebirge), což je kousek od mého bydliště. I to poměrně rychle rozhodlo o tom, co budu zpracovávat jako téma svého absolutoria. A také fakt, že VW Brouk je můj nejoblíbenější automobil,“ říká autorka medaile.

Foto: SUPŠ a VOŠ Jablonec n.N.

„Nicht die Technik macht Geschichte, sondern die Menschen, die sie erfunden haben.“ (Ne technika tvoří historii, ale lidé, kteří ji vynalezli) (Ferdinand Porsche (1875-1951), geboren in Maffersdorf im Isergebirge)

Medaila byla vystavena:

– 18.07.2025 – 11.01.2026 – Sudetendeutsches Museum München: Ferdinand Porsche und andere Pioniere. Wegbereiter der Mobilität aus Böhmen und Mähren

– 22.02. – 20.09.2026 – Isergebirgs Museum Neugablonz (Nový Jablonec/Kaufbeuren, Německo): FERDINAND PORSCHE UND ANDERE PIONIERE. Wegbereiter der Mobilität aus Böhmen und Mähren

Michaela Appeltová Dis.
(9.7.2003, Jablonec nad Nisou)

• Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola – Design grafické a plastické rytiny (2018-2022)
• vyšší odborné vzdělání: Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola v Jablonci nad Nisou – Odbor Ražená medaile a mince (2022-2025)
• Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara – Odbor Socha a prostor (2025-)

Návrhy na mince a medaily pro ČNB a ČM
2023

30. výročí české měny a založení České mincovny

2024
5000 Kč – Památková rezervace Moravská Třebová

2025
200 Kč – Věstonická věnuše

2022

2. místo při zhotovení soutěže na pečetidlo a minci pro statutární město Jablonec nad Nisou jako součást insignií (Magistrát města Jablonec nad Nisou)

2024-2025

2. místo v soutěži na pamětní medaili 90. let horské služby ČR (Horská služba ČR)

Foto: SUPŠ a VOŠ Jablonec n.N., Michaela Appeltová

Svět hub
(Barbora Zielinska, DiS.)

Vyšší odborní škola (VOŠ) Jablonec
razená, obojstranná

50 mm

tombak
7 ks

Medaile Svět hub je absolventskou prací Barbory Zielinské, DiS. na Vyšší odborní škole (VOŠ) v Jablonci nad Nisou. Dílo upozorňuje na existenci křehké, bohaté a často přehlížené říše hub a na její zásadní význam pro fungování života na Zemi.
Medaile kombinuje klasicky modelovaný reliéf více než dvou desítek druhů hub na jedné straně s otiskem reálných přírodnin na straně druhé, které evokují tzv. mycelium – zjednodušeně řečeno podzemní síť hub, bez níž by se život v podobě, jakou známe, nemohl na Zemi rozvinout.

Autorka vytváří kolem medailí uzavřený symbolický mikrosvět tím, že je umisťuje do Petriho misek vystlaných mechem a jehličím. Skleněná forma misky zdůrazňuje křehkost tohoto mikrosvěta a zároveň umožňuje jeho pozorování. Případné rozbití misky by znamenalo nejen fyzické, ale i symbolické narušení tohoto mikrosvěta.
Dílo tak funguje především jako připomenutí neviditelné, avšak zásadní role hub v přírodě a jejich podílu na existenci života jako takového.

Foto: SUPŠ a VOŠ Jablonec n.N.

2025
Horská služba ČR – 90. let, jednostranná, tombak, 200 ks, razba ŠUPaVOŠ Jablonec nad Nisou, 40 mm

Foto: SUPŠ a VOŠ Jablonec n.N.

Čtyři jezdci Apokalypsy
(Alžběta Blažejová, DiS.)

Vyšší odborní škola (VOŠ) Jablonec
razená, obojstranná

50 mm

tombak
7 sérií po 4 medailách

Mor, Válka, Hladomor, Smrt
Záměrem absolventské práce Alžbety Blažejové bylo navrhnout design postav podle knižní předlohy a následně je převést do plastického reliéfního provedení vhodného pro realizaci medaile.

Téma si zvolila ze symboliky Čtyř jezdců Apokalypsy, jak je popisuje poslední kniha Nového zákona – Zjevení svatého Jana.
Kniha Zjevení byla dle tradice napsána na konci prvního století našeho letopočtu a jeho autorství je připisováno apoštolu Janovi. Kniha líčí pomocí obrazů a symbolů křesťanskou vizi dramatické budoucnosti lidstva v jeho závěrečné epoše, v jeho posledních dnech. Čtyři postavy, popisované jako jezdci na koních, se v textu knihy objevují v momentě, kdy je rozlomena první ze sedmi pečetí svitku, který obdržel Beránek/Kristus. Každá pečeť symbolizuje určitou událost, která má nastat v průběhu konce světa. Jezdci jsou v knize přímo spojeni s hrozícími událostmi a symbolizují tresty, různé formy utrpení a potíží, které Bůh může uvalit na lidstvo.

Alžběta Blažejová, DiS.
*24. 9. 2002, Liberec

– 2018-2022 SUPŠ Jablonec nad Nisou, obor Grafický design
– 2022-2025 VOŠ Jablonec nad Nisou, obor Ražená mince a medaile
– 2025-současnost AVU Praha, ateliér Figurální sochy a medaile

2023

Realizace pro ČM – 30. let České mincovny a české měny

Stříbro 999, patinované

100 mm, 1000 g, 200 ks

Stříbrná kilogramová medaile 30 let České mincovny a české měny

37 mm, 1 oz/31,1 g, 1000 ks
Stříbrná uncová medaile 30 let České mincovny a české měny

2022 – Tetovanie – Maturitní práce “Handpoke m•project”. Permanentné tetovanie ručnou technikou handpoke vpravovania atramentu do kože bez použitia tetovacieho strojčeka

2024
Pamětní tabule – Karl R. Fischer, zakladatel muzea

Státní muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Foto a text: Alžběta Blažejová, SUPŠ a VOŠ Jablonec nad Nisou

Arcib. Jozef Nuzík – intronizační medaile
(akad. mal. Karel Zeman)

ČNS pobočky Kroměříž a Olomouc, Biskupství Olomouc
Razba Petr Kazda – TRIGA K, Praha, etue Studio Činčera, Praha
Razená, obojstranná
60 mm
Tombak – 80 ks
Striebro Ag 999/1000, 110 g – 70 ks

Medaile k intronizaci 15. arcibiskupa olomouckého metropolity moravského Mons. Josefa Nuzíka, konané 13.4.2024 v dómě sv. Václava v Olomouci

Intronizace Josefa Nuzíka na arcibiskupa olomouckého

Josef Nuzík, 15. arcibiskup olomoucký a metropolita moravský, má na medaili Karla Zemana kolem krku palium, které uděluje papež. Palium symbolizuje jehně, které kolem krku nese Dobrý pastýř.

Při intronizaci předal v olomoucké katedrále sv. Václava apoštolský nuncius nastávajícímu arcibiskupovi berlu olomouckého arcibiskupství, představující v přeneseném smyslu pastýřskou hůl. Tato bohatě zdobená berla je kromě dekoru doplněna uprostřed zavinutí miniaturní postavou Panny Marie s Ježíškem a nachází se za podobiznou Josefa Nuzíka.

Zadní stranu medaile zaujímá arcibiskupův znak na pozadí s rozetou z katedrály sv. Václava. Trojlist uprostřed symbolizuje Nejsvětější trojici a kryje se s patriarším křížem pod arcibiskupským kloboukem se střapci, které počtem deseti z každé strany vyjadřují arcibiskupskou hodnost. Ve čtvrceném erbu arcibiskupa Nuzíka je v prvním a čtvrtém poli šest hrotů z olomouckého arcibiskupského erbu a ve druhém a třetím poli osobní mluvící znak Josefa Nuzíka. Vidíme šachované trojvrší, které odkazuje k buchlovským vrchům jako dominantě Velké Moravy a sahá významově až k prvnímu biskupovi Metodějovi, a také k rodnému arcibiskupovu kraji. Z prostředního vrchu vyrůstá lilie, která je atributem arcibiskupova patrona sv. Josefa. Po stranách lilie se odklánějí obilné klasy s několika symbolickými vazbami: připomínají hostii, která se z obilí peče, a také chléb, který se jedl při Poslední večeři a který v eucharistii představuje tělo Páně. Klasy jsou i narážkou na Rozsévače rozhazujícího jejich zrna jako víru evangelia, a tak souvisejí i s heslem Josefa Nuzíka „HLÁSAT RADOSTNOU ZVĚST“, tj. evangelium. A konečně klasy odkazují na arcibiskupův původ ze zemědělského rodu a jeho vztah k obdělávané půdě. Pod tímto znakem je ještě umístěno palium. Ve spodní části medaile dovršuje významový celek arcibiskupovo heslo.
Zdroj: karel zeman medaile II., Hortus Moraviae, z. s. Kroměříž, 2025

Vratislav Eusebius z Pernštejna – medaile k úmrtí
(Jiří Rygl, Veronika Ryglová-Motěšická, Jaroslav Jelínek)

Autor návrhu Jiří Rygl, Veronika Ryglová-Motěšická
Česká numismatická společnost, pobočka v Brně
Ryl a razil Jaroslav Jelínek
razená, obojstranná
42 mm
Ag 999
30 ks, číslované
28 g ± 5 %

Úmrtní tolarová medaile Vratislava III. Eusebia z Pernštejna / Vymření rodu pánů z Pernštejna – poslední mužský příslušník tohoto rodu zemřel roku 1631 v bojích třicetileté války.

První předky rodu pánů z Pernštejna můžeme nalézt již ve 13 století. Tehdy se psali s predikátem z Medlova dle obce na Jižní Moravě. Kolonizovali území v okolí horního toku řeky Svratky a zde si také ve druhé polovině 13. století vystavěli hrad, který nese jméno Pernštejn. První doložené užití predikátu, odvozeného od tohoto hradu, pochází z roku 1285 a váže se k osobě Štěpána II. z Medlova a Pernštejna.

Období prvního velkého rozkvětu rodu přišlo v době moravských markraběcích válek, v kterých se o dominantní roli v zemi utkali Jošt a Prokop Lucemburští a Vilém I z Pernštejna dovedně lavíroval mezi oběma stranami.

Dalším obdobím rozmachu je pak období husitských válek, ve kterých byli Pernštejnové na kališnické straně. V navazujícím období panování krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad a dále v období jagellonském se vyznamenal Vilém II z Pernštejna, jež rodové majetky bohatě rozmnožil i o statky ve Východních Čechách.

Jan IV. z Pernštejna, zvaný Bohatý, syn Viléma II. byl předákem stavovské opozice a zastáncem protestantství. Jako přední magnát půjčil císaři Ferdinandovi I. značnou částku, za kterou držel v zástavě Kladské hrabství a to včetně práva mincovat. Razil zde dukát, 3 tolar, 2 tolar, tolar, 1/2 tolar, 1/4 tolar, groše a haléře.

Poslední mužský příslušník rodu, Vratislav III. Eusebius se narodil roku 1594. V té době už byl obrovský pernštejnský majetek v rozvratu, ale přesto se nedá říci, že by rod živořil. Litomyšlské panství, zachráněné od prodeje zástavní držbou, přešlo do osobního majetku Vratislava, který navíc koupil palác na Malé Straně (dnes jej využívá Parlament ČR). V pobělohorském období je Vratislav na straně vítězů a v hodnosti plukovníka jezdectva bojuje v třicetileté válce. V bezvýznamné potyčce se švédskými jednotkami u města Tangermünde je však 26. července 1631 těžce zraněn a umírá.

Vratislav III. Eusebius z Pernštejna zemřel bez potomků a jeho majetek přechází na sestru Frebonii, která je, když roku 1646 umírá, poslední nositelkou tohoto jména. Pernštejnský odkaz však alespoň symbolicky převzal rod Lobkowiczů. Ten skrze Polyxenu, tetu Vratislavovu, přijal do jednoho z polí svého erbu Pernštejnskou zubří hlavu.

Medaile s č. 29 udělena knížeti Williamu E. Lobkowicz (*1961, Boston, Massachusetts, U.S.A.), který je ze sekundogeniturní (druhorozené) větve rodu, ale tato část rodiny spravuje rozsáhlé rodové sbírky. V této sbírce je také uložena jediná podobizna Vratislava Eusebia z Pernštejna, tedy portrétní medailon. Z této podoby také vycházeli tvůrci medaile.

Grafický návrh na medaili pochází od Veroniky Ryglové-Motěšické, na základě podkladů jejího manžela Jiřího Rygla ml., iniciátora a organizátora medaile, jednatele brněnské pobočky České numismatické společnosti, který také nastudoval a předložil veškeré reálie znázorněné na medaile.

Výrobu medaile pak zajistil Jaroslav Jelínek, který vyryl a zakalil raznice, odlil a rozválcoval stříbro, udělal střižky, medaili ručně vyrazil kladivem na několikrát a napatinoval.
Je konzervátor Technického muzea v Brně, v roce 2025 mu bylo 70 let. Je dlouholetý člen výboru brněnské pobočky ČNS a v současnosti zastává funkci matrikáře. Jinak návrhy na své ražby dělá sám, pouze v sérii vymřelých moravských rodů jsou návrhy od Jiřího a Veroniky Ryglových.
Jaroslav Jelínek dělá a razí hlavně žetony, už jich udělal více než 600 typů, pro různé akce, výstavy a zajímavé exponáty Technického muzea v Brně. Věnuje se i experimentálním ražbám z neobvyklých materiálů. Případně historicky věrných rekonstrukcí výroby razidel, přípravy střížku a ražby čtyřrázových mincí, pražského groše a podobně. Pokud jde o jeho sběratelské zaměření, tak je to především období antiky s primárním zaměřením na Řím.

Tolar je označený iniciálami JJ (Jaroslav Jelínek) a JVR (Jiří a Veronika Ryglovi).

„Takhle myšlenka mne napadla na základě aukčního žetonu k 186. aukci naší pobočky. Jednalo se o medaili Buriana Trčky z Lípy, který neměl právo mincovat, ale nechal si roku 1588 vyrobit medaili o váze a ve formě tolaru. Vyrazit ručně minci této velikosti není tak snadné a pan Jelínek byl navíc zahlcen ražbou různých variant této ražby. O tolarech v té době už nechtěl ani slyšet. Podařilo se mi jej však přemluvit a snad i nadchnout pro myšlenku ražby úmrtních tolarových medailí významných moravských rodů. Konkrétněji těch, které vymíraly kolem roku 1600. Významné rody, které ovlivňovaly dějiny Moravy a staly se jejich neoddělitelnou integrální součástí. Hned na začátku jsme si vytýčily jednu věc. Dvacet kusů a žádné materiálové ani tvarové varianty. Nakonec jsme se shodli na třiceti kusech a s určitou hrdostí můžu říci, že v rámci variant jsme si všichni odběratelé rovni.
Láká to, nechat si udělat například dvě klipy nebo ražbu v mědi, ale opravdu je jen třicet číslovaných kusů ve stříbře,“ říká Jiří Rygl ml. a dodává:
„Jaká je však fyzická obtížnost této ražby, která je ražena ručně kladivem čtyřmi až šesti údery (s patřičnou mezifází žíhání)… Pan Jelínek si navíc stříbro taví a válcuje sám.
První ražbou byl Jan Šembera Černohorský z Boskovic, poslední člen rodu pánů z Boskovic. Dalším je právě Vratislav Eusebius z Pernštejna. Následovat by měl Tas Meziříčský z Lomnice a poté Kateřina z Kunštátu. Raději však doufat než na to spoléhat. Od pana Jelínka je to totiž v jeho letech neuvěřitelný výkon.“

Zkouška do plastelíny a záměrně znehodnocené razidlo reverzní strany

Jiří Rygl ml. dále objasňuje, jak to při vzniku medaile chodí: „Vyberu osobnost. Nastuduji si její životopis a pokouším se jít do pramenů a hledám varianty opisů jejich jména v latině (což je jazyk, který na těchto medailích používáme). Někdy je to problematické, jindy mám variant více. Poté se snažím najít dobové zobrazení. Nastuduji si oblečení, sháním detaily dobových doplňků, šperků, brnění, kordů atd. Poté manželka Veronika Rygl Motěšická provede pár studií a radíme se, co z jakého úhlu vykreslit a jaké oblečení použít atd.
Poté manželka postupně finalizuje návrh a ten předložíme panu Jelínkovi, s kterým se radím zase po stránce technologické, jak to lze nebo nelze udělat, kde provést změny atd.
Když je návrh hotový v tužce, je obtáhnut tuží. A veškeré stínování, detaily, které tam pan Jelínek nechce, jdou pryč.
Pan Jelínek poté přenáší pomocí mřížky návrh na razidlo. Rozpočítává písmena a mezery mezi nimi tak, aby to pří puncování všechno sedělo.
Poté začíná zdlouhavá a náročná práce při ruční výrobě razidla. Poté kalení a pak samotná ražba.“

Jiří Rygl ml. stylizován do hlavy panovníka na minci

Veronika Ryglová-Motěšická, manželka Jiřího Rygla ml. není profesionální výtvarnice, ale dříve se věnovala, mimo jiné, i kresbě mincí. Jsou dělané formou tečkování tuší. Dnes jsou vystavené v klubovně brněnského numismatického spolku.

První ražba série Jan Šembera Černohorský z Boskovic. Medaile s č. 29 udělena milosti knížeti Janu Adamovi z Liechtenštejna, vládnoucímu knížeti (Jan z Boskovic měl dvě dcery a obě si vzaly příslušníky tohoto rodu)

Text: Jiří Rygl ml., Jan Vlček (člen výboru ČNS Brno)
Foto: Jiří Rygl ml. (jednatel ČNS Brno), wikipedia, historickaslechta.cz

Jan Žižka, k 65. výročí založení ČNS pobočky v Táboře (Lenka Nebeská, DiS.)

Česká numismatická společnost, z.s. pobočka v Táboře
Razba: Petr Kazda – TRIGA K, Praha
razená, obojstranná
50 mm
Striebro Ag 999/1000, 2 oz/~ 62,2 g – 55 ks
Meď Cu, ~ 56 g – 55 ks

K 65. výročí založení POBOČKY ČNS V TÁBOŘE
V roce 2025 si pobočka ČNS v Táboře připomenula 65. výročí svého založení. K této příležitosti vydala pamětní medaili na téma Jan Žižka, zpracovanou dle dispozic pobočky medailérkou Lenkou Nebeskou, DiS.

Námětem aversu medaile je téměř třímetrová socha husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova, který stál u založení táborské městské obce. Pískovcová socha, kterou zhotovila z monolitu dílna bratří Ducháčkú rukou Josefa Ducháčka podle modelu sochaře Josefa Strachovského, byla odhalena před 140 lety, dne 26. října 1884 na Žižkově centrálním náměstí v Táboře. Tehdejší cena činila 2 250 zl.

Tomuto aktu však předcházelo již 26. srpna 1877 na stejném podstavci odhalení kovové sochy od Josefa Václava Myslbeka, kterou však odlila nekvalitně ze zinku slévárna Grünn, a pro náklon musela být socha v červnu 1878 sňata.
Na aversu medaile jsou uvedena místa Žižkových vítězných bitev a prvky z korouhve husitského svazu Táboritů.

Pomník Jana Žižky z Trocnova (foto Infocentrum Město Tábor)

Motivem reversu medaile je historická stavební dominanta města Tábora, Bechyňská brána s věží hradu Kotnov, zasazená do reliéfu pozdně gotického štítu měšťanského Škochova domu na Žižkově náměstí v sousedství radnice, který vznikl pří rekonstrukci domu po velkém požáru Tábora v roce 1532. Štít je tvořen plaménkovým motivem s oblouky tvaru oslího hřbetu. Celková kompozice reversu tak může evokovat „mříž izolace“, do které se dostali Táborité po porážce v bitvě u Lipan r. 1434, a zároveň i „chrám pravdy“ Božího zákona, který zde postavili učedníci upáleného kazatele pravdy a reformátora církve – mistra Jana z Husi.

Lenka Nebeská, DiS.

17.8.1984

2000-2003 – SOU Uměleckořemeslné, Podkovářská – Praha
obor: Umělecký keramik (praxe v BaF na Kampě, mistr Z. Bedrna)

2003-2005 – SOU Uměleckořemeslné, Podkovářská – Praha
obor: Uměleckořemeslné práce

2004-2005 – sochařské kurzy u ak. soch. J. Sejka
2005-2007 – VOŠ Uměleckoprůmyslová, Jablonec nad Nisou
obor: Ražená medaile a mince
2005-2007 – Pedagogická fakulta UK, Praha
obor: DPS učitelů základních a středních uměleckých škol

Od roku 2007 člen Asociace umělců medailérů (AUM)

Jeden ze zástupců reprezentující ČR na tradičních výstavách světového medailérství v rámci kongresů FIDEM – International Art Medal Federation. Pravidelně od roku 2010 výstavy v Tampere, Glasgow, Sofia, Ghent, Ottawa, Tokyo, München.

Jestli se o většině medailérů, členů AUM dá říci, jak jsou ve svých činnostech mnohostranní, pak pro Lenku Nebeskou to platí obzvlášť. Už jako dítě se věnovala vytváření dílek z nejrůznějších materiálů, kde rozvíjela svoji fantazii a utvrzovala se ve svém vztahu k výtvarnému umění, podporovanému i četbou literatury o umění. Po absolvování Střední uměleckoprůmyslové školy ji náhoda dovedla ke studiu medailérské a mincovní tvorby na Vyšší odborné škole v Jablonci n. N. a s nadsázkou lze konstatovat, že této práci propadla. Už před nějakým časem jí bylo jasné, že medailérství se chce věnovat trvale. Vzhledem k téhle profesi ale musí, a ne nerada, mít okruh výtvarné činnosti mnohem obsáhlejší. A tak se věnuje i keramice, kterou také učí, školí lektory keramiky pro děti, spolupracuje s restaurátory kachlových kamen, sama zhotovuje repliky kachlů a restauruje keramické a sádrové plastiky, maluje a kreslí. A protože se ještě stará o tříletého syna, má aktivit nadmíru. 

Pracuje pro Českou mincovnu v Jablonci, zúčastňuje se úspěšně soutěží na pamětní mince vydávané ČNB. Ale přijímá i jiné zakázky na ražené medaile. Je už kmenovou medailérkou jablonecké mincovny, pro kterou připravila návrhy na celé série věnované např. památkám UNESCO (Praha, Kutná Hora adal.). Tyto mince jsou platinové a Lenka si při přípravě návrhů vyzkoušela velmi nízký reliéf, nižší než na jiných ražbách, protože takový ražba do platiny vyžaduje. Medailérka vytváří také medaile k českým historickým událostem a osobnostem. U ražeb na zakázku využívá svou bohatou fantazii, kterou usměrňuje zadaným tématem a klasickým tvaroslovným jazykem.

Jiné je to samozřejmě u prací volných, kde formuluje mnohdy překvapivá, novátorská díla. Nemůžeme opomenout její medaili nebo plaketu ukrývající se v knize-etui a parafrázující její oblíbenou četbu (J.P. Sartre: Zeď, E. A. Poe: Havran). I další její volné práce dokládají přemýšlivost své autorky o světě, společenských dějích, zákonitostech lidského života, duševním dění, o jevech a událostech, které by neměly být zapomenuty… Plaketa Dospívání ukazuje, jak dětská háďátka přerůstají v křídla volnosti, ideálů a fantazie; Kolébka, s počítačovými komponentami, vyjadřuje novou dobu, nekompromisně spojenou s počítačovými sítěmi, kterými je naše civilizace obklopena a závislá na nich; Hlavolamy, jsou hlavičky s různě posunutými partiemi, které asi znamenají, že lidé stále řeší životní situace, které pro ně jsou takovými hlavolamy.

Autorky textu: Juliana Boublíková Jahnová, Věra Němečková, Kateřina Nora Nováková

Více o Lence Nebeské – Česká mincovna, Pražská mincovna

80 rokov od tragických udalostí v Kremničke a Nemeckej 1945-2025
(Štefan Novotný)

Slovenská numizmatická spoločnosť pri SAV – pobočka Banská Bystrica
Razba: Castax Slovakia, s.r.o., Trenčín
razená, obojstranná
60 mm
Striebro Ag, ~125 g – 40 ks,
Meď Cu: 80 ks, z toho 6 ks edícia autora (značené EA1-EA6), 4 ks skúška (značené S+iniciály 4 mien z pobočky). Čísla 1-54 patinované, čísla 55-70 zelená antická patina

Pamätaj! 80 rokov od tragických udalostí v Kremničke a Nemeckej! Nemecká, …bolestne slávna je púť naša za slobodu/Kremnička – Pamätaj živý na obete boja 1945-2025

Medaila bola vydaná ako pripomienka 80 rokov od tragických udalostí, keď jednotky gestapa podporované pohotovostnými oddielmi Hlinkovej gardy zavraždili niekoľko sto partizánov, civilného obyvateľstva a obyvateľov židovského pôvodu. Masakre sa odohrali vo vápenke v obci Nemecká a protitankových priekopách na okraji obce (teraz miestnej časti Banskej Bystrice) Kremnička. Počet obetí dodnes nie je presne známy. Časť medailí venovala obec Kremnička pri príležitosti pietneho aktu osobnostiam verejného života –  prezidentovi Slovenskej Republiky, veľvyslancom Gréckej republiky, Spojeného kráľovstva a členom židovskej náboženskej obce na Slovensku. 

Na averze zobrazený pamätník a pamätné miesto Slovenského národného povstania v Nemeckej stojí na miestne továrne na výrobu vápna, tzv. vápenky. V dňoch od 4. do 11. januára 1945 tu uskutočnila nemecká nacistická jednotka Einsatzkommando 14 v spolupráci so slovenskými Pohotovostnými oddielmi Hlinkovej gardy masové popravy stoviek obetí. Miesto sa nachádza v Ráztockej doline a popravy sa tu uskutočňovali tajne, tak aby ich občania Nemeckej nespozorovali. Bol to jeden z najväčších vojnových zločinov spáchaných na území Slovenska, s predpokladým počtom popravených osôb vyše 500, spolu so súvisiacim masakrom v Kremničke pri Banskej Bystrici, kde popravili v priebehu 5 mesiacov 747 obetí.

Po vojne bola vápenka (resp. jej časť, ktorá nebola zničená) zreštaurovaná a vytvorili z nej pietnej miesto, ktoré má pripomínať tragické udalosti, ktoré sa na jej pôde odohrali.

Kultúrna pamiatka Pamätník Nemecká (Foto: Muzeum.sk)

V roku 1958 pristavili vedľa vápenky pamätník, ktorý pozostáva z dvoch častí – zo sochy pripomínajúcej plameň pece, ktorej autorom je akademický sochár Alexander Vika (Dr.h.c. doc. akad. soch. Alexander Vika, veľká osobnosť slovenského sochárstva a medailérstva, * 10.5.1933, Bratislava – † 21.4.2025, Bratislava, žiak prof. Rudolfa Pribiša, nestora slovenského reliéfneho sochárstva a medailérstva) a je vyrobená z bieleho cementu a mramorovej drte, s výškou 12,50 m a pred ním sochy kľačiacej ženy s rozpaženými rukami z dielne akademickej sochárky Kláry Patakiovej (* 14.5.1930, Šahy, žiačka prof. Jozefa Kostku prof. a Fraňa Štefunku) z bronzu a s výškou približne 3,00 m, ktorá k pamätníku pribudla až dodatočne v roku 1961.

Na stene pamätného múru vedľa pece na vápno sa nachádza nápis Pamätník Nemecká. Podľa pamätníkov sa tam však v minulosti nachádzal aj jeden verš z Kostrovej básne, ktorej časť sa nachádza na averze medaily:

„Pamätaj živý na obete boja, na utrpenie padlých pomysli, ako šli do ohňa a do príboja, za tvoje sny a tvoje pomysly.“ – Ján Kostra

Nápis na reverze medaily …bolestne slávna je naša púť za slobodou! sú verše básnika Andreja Plávku, ktoré sú ústredným bodom pamätníka v Kremničke:

Tu mĺkvo strážime rok slávny meruštvrtý
odkazom dýchame krvavou touto pôdou
nech skúma dejiny výkričník našej smrti
bolestne slávna je naša púť za slobodou!

Najpietnejšie miesto na Slovensku s kamennou mohylou architekta Dušana Jurkoviča
Na okraji Kremničky nemeckí nacisti so slovenskými gardistami zavraždili stovky ľudí a telá nahádzali do priekopy.
Pietnejšie miesto by sme na Slovensku asi zbytočne hľadali. Na okraji Kremničky je závan smrti hmatateľný. Vedľa seba susedia banskobystrické krematórium, urnový háj, dom smútku, cintorín i miestny Pamätník SNP. Celá lokalita sa na konci vojny kúpala v krvi stoviek popravených, ktorých telá Nemci a slovenskí gardisti hádzali do veľkej protitankovej priekopy a zasypali. Desivé udalosti však po prelome milénia pripomínali skôr učebnice dejepisu. Kamenná mohyla slovenského architekta Dušana Jurkoviča, pôvodne postavená na holej pláni ako memento zďaleka bijúce do očí, bola až donedávna zanedbaná, zabudnutá, ukrytá v tieni starých vysokých tují.

Aby toho nebolo málo, rovno na okraji priekopy, ktorú fašisti premenili na masový hrob, vyrástli rodinné domy. „Tisíc zavraždených, strelených do zátylka alebo udusených pod telami v jame. Vrátane detí. Najmladšie malo len dva týždne.“, hovorí spisovateľka a historička Daniela Baranová, ktorá vydala v roku 1995 Knihu Pred bránami pekla, v ktorej opisuje vraždenie v Kremničke a spomienky pamätníkov, keď prvýkrát zaznievali šumy o možnej výstavbe v blízkosti pamätníka. S nádejou, že sa ľudia spamätajú. Nestalo sa. Najprv vyrástla jedna ulica, neskôr druhá. „Tam, kde stoja najnovšie domy, ukladali v štyridsiatom piatom stovky exhumovaných obetí, zhruba tristo ich je stále pod zemou,“ pokračuje a vezme do rúk útle dielo, ktoré bolo preložené aj do hebrejčiny. „Keď v decembri 1944 esesáci popravili v jeden deň asi tristo ľudí, krv tiekla až k Hronu. Tých, ktorí sa snažili utiecť, strieľali ako zajace. Umierali v celom okolí. To miesto je plné utrpenia, negatívnej energie, zaliate krvou.“
„Sám Hitler bol šokovaný, že sa malý národ obkolesený nepriateľskými alebo obsadenými štátmi odvážil vzbúriť a mesiace odolával masívnej presile,“ uzatvára Daniela Baranová.

„Svojej histórii prikladáme malý význam a k Povstaniu máme stále nejednoznačný postoj,“ hovorí riaditeľ Stredoslovenského múzea Marcel Pecník. „Pamätník je celoslovenské memento, dovolím si povedať, že európskeho významu. Jurkovič ho projektoval tak, aby bol viditeľný zo širokého okolia.“

Po potlačení povstania sa plnila banskobystrická väznica nielen odbojármi, ale i ľuďmi podozrivými z pomoci partizánom a kapacitne nápor nezvládala. „Trest smrti sa vtedy oficiálne neuplatňoval a do Kremničky odosielali ľudí, ktorí mali v dokladoch napísané, že sú prepustení. Strieľali ich bez súdu. Aj ženy, deti, starcov, Židov, Rómov, cudzincov podozrivých z účasti v SNP.“

Zdroje:
Zabudnuté memento: Novousadlíci netušili, že budú bývať hneď vedľa nacistického masového hrobu, Peter Galan, Plus 7 dní, 11.2.2024
Kultúrna pamiatka Pamätník Nemecká, Muzeum.SK
Pamätník a pamätné miesto Slovenského národného povstania v Nemeckej, wikipedia
Zomrú pamätníky SNP s pamätníkmi na SNP? Pravda.sk
Pamätník obetiam fašizmu v Kremničke, Relaxos

J. D. Boehm – 160. výročie úmrtia J. D. Boehma – sochára, medailéra a rytca (Štefan Novotný)

Slovenská numizmatická spoločnosť pri SAV – pobočka Svit-Tatry
Razba: Castax Slovakia, s.r.o., Trenčín
razená, obojstranná
60 mm
Striebro 999/1000 – 40 ks
Meď Cu – 45 ks

Jozef Daniel Boehm (známy aj ako Joseph Daniel Böhm; 1794-1865) bol významný rakúsky sochár, medailér a rytec pochádzajúci zo Spiša (Spišské Vlachy). Považuje sa za jednu z kľúčových osobností stredoeurópskeho medailérstva 19. storočia.

Podľa ideového námetu predsedu SNS pri SAV, pobočky Svit-Tatry a zároveň predsedu ÚV SNS pri SAV PhDr. Mariána Sojáka, PhD. medailu vyhotovil kremnický medailér Štefan Novotný.

Na averze je znázornený portrét J. D. Boehma, ktorý pred časom (v 80. rokoch 20. storočia) vyhotovil Štefan Novotný podľa podkladov, ktoré získal z Viedne. Vtedy urobil sadrový model s portrétom Boehma, kedže medailu pôvodne chcela vydať pobočka Svit-Tatry, vtedy vedená Ing. Ferdinandom Laukom. Razba sa však nerealizovala. Jeden model podaroval Š. Novotný vedeniu mesta Spišské Vlachy (dnes je sadrový model stratený), jeden si ponechal sám autor. „Ten sme zakomponovali na averznú stranu medaile, kde sa dodala silueta mesta Spišské Vlachy (s jeho hlavnými determinantmi – kostolom a radnicou), odkiaľ Boehm pochádzal. Po jeho odchode do Viedne (preto zobrazený koč a nápis VIEDEŇ) sa napokon stal tento významný sochár a medailér riaditeľom Viedenskej ryteckej školy“, uvádza Marián Soják, profesijne archeológ Archeologického ústavu SAV, pracovisko Spišská Nová Ves, so zameraním na pravek (najmä neolit a eneolit) horských a podhorských oblastí (osobitne Spiš), interkultúrne vzťahy s územím dnešného Poľska, speleoarcheológia Slovenska (ťažisko východné Slovensko).
Na averze medaily je kruhopis: VIEDENSKÝ SOCHÁR, MEDAILÉR, RODÁK ZO SPIŠKÝCH VLACHOV. Pri dolnom okraji sign. NOVOTNÝ.

Na reverze je umiestnený motív averznej strany zaujímavej Boehmovej medaily vysokej umeleckej hodnoty, ktorá sa viaže k Slovensku. Vydaná bola pri príležitosti zjazdu lekárov a prírodovedcov, ktorý sa uskutočnil v dňoch 10.-15. augusta 1846 striedavo v Košiciach a v Prešove. Ide o dve ženské postavy zdobené mestskými korunami, z nich pravá pridržuje štít so znakom Košíc, ľavá štít so znakom Prešova, opis medaily v maďarčine: A TESTVÉRILEG EGYESÜLT SZ. K. VÁROSOK KASSA ÉS EPERJES (Sesterské mestá Košice a Prešov), v exergu letopočet MDCCCXXXXVI (1846), pod rímsou vľavo sign. I. D. BOEHM F.
Pod opísanou medailou je emblém SNS pri SAV, pobočky SVIT-TATRY – motív keltskej striebornej drachmy typu Athena Alkidemos, objavenej v roku 1977 na archeologickej lokalite Veľký Slavkov – Burich. Analogický typ keltskej razby sa na Spiši našiel v Jánovciach-Machalovciach, v polohe Pod Hradiskom. Na reverznej strane medaile je nasledovný kruhopis: SLOVENSKÁ NUMIZMATICKÁ SPOLOČNOSŤ PRI SAV, POBOČKA SVIT-TATRY-2025.

Veľký Slavkov, Burich. Drachma Athena Alkidemos s postavou bojovníka, nález z roku 1977 (foto: M. Soják).

Keltská drachma typu Minerva/Athena Alkidemos z Veľkého Slavkova

Do prvej polovice 2. storočia pred Kr. sa datuje vynikajúco zachovalá drachma typu Athena-Alkimedos z opevnenej výšiny Burich pri Veľkom Slavkove, ktorej nález z  roku 1977 vo Veľkom Slavkove je dnes medzi keltskými razbami výnimočným exemplárom.
Athena Alkidemos, typ B – s  postavou bojovníka, cca polovica 3. – zač. 2. storočia pred Kr.

Av.: Hlava rímskej bohyne Minervy v helme orientovaná vpravo, pod bradou a dlhým krkom sú zvyšky dvoch meandrovitých obrazcov. Okolo sú náznaky perlovca z pukličiek.

Rv.: Štylizovaná postava stojaceho bojovníka – Atheny Alkidemos kráčajúcej vľavo so štítom a  oštepom. Pod rukami sú dve dvojice spustených línií v tvare otočeného V (splývajúce štóly?), nad štítom je krížik ukončený gulôčkami, pod spodným okrajom štítu je náznak zvislej lomenej kľukatky v podobe MM a symbolu Π, vpravo za postavou je zreteľný symbol E, pri pravom okraji slabo čitateľná zvislá legenda CIEC-IV alebo jej variant. Okolo je zošúchaný perlovec.

Výsledky XRF (RFA, röntgenovej fluorescenčnej) analýzy exemplára z Veľkého Slavkova z roku 1977:

Ag – 96,775 %, Cu – 1,698 %, Au – 1,026 %, Pb – 0,260 %, Fe – 0,180 %, Ir – 0,061 %.

Známych je k dnešnému dňu 13 exemplárov, lokalizované exempláre sú z Nižboru-Stradoníc v Česku, z Veľkého Slavkova (2 km severne od Popradu), z južnej Moravy, z okolia mesta Zvolen. Ďalším ôsmim známym exemplárom chýbajú akékoľvek nálezové okolnosti. Nový nález tohto typu keltskej mince z Jánoviec-Machaloviec (10 km východne od Popradu) je tak tretím kusom s jasnými nálezovými okolnosťami, t. j. s presne určenou lokalitou. Tento exemplár je však poškodený koróziou a dlhodobou poľnohospodárskou činnosťou na nálezisku, niektoré detaily sú sotva viditeľné. Zdá sa, že všetky doposiaľ evidované razby pochádzajú z rovnakého razidla.

V súčasnosti sú známe tri typy strieborných mincí, ktoré podľa ikonografických, hmotnostných a nálezových indícií patria spoločne so zlatými nominálmi typu Athena Alkidemos do jednej skupiny keltských razieb. Nakoľko rozmiestnenie doterajších nálezov a znaky strieborných mincí všetkých troch uvedených typov, ako aj zlatých mincí s postavou stojaceho bojovníka ukazujú na prácu mincových dielní prislúchajúcich stredoeurópskym Keltom, s ohľadom na historicky zažité označenie, sa pre všetky tieto mince používa pomenovanie skupina Athena Alkidemos. Tento názov je odvodený z helénskych vzorov s obrazom bohyne Atheny Alkidemos, ktorá sa ako ochrankyňa ľudu, miest a štátov zobrazovala v splývajúcom rúchu, s prilbou na hlave, v ľavej ruke so štítom a v pravej ruke s kopijou. Dnes sa za najpravdepodobnejšie miesto ich razby pokladá koridor stredoeurópskej časti Jantárovej cesty. Cudzie mince, medzi ktoré patrí aj uvedená drachma s postavou bojovníka, indikujú dôležité postavenie tohto náleziska púchovskej kultúry ležiaceho v oblasti s výskytom potrebnej železnej suroviny – dôležitej komodity, ktorá bola predmetom rozvinutého, a ako ukazujú mince, i široko rozvetveného obchodu.

Zdroje: Marián Soják, ďalej:
Marián Soják: Keltská drachma zo skupiny Athena Alkidemos z Jánoviec-Machaloviec, Denarius – Numizmatický časopis, č. 8, 2020, Slovenské národné múzeum – Historické múzeum, s. 14-19

Marián Soják: Nálezy mincí a prienik antických vplyvov na územie Spiša

Hlinka, J. 1980: Ojedinelý nález keltskej striebornej mince vo Veľkom Slavkove. Slovenská numizmatika 6, s. 257-259;
Marián Soják, Archeologický ústav SAV: Nálezy keltských mincí zo severného Slovenska, Biatec,  Numizmatika, ročník 20, 1/2012, s. 28-30

Juraj Langsfeld (Štefan Novotný)

Slovenská numizmatická spoločnosť pri SAV – pobočka Martin
Castax Slovakia, s.r.o., Trenčín
Autor námetu Ing. Igor Svinčák
razená, obojstranná
60 mm  
Striebro Ag  – 50 ks (číslované)
Meď Cu – 85 ks (nečíslované)

Ťažiskovým motívom na averze medaile je možná podobizeň Ďurka Langsfelda so šabľou ako slovenský národovec a dobrovoľnícky poručík (jeho podobizeň sa nezachovala). Nad portrétom Langsfelda je dobový znak Slovenskej národnej rady s rokom vydania medaile. Za Langsfeldom je zobrazená skupina dobrovoľníkov z obdobia štúrovcov. Na pravom a ľavom okraji medaile je uvedené miesto a rok narodenia a úmrtia.

Reverzu medaile dominuje pravdepodobný výjav odvlečenia Ďurka Langsfelda honvédskymi vojakmi na koňoch na popravisko. V pozadí je zobrazený mestský hrad s kostolom sv. Kataríny a časti mesta Kremnica. Po obvode medaile je text „Teraz ma súdia nepriatelia, ale budú ma súdiť i Slováci a u tých by som nechcel prepadnúť“. Langsfeld tieto slová vyriekol 22. júna 1849 pred vojenským súdom v Kremnici. Langsfeldovi ponúkli milosť, ak sa zriekne slovenskej národnej veci a prestúpi k maďarským povstalcom. On to rezolútne odmietol práve slovami o tom, že by nechcel „prepadnúť“ u Slovákov.
Po obvode medaile je uvedený text: Slovenská numizmatická spoločnosť pri SAV, pobočka Martin, rok 2025.
Text: Mgr. Miroslav Kurpel

Juraj Langsfeld, alebo Ďurko Langsfeld (* 16. 10.1825, Sučany – † 22.6.1849, Kremnica) bol slovenský národovec, učiteľ vo vtedajšom Turčianskom Svätom Martine a od januára 1849 dobrovoľnícky dôstojník (poručík) v Hurbanovom vojsku počas Slovenského povstania v 1948; uhorským vojskom bol popravený  obesením v Kremnici za vernosť slovenskému národu.

28. októbra 1849 bol Langsfeld v Kremnici symbolicky slávnostne pochovaný slovenskými dobrovoľníkmi aj za účasti Langsfeldovho učiteľa Ondreja Hodžu. Jozef Gregor Tajovský napísal o Langsfeldovi biografické dielo „Smrť Ďurka Langsfelda“ a tiež podnietil vybudovanie pomníka na mieste hrobu, ktorý bol slávnostne odhalený 28. októbra 1922. Pomník vybudovala Matica slovenská v Kremnici za pomoci pracovníkov Mincovne v Kremnici a obyvateľov mesta. Matica slovenská tiež organizuje spomienkové akcie pri výročiach Langsfelda

Nápis znie takto: TU SPOČÍVA SLOVENSKÝ DOBROVOŁNÍK JUR LANGSFELD, RODÁK SUČIANSKY, KTORÝ TU BOL AKO BOJOVNÍK ZA PRÁVA NÁRODA DŇA 22. JÚNA 1849 POPRAVENÝ.
Náhrobný pomník je dielom sochára a medailéra Jana Čejku (medailér a rytec mincovne Jan Čejka (*30.1.1878, Viedeň – †1925, absolvent viedenskej ryteckej akadémie)). Mesto Kremnica, okres Žiar nad Hronom. Slovensko.

Juraj Langsfeld, hrob s pomníkom. Nachádza sa blízko rozhrania katastra mesta Kremnica a obce Kremnické Bane, za potôčikom, pri štátnej ceste I/65. Zastávka autobusu: Kremnica, Tri domy. Mesto Kremnica, ulica Jurka Langsfelda, okres Žiar nad Hronom. Slovensko.
Foto: Ing. Mgr. Jozef Kotulič

100. výročie razby prvej československej 5-koruny
(Mgr. art. Roman Lugár)

Mincovňa Kremnica, š.p.
razená, obojstranná
34, 60 mm

Tombak MS90
Veľkosť: 60 mm
Hmotnosť: 120 g
Vyhotovenie: patinované
https://www.mint.sk/eshop/mosadzna-medaila-100-vyrocie-razby-prvej-ceskoslovenskej-5-koruny

Striebro Ag 999
Veľkosť: 60 mm
Hmotnosť: 149,5 g
Vyhotovenie: patinované
Náklad: 200 kusov – limitovaná a číslovaná emisia

https://www.mint.sk/eshop/strieborna-medaila-100-vyrocie-razby-prvej-ceskoslovenskej-5-koruny


Striebro Ag 999 s ródiom
Veľkosť: 60 mm
Hmotnosť: 148 g
Vyhotovenie: Pokovené ródiom
Náklad: 70 kusov – limitovaná a číslovaná emisia

https://www.mint.sk/eshop/strieborna-medaila-pokovena-rhodiom-100-vyrocie-razby-prvej-ceskoslovenskej-5-koruny

Zlato Au 999/1000
Hmotnosť: 31,1 g
Veľkosť: 34 mm
Náklad: 100 kusov limitovaná a číslovaná emisia

https://www.mint.sk/eshop/zlata-medaila-100-vyrocie-razby-prvej-ceskoslovenskej-5-koruny

V roku 2025 ubehlo sto rokov od razby päkorunovej mince, ako ďalšieho nominálu československej medzivojnovej meny. Mincovňa Kremnica si tento miľník pripomenula razbou zlatých, strieborných a mosadzných medailí. V kremnickej mincovni sa začala raziť v roku 1925 a mala za úlohu nahradiť pôvodnú papierovú verziu platidla. Vzor päťkoruny Otta Gutfreunda bol použitý na nielen na niklovaných korunách v rokoch 1925-1927, ale aj pri strieborných päťkorunách v rokoch 1937-1938. Päťkoruna sa začala raziť 26. mája 1925. Spočiatku boli potrebné ešte menšie úpravy, ale od júna 1925 pokračovala sériová razba novej mince.

Túto medailu autor navrhol tak, aby vyjadril prechod od papierovej bankovky na mincu, čiže päťka a vzory sú z bankovky na každej strane iné.

Papierová 5 Kč 1921, platnosť 25.9.1922-31.12.1926, autor Jaroslav Benda

(Foto: Marciniak, Aukcia 6, 6.10.2018)

Minca 5 Kč 1925, autor Otto Gutfreund (Foto: Macho & Chlapovič)
1925-1927 – 30 mm, 10 g, materiál CuNi (75/25)
1928-1932 – 27 mm, 7 g, striebro Ag 500/1000

1938 – 27 mm, 8 g, Ni

Foto: Roman Lugár, ateliér Mincovne Kremnica

Velikáni Slovenského maliarstva – Miloš Alexander Bazovský
(Mgr. art. Martin Sabol)

Mincovňa Kremnica, š.p.
razená, obojstranná
80 mm
patinovaný tombak MS90 – bez limitu (~290 g)
striebro Ag 999 – 100 ks, číslované (~306,7 g)  

Séria mosadzných (tombakových) pamätných medailí predstavujúca najznámejších slovenských maliarov všetkých dôb. Medaila bude vyrazená v atypickom priemere a veľkosti. Medaila z edície – Velikáni slovenského maliarstva s motívom Miloša Alexandra Bazovského. Miloš Alexander Bazovský bol významný slovenský maliar, jeden z najreprezentatívnejších predstaviteľov slovenského maliarstva a grafiky 20. storočia. Jeho inšpiráciou bolo ľudové umenie.

https://www.mint.sk/eshop/mosadzna-medaila-velikani-slovenskeho-maliarstva-milos-alexander-bazovsky
https://www.mint.sk/eshop/strieborna-medaila-velikani-slovenskeho-maliarstva-milos-alexander-bazovsky

Predloha portrétnej strany medaily: akademický maliar Miloš Bazovský, 1947, Martin, foto Karol Kállay (Zdroj: Slovenská národná galéria, SNG)

Reverzná strana medaily vychádza z Bazovského obrazu Sestry (Zdroj: Slovenská národná galéria, SNG)

Miloš Alexander Bazovský (* 11.1.1899, Turany – † 15.12.1968, Trenčín) bol významný slovenský maliar, jeden z najreprezentatívnejších predstaviteľov slovenského maliarstva a grafiky 20. storočia. Jeho inšpiráciou bolo ľudové umenie. Vytváral sugestívne diela baladickej poetickosti. Pre svoj novátorský umelecký prejav patrí k zakladateľom slovenskej moderny.
Študoval na Akadémii výtvarných umení v Budapešti, na Akadémii výtvarných umení v Prahe (Max Švabinský), na súkromnej maliarskej škole vo Viedni, absolvoval študijný pobyt v Paríži.

Venoval sa i grafike, najmä technike linorezu a kresbe. Výraznú časť Bazovského tvorby predstavujú diela, ktoré sú oslavou prírody, jej tajomných zákutí i zdanlivo nezaujímavých partií.
Autora tiež fascinoval dedinský človek, poézia a dráma jeho všedných dní, tvoril i zátišia.

V 50. rokoch 20. storočia neprijal metódu socialistického realizmu, bol prenasledovaný režimom a uzavrel sa do vnútorného azylu. Stála expozícia jeho diel je od 1979 sprístupnená v Galérii Miloša Alexandra Bazovského v Trenčíne nesúcou jeho meno.

M. A. Bazovský (Foto: archív Milana Struhárika)

Národný umelec, akademický maliar M. A. Bazovský hovoril: „Ja nemaľujem pekne, ale maľujem zákonite. Obraz mi je vystihnutie pravdy. Všetko čo tu vidíte, to je do farieb a tvarov prenesená slovenská skutočnosť.“

M. A. Bazovský na ďalších medailách:

Akad. sochár Milan Struhárik: M. A. Bazovský, 1989, 80 mm, postriebrený tombak, sign. STRUHÁRIK (Foto: „Milan Struhárik medaily“)

Akad. sochár Milan Struhárik: M. A. Bazovský, 1986, 200×200 mm, bronz, sign. MS 86 (Foto: „Milan Struhárik medaily“)

Hovorí akad. sochár Milan Struhárik: „Maľoval netradične a po svojom tak, ako to on vnímal. Nedal sa odradiť ani v dobe, kedy režim začal diktovať, čo tvoriť a ako tvoriť. Tým bol existenčne postihnutý a nemohol nič predať, čo veľmi ťažko psychicky znášal. Po presťahovaní do Trenčína sa už celkom uzavrel a málokoho k sebe pustil. Prestal maľovať a nečinne posedával. Traja kolegovia sme sa predsa len rozhodli ho navštíviť. Privítala nás jeho manželka, ktorá nám povedala, že manžel nikoho neprijíma, ale ona bola veľmi milá, zhovorčivá, dlho sme sa u nej v kuchyni s ňou rozprávali. Spomenula aj to, keď manžel bol už rehabilitovaný, priniesli mu dekrét, že je národný umelec. Dekrét prevzal, ale nepustil ich ani za bránku a povedal, že už dlho vie, že je národným umelcom aj bez ich dekrétu. A odišiel. Rád som prijal ponuku z Galérie M. A. Bazovského vytvoriť medailu s jeho portrétom.“

Milan Struhárik stál i pri zakladaní Galérie Miloša Alexandra Bazovského v Trenčíne.

Pri tejto príležitosti vytvoril jeho bustu, ktorá vo svojej tvári vyjadruje určitú urputnosť, rozorvanosť, umeleckú aj ľudskú nespokojnosť tohto významného maliara, ktorý zažil mnohé neprávosti vo svojom živote.

Busta sa nachádza v galérii M. A. Bazovského v Trenčíne a je tiež súčasťou pomníka Turany nad Váhom.

Akad. sochár Milan Struhárik: M. A. Bazovský, busta, 1976, 400 mm, bronz (Foto: „Milan Struhárik medaily“)

„Bazovský mal obdobie, kedy bol veľmi uznávaný a bol po jeho dielach veľký dopyt. Potom odrazu, keď prišla doba popisného realizmu, zostal v nemilosti. Maľoval stále a i keď bol o neho záujem, tak skôr len zo strany zberateľov a ľudí, ktorí vedeli oceniť jeho výtvarný prejav. Vidieť na ňom vnútornú silu, ktorá odolávala tlakom, ktoré ho chceli nejakým spôsobom preformovať. Pri modelovaní som mal viac pokusov a išlo mi o to, aby som vyjadril tú jeho vnútornú odhodlanosť a silu,“ uzatvára Milan Struhárik.

Zdroj: „Milan Struhárik medaily“, súpis/katalóg medailí akad. sochára Milana Struhárika, vrátane vybraných diel z jeho sochárskej tvorby z bronzu a obľúbeného dreva. K 90. výročiu narodenia vydal Medailérsky klub, o.z., 2025

Marián Polonský: Cena Miloša Alexandra Bazovského – Cena Nadácie Matice slovenskej za výtvarné umenie, 1995, 176 mm, bronz
(Foto: „Marián Polonský medaily“, katalóg/súpis medailí a drobnej plastiky Mariána Polonského, Medailérsky klub, o.z., 2022-2026)

Reverzná strana Malatinské domčeky je motív z Bazovského obrazu z roku 1949 „Malatiná“

(Foto: Slovenská národná galéria, SNG)

„Bazovského dielo je národným spevom, zasnenou ľudovou baladou, ktorá vychádza zo slovenského života a tlmočí ducha slovenskej zeme, z ktorej umelec vyšiel…“ (Ľudovít Medvecký v denníku Smer, 8.6.1973)

Galéria Nedbalka, Bratislava: Zakladateľ slovenskej vizuálnej balady

Nová Huta, príchod Slovákov do Rumunska
(Asamat Baltaev, DiS.)

Idea a vydavateľ: JUDr. Radim Václavík
Razba: Česká mincovna, a.s.
razená, obojstranná
50 mm
Ag 999

42 g

30 ks, z toho 20 ks patinovaných

Averz – „Príchod Slovákov do Rumunska“

Averz medaily zachytáva symbolický príchod slovenských kolonistov do oblasti Nová Huta v Rumunsku v roku 1818. Ústrednou postavou je slovenský osadník nesúci pracovný nástroj – motyku, symbolizujúcu pracovitosť, odhodlanie a ťažký život prvých prisťahovalcov. V pozadí je zobrazený konský povoz s rodinou a majetkom, predstavujúci dlhú a náročnú cestu za novým domovom. Kompozíciu dopĺňa vidiecka architektúra a sakrálne stavby typické pre slovenské osady v rumunskom prostredí. Celkový výjav vyjadruje silu viery, súdržnosť komunity a zachovanie slovenských tradícií a identity v zahraničí.

Reverz – „Nová Huta“

Reverz medaily je venovaný každodennému životu a práci Slovákov v obci Nová Huta – Șinteu. Dominantou kompozície je hutník stojaci pri sklárskej peci, symbolizujúci tradičné remeslá a pracovnú činnosť, ktorá dala obci jej názov. Ďalšie postavy zobrazujú spracovanie dreva a výrobu skla – činnosti typické pre prvých slovenských osadníkov v tejto oblasti. Reliéf zároveň pripomína úzke spojenie človeka s prírodou, remeslom a poctivou prácou. Ornamentálne prvky vychádzajú z ľudového umenia a podčiarkujú slovenský kultúrny charakter celej medaily.

Medaila je nepredajná, udeľuje sa len Slovákom alebo Rumunom za prínos do slovenskej komunity v Rumunsku a za rozvíjanie vzťahov. Väčšinu nákladu daroval vydavateľ obci Nová Huta.

6. júla 2025 sa na Novej Huti v Rumunsku konala odpustová slávnosť v slovenskom rímskokatolíckom kostole zasvätenom svätým Cyrilovi a Metodovi a pri tejto slávnostnej príležitosti spolu so starostom obce Nová Huta – pánom Benedekom Lașakom – ocenili medailou od Radima Václavíka, vytvorenou na pamiatku príchodu Slovákov do Rumunska, prvých troch najvýznamnejších a najoddanejších podporovateľov a šíriteľov slovenského jazyka a zvykov:
– pán farár Augustín Albert,
– Dr. Adrián Merka, poslanec rumunského parlamentu za slovenskú menšinu,
– pán Miroslav Iabloncsik, generálny honorárny konzul Slovenskej republiky v Rumunsku

Starosta obce Nová Huta – Șinteu p. Benedek Lașak (naľavo v čiernom obleku), v strede Dr. Adrián Merka, poslanec rumunského parlamentu za slovenskú menšinu a Radim Václavík (napravo v bielej košeli)

„Byť pri odovzdávaní týchto ocenení bolo pre mňa veľkou cťou. Som úprimne rád, že sa medaila, ktorú som vytvoril na pamiatku príchodu našich predkov do Rumunska, dostala do rúk ľudí, ktorí svojou každodennou prácou a srdcom chránia a rozvíjajú slovenský jazyk, tradície a kultúru.
Nie je to len pocta pre ocenených – je to aj malé poďakovanie všetkým, ktorí sa starajú o to, aby sa na naše korene nezabúdalo. Veľká vďaka patrí pánovi starostovi, ktorý túto myšlienku podporil, a celej komunite, ktorá si našu históriu a tradície nesie s hrdosťou ďalej.

A na záver ešte jeden moment, ktorý si nesmierne vážim – mal som tú česť prijať aj ďakovný list od obce Nová Huta z rúk jej starostu, pána Benedeka Lașaka. Je to pre mňa obrovská česť a zároveň veľký záväzok do budúcna“, hovorí Radim Václavík.

Nová Huta – Șinteu
Ide o typickú kopaničiarsku obec, v župe Bihar v Rumunsku, obec s najvyšším podielom Slovákov v Rumunsku – 1 287 obyvateľov, z toho Slováci 96,37 %.

Podľa sčítania obyvateľstva v roku 2021 žije v Rumunsku 10 232 Slovákov. Slovenské etnikum v Rumunsku možno rozdeliť do dvoch veľkých teritoriálne navzájom oddelených skupín.
Prvú z nich nájdeme v nížinatej, severnej časti rumunského Banátu v okolí mesta Nadlak (po rumunsky Nădlac) pri hranici s Maďarskom (aradsko-banátska oblasť). Ide o ekonomicky a kultúrne pomerne vyspelú populáciu – v Nadlaku pôsobí aj slovenská stredná škola, v slovenčine vychádzajú knižné publikácie a pod. V Aradskej župe tvorili Slováci v roku 1977 2% všetkého obyvateľstva. Ide o druhotnú kolonizáciu, ktorá vyšla na začiatku 19. storočia z oblasti Békešskej Čaby (župné mesto v juhovýchodnom Maďarsku). Slováci aj v súčasnosti tvoria v Nadlaku takmer polovicu jeho obyvateľov.
Druhá zložka slovenskej populácie sídli na severozápade krajiny v obciach rumunského Rudohoria (Munții Plopiș) ležiaceho východne od mesta Oradea na hraniciach žúp Bihar a Salaš (bihorsko-salajská oblasť). Ide o potomkov kolonistov, ktorí prišli na toto neobývané miesto v troch vlnách medzi rokmi 1790-1838. Veľká časť rudohorských Slovákov sa podieľala na emigračnej vlne do Česko-Slovenska v rokoch po druhej svetovej vojne. Boli usídľovaní v pohraničí Česka (najmä Šumava, Jeseníky, tiež Tachovsko, Chebsko aj.), kde sú dodnes veľmi osobitnou kultúrnou skupinou obyvateľstva.

Bihorská oblasť je zväčša hornatá s množstvom kopcov a údolí. Rozsiahly horský pás v členitom teréne je dlhý približne 50 kilometrov a široký 30 kilometrov. Lokality, kde žijú Slováci, nachádzame priamo na kopcoch (Nová Huta, Gemelčička, Šarany, Nový Šastelek, Bojovské, Vagaše), pod nimi sú ďalšie obce (Bodonoš, Čerpotok, Boromlak, Varzaľ, Fegernic, Lugaše, Zavaň).

Nachádza sa tu obec s najvyšším podielom Slovákov v Rumunsku, Nová Huta (Șinteu) v Biharskej župe, kde podľa sčítania ľudu v roku 2002 z jej 1287 obyvateľov tvorili Slováci 1264 obyvateľov, Rumuni 19 a Maďari 4.

Takmer v každej obci funguje slovenská škola, prípadne aj škôlka. V Bodonoši sa nachádza aj slovenské Teoretické lýceum Jozefa Kozáčeka. Do dvoch škôl sú vyslaní učitelia Ministerstvom školstva, vedy, výskum a športu SR (Nová Huta a Gemelčička), ktorí v oblasti pôsobia ako podpora slovenským krajanom. Takmer v každej dedinke pôsobia slovenskí kňazi, ktorí sú rodákmi z tejto oblasti.

Asamat Baltaev (28. 11. 1991)

Je považován za jednoho nejtalentovanějších medailérů mladé generace. Má za sebou řadu realizací, včetně mince pro Českou národní banku. Asamat Baltaev pochází z Čuvašské (Suvarské) republiky, která je součástí Ruské federace. Do České republiky přijel studovat na popud svého otce, významného rytce, který kdysi pobýval v Turnově a v Praze. Asamat nejprve vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou a Vyšší odbornou školu v Turnově, potom absolvoval Vyšší odbornou školu v Jablonci nad Nisou. V Turnově se věnoval rytectví, v Jablonci už se specializoval přímo na medaili. Jeho první realizací byla medaile Hrad Rabí (ČM), prvním dílem pro Pražskou mincovnu byla sada medailonů Svoboda, Rovnost, Bratrství. V České republice, kde našel spoustu přátel i uměleckých vzorů, by chtěl ještě zůstat a dál se zdokonalovat ve svém řemesle. Asamat Baltaev se zajímá o práce významných českých výtvarníků, k nimž patří zejména jeho učitelé z Trutnova a Jablonce. Ve velké úctě pak má dílo a odkaz legendárního Jiřího Harcuby, s nímž měl možnost se potkávat.

Text a foto: JUDr. Radim Václavík, Ing. Peter Kočvara, Nová Huta (Rumunsko), Slováci v Rumunsku, Zlaté mince

Bohumil Hrabal (Štefan Novotný)

Polabské muzeum, příspěvková organizace

Castax Slovakia, s.r.o., Trenčín

razená, obojstranná

40 mm

Striebro Ag 999/1000, PROOF, v bubline, 1 oz/31,1 g – 200 ks
Patinovaný tombak – 250 ks
Postriebrený tombak – 250 ks

Chata Bohumila Hrabala v Kersku patřila spisovateli Bohumilu Hrabalovi. Na přelomu roku 2021 a 2022 ji od předchozího majitele odkoupil Středočeský kraj a od února 2022 ji spravuje Polabské muzeum, příspěvková organizace, Poděbrady, které již čtvrt století spravuje odkaz spisovatele Bohumila Hrabala a ve Vlastivědném muzeu Nymburk spravuje část stálé expozice věnované spisovateli Bohumilu Hrabalovi.

Ne příliž vzdálená chata je pro návštevníky prezentována jako místo, kde Hrabal velmi rád pobýval, a kde vytvořil spoustu svých skvělých literárních děl. Některé z nich se staly i předlohou pro filmová zpracování – například Slavnosti sněženek, které v Kersku byly nejen napsány, ale i natáčeny oskarovým režisérem Jiřím Menzlem. Objekt chaty a zahrady vrátili do co nejvěrnější podoby, kdy tam Hrabal pobýval, aby ukázali místo, kde tvořil a prožil významnou část svého života. Objekt chaty nacházející se v severozápadním okraji polesí v Kersku, koupil Bohumil Hrabal v roce 1965 za své první literární honoráře. Původní „víkendový domek“ byl postaven v roce 1940. Bohumil Hrabal pak v Kersku střídavě pobýval přes 30 let až do konce roku 1996.

Bohumil Hrabal, rozený Bohumil František Kilian (28. března 1914, Brno – Židenice – 3. února 1997 Praha) byl český prozaik, jeden z nejvýznamnějších a nejosobitějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století.
Po Jaroslavu Haškovi, jehož Osudy dobrého vojáka Švejka byly přeloženy do 58 jazyků, a Karlu Čapkovi, jehož některá díla byla přeložena do desítek jazyků, se stal třetím nejpřekládanějším českým autorem 20. století.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohumil_Hrabal

Filmové dokumenty ke shlédnutí:

• Dokument Hrabalova chata (režie Jakub Motejzík)
  © Česká televize 2023, ve spolupráci s Polabským muzeem, příspěvkovou organizací a Středočeským krajem
  

• Filmový dokument Něžný Hrabal (režie Jakub Motejzík)
  Něžný Hrabal je nejenom portrétem spisovatele, ale také poutavou cestou v čase a prostoru. Zavede nás na místa, kde Hrabal čerpal inspiraci pro svá díla. Uvidíme místa, která známe z jeho románů a povídek, a uslyšíme jeho vlastní hlas, jak vypráví o svém životě a tvorbě.
  © Česká televize 2024, ve spolupráci s Polabským muzeem, příspěvkovou organizací a Středočeským krajem
  
  

• Video: Cyklodálky II. – 5/8 Středočeský kraj: Poděbrady – Mělník, premiéra 21.5.2026, Česká televize (3:39-10:53)

-> medaile lze koupit na pokladně v Hrabalově chatě v Kersku a Vlastivědném muzeu Nymburk

M. R. Štefánik

(akad. mal. Jozef Gertli Danglár)

Česká mincovna, a.s.
razená, obojstranná
37 mm
Ag 999
číslovaná – 50 ks, nečíslovaná – 250 ks

Kráľ alebo aj krstný otec slovenského komiksu s prezývkou Danglár prepožičal svoje kultové dielo Českej mincovni. Strieborná pamätná medaila nesie nezameniteľný portrét Milana Rastislava Štefánika.

Jozef „Danglár“ Gertli je slovenský maliar, grafik, ilustrátor a karikaturista. Jeho diela, ktoré sršia obrovskou pozitívnou energiou, sú spoľahlivým magnetom pre laickú aj odbornú verejnosť. K najznámejším patria netradičné portréty historických osobností. „Som starý federalista. Myslím, že je normálne vytiahnuť na svetlo ľudí, ktorí sa zaslúžili o vznik štátu. Keď som robil Štefánika, chodili za mnou moje baby – jedna dcéra mala dvanásť, druhá deväť. Mená ako Štúr či Štefánik poznajú zo školy, boli na Mohyle aj v Štefánikovom múzeu. Hovorili mi, však on tak nevyzerá. Povedal som si, že ho trošku zosúčasním, chlapčiska. A kérka sa mi zdala celkom dobrá,“ hovorí umelec.

Okrem tetovania udrie do očí aj ďalší anachronizmus. Tropická kvetovaná košeľa pripomína, že Milan Rastislav Štefánik bol svetobežníkom, ktorý žil okrem iného na Tahiti. Jeho domovom sa stal aj Ekvádor, očarila ho Sahara a šesťkrát vystúpil na Mont Blanc. Letecké okuliare odkazujú na skutočnosť, že bol letcom, vojakom a francúzskym generálom. Rukavicu potom zdobí pôvodný výtvarný návrh československej zástavy, ktorý symbolizuje Štefánikov leví podiel na vzniku republiky. Cudzích štátnikov nadchol pre myšlienku Československa ako politik, diplomat, organizátor légií aj lev salónov…

Averzná strana pamätnej medaily predstavuje Štefánikov portrét, ktorý je vernou reprodukciou Danglárovho diela. Kolorovaná ilustrácia je podložená jemne modelovanou plastikou. Pokiaľ sa pozriete pozorne, uvidíte mnoho zaujímavých detailov – napríklad tetovanie v podobe československého znaku a Štefánikovo osobné motto VERIŤ, MILOVAŤ, PRACOVAŤ alebo napríklad visačku s číslom 3571. Tá odkazuje na vesmírnu planétku, ktorá nesie Štefánikovo meno a ktorá pripomína, že bol vášnivým astronómom a meteorológom. Planétka 3571 Milanstefanik (1982 EJ) objavená v roku 1982 patrí s priemerom približne 34,90 km medzi 1 % najväčších objektov asteroidálneho pásu – planétok hlavného pásma, ktorý obieha medzi Marsom a Jupiterom. Na reverznej strane medaily potom nájdete Danglárov podpis a logo – mikimauzovskú lebku.

https://ceskamincovna.sk/sk/strieborna-medaila-danglar-m-r-stefanik-stand-2680-21600-d/

„Návrh na medailu som doteraz nerobil, takže ma trochu prekvapilo, keď ma Česká mincovna oslovila. Tak isto, ako ma prekvapila Slovenská pošta s návrhom na známku Petra Sagana v roku 2016, tiež som dovtedy žiadnu známku nerobil. Mal som zozbieranú peknú kôpku materiálov, pretože som pred niekoľkými rokmi maľoval obraz Štefánika (bola to séria osobností ako Masaryk, Štefánik, Štúr, Havel, Konštantín a Metod). Prvé návrhy som robil s minimom farieb, nevidel som mince, ani medaily, ktoré by boli farebné. Ale ČM chcela farebný návrh, ktorý vychádza z môjho obrazu. Tak som pôvodné návrhy vyhodil a nakreslil som plnofarebný návrh na základe obrazu. V Česku vydali medaily Janovi Saudkovi, ktoré mali vždy jeho dielo na jednej strane a podpis na druhej, a to je muster, ktorý som dodržal a trochu rozvinul tým, že som nebol farebne limitovaný,“ dodáva autor medaily.

Čo pre Danglára naozaj znamená M. R. Štefánik a koho by ešte chcel vidieť zvečneného v striebre porozprával počas uvedenia medaily a autogramiády dňa 30.10.2025 v priestoroch Českej Mincovne SK v Bratislave

Vzniklo by bez M. R. Štefánika Československo a bol by T. G. Masaryk 1. československý prezident?
Zasloužil se Milan Rastislav Štefánik o Československý stát?
Milan Rastislav Štefánik (1880–1919) byl muž malého vzrůstu, velikého srdce, odvážných myšlenek a znalostí hvězd. Do československé exilové politiky aktivně vstoupil až během první světové války a stihl za sebou do své tragické smrti zanechat jen skrovný politický odkaz. Přesto to byl on, kdo otevřel francouzskou politiku Tomáši G. Masarykovi a Edvardu Benešovi. Poslechněte si Štefánikův Portrét, který v roce 2004 natočil Peter Duhan. 
Karel Tejkal, Peter Duhan

Český rozhlas Plus, 53:59, 15. června 2026, 21:10

Jan Lucemburský – zahájení ražby mincí
(akad. soch. Zbyněk Fojtů)

Česká mincovna, a.s.
razená, obojstranná
90 mm
Stříbro Ag 999, patinované
500 g
150 ks – číslované na hraně

První české zlaté mince se začaly razit roku 1325. O rovných 700 let později připomíná vznik florénů Jana Lucemburského majestátní medaile České mincovny vyražená z jedné poloviny kilogramu ryzího stříbra.

Když vrahův nůž ukončil život posledního panovníka z dynastie Přemyslovců, rozpoutal se boj o český trůn. Jeho vítězem se stal Jan Lucemburský, ale mnoho důvodů k radosti neměl. Králem se stal v pouhých čtrnácti letech, zdědil dluhy a odbojnou zemi a manželkou se mu stala sebevědomá Eliška Přemyslovna, která se snažila obnovit vládu v duchu svého rodu. Jan patřil mezi pravé středověké rytíře, kteří byli udatní, šlechetní a zároveň nesměli šetřit penězi. „Kdyby se, věřte, případ stal, že by měl ráno sto tisíc, večer už nebude mít nic, neboť vše rozdá armádě a bez krejcaru odejde. Když bohatství jej uvítalo, v městě, tu pokaždé se stalo, že utrácel a rozdával, až neměl, co by komu dal,“ napsal básník Guillaume de Machaut. Kutnohorské doly sice českému králi poskytovaly dostatek stříbra, ale pokud chtěl skutečně oslnit, potřeboval zlaté mince. Těmi se v Evropě na začátku 14. století mohla chlubit jen ta nejvýznamnější obchodní centra a ctižádostivý Jan za nimi nechtěl zůstat pozadu. Inspirován mincemi italské Florencie začal razit první českou zlatou minci – takzvaný florén. Florény se neplatilo někde na tržišti. Sloužily zejména pro účely mezinárodního obchodu a zároveň byly reprezentativním symbolem – měly dávat na odiv, jak je Jan Lucemburský mocný, vlivný a bohatý. Mnoho jich bohužel nevzniklo, protože v českých zemích byl nedostatek zdrojů zlata. Vysoká kvalita florénů navíc vedla k tomu, že se ztrácely z oběhu – byly taveny a ukrývány.

Akademický sochař Zbyněk Fojtů věnoval averzní stranu medaile portrétu Jana Lucemburského z profilu. „Vycházel jsem z portrétu od Petra Parléře z ochozu katedrály svatého Víta, který jsem doplnil královskou pečetí,“ vysvětluje medailér. Reverzní strana předkládá další pečeť Jana Lucemburského – tentokrát jezdeckou –, kterou překrývá dvojice florénů. Texty na averzu uvádějí královo jméno JAN LUCEMBURSKÝ a životní letopočty 1296–1346. Reverz pak nese jubilejní text 700. VÝROČÍ ZAHÁJENÍ RAŽBY PRVNÍCH ZLATÝCH ČESKÝCH MINCÍ.

Zbyněk Fojtů (*7. srpna 1963 Slavičín) je český akademický sochař a medailér. Pochází z moravského města Valašské Klobouky. Už od dětství se zajímal o historii: lákala ho zejména období starého Egypta a Velké Moravy. Návrhům pamětních mincí a medailí se věnuje od roku 2002. Žije v Černošicích (Praha-západ), kde má i svůj atelier. studoval na SUPŠ Uherské Hradiště (1978–1982) a pak na VŠUP Praha (1982–1988). Na VOŠ a SUŠ Václava Hollara, Praha 3 vyučuje od roku 1992 v předmětu modelování a figurální kreslení. Zabývá se sochařskou tvorbou, především navrhováním pamětních mincí a medailí.

Text a foto: Česká mincovna, wikipedia, Vyšší odborná škola a Střední umělecká škola Václava Hollara, Pražská mincovna/Zlaté mince

Vyvraždění Slavníkovců
(akad. soch. Michal Vitanovský)

Česká mincovna, a.s.
razená, obojstranná
75 mm
Stříbro Ag 999, patinované, 311 g/10 oz
200 ks
https://ceskamincovna.cz/stribrna-medaile-10-oz-vyvrazdeni-slavnikovcu-stand-402-20857-d/

VYVRAŽDĚNÍ SLAVNÍKOVCŮ 995 – 2025 (Poznámky k projektu, M. Vitanovský)
28. září roku 995, po dvoudenním úsilí, prorazili obléhatelé, pravděpodobně Vršovci, opevnění hradiště Libice. Pak vyvraždili všechny, které našli uvnitř, včetně těch, co hledali útočiště na posvátné nedotknutelné půdě kostela. Pobiti byli nejen bojovníci, ale i ženy a děti. Tím byl vyvražděn celý rod Slavníkovců, až na tři jeho členy, náhodou nepřítomné. Mezi těmi, kterým shoda okolností zachránila život, byl i biskup Vojtěch, později svatořečený.
Naše znalosti této události se opírají jen o Kosmovu kroniku, přitom je ale třeba mít na paměti, že její autor žil mnohem později. Podobné to ostatně je i s dalšími mezníky našich raných dějin. Z tohoto zdroje, pomocí hypotéz a analogií, pozdější historikové vyprávěli příběh, který je dnes všeobecně znám. Nemá však jednotné znění, protože nedostatek dalších pramenů připustil vznik několika verzí události.

Nesporné je, že Slavníkovci představovali pro Přemyslovce jediné vážné konkurenty v plánu postupně mocensky ovládnout českou kotlinu. Konfrontace se tedy jeví jako zákonitá. Slavníkovci byli potenciální soupeři Přemyslovců, ale je možné, že byli zároveň jejich příbuzní. Je několik teorií o motivaci vraždění na Libici, od likvidace mocenské konkurence, po pomstu urážky rodu Vršovců ze strany biskupa Vojtěcha. K té došlo před nějakým časem v Praze, kdy biskup marně bránil vraždě nevěrné ženy, provdané snad za jednoho z klanu Vršovců. Konec Slavníkovců na jejich hradišti byl inspirativní po výtvarné umělce spíš v 19. století než později. Nemnohé výsledky najdeme na obrazech a ilustracích té doby. Naše výtvarné umění 20. století se ohlíželo po obdobných tématech z národních dějin méně.

Dnešní kulaté výročí je ale výzvou pokusit se o zpracování tohoto silného tématu. Když vynecháme romantický přístup obvyklý v 19. století, nabízí se pro realizaci, formou ražené medaile, jen několik autentických inspirací. Archeologicky doložené centrum hradiště, tedy kostela a knížecího sídla a slavníkovské mince. Dále, už v obecnější rovině, to jsou dobové zbraně a zbroj, případně dochované iluminace té doby, které ovšem pocházejí z jiných zemí.

AVERS I, II, III – realizován byl návrh č. II

Na kresebných návrzích jsou využity motivy architektury, evokující slavníkovské sídlo na Libici. Uplatňují se jako celek, nebo jako torzo, exteriéru i interiéru. V jednom případě také jako anonymní ruina. Použité figury a jejich kostýmy nejdou do detailů a soustřeďují se víc na výraz. Primární je snaha vyjádřit podstatu události, tedy nemilosrdnou fyzickou likvidaci poraženého protivníka, při které nebyly ušetřeny ani ženy a děti. Zároveň jsem se přitom snažil, pokud to šlo, vyhnout se zbytečnému naturalizmu. Některá řešení se orientují spíž na symbol a náznak.
Text: VYVRAŽDĚNÍ SLAVNÍKOVCŮ

REVERS I, II, III – realizován byl návrh č. I

Náznaky a symboly jsou na reverzní straně přítomné více než na averzech. Zejména slavníkovský denár může fungovat tímto způsobem. Ruka s mečem na jedné straně této mince je totiž podle některých historiků dobovou výhrůžku, kterou Slavníkovci adresovali Přemyslovcům.
Celkově je tato strana méně dramatická a soustředěná spíš na epilog celé události, tedy na stav hradiště a jejich obyvatel po dobytí a zničení.
Text: LIBICE 995

Michal Vitanovský (* 3. května 1946 Klatovy) je český medailér, sochař a publicista zaměřený na problematiku numismatiky a kachlů.

V letech 1961–1965 vystudoval Střední odbornou školu výtvarnou v Praze. Po dokončení studoval v letech 1965–1971 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Jana Kavana, obor užitá plastika.
Od roku 1990 je členem Asociace umělců medailérů, od r. 1992 Umělecké besedy a společně s Miladou Othovou a Jiřím Vlachem tvoří uměleckou skupinu Trojkolka. V současné době žije a tvoří v Praze. Náleží k předním českým medailérům.
Text: Wikipedia
Foto: Dobroš – Vlastní dílo

K tvorbě mincí a medailí se dostal už během studií na VŠUP v Praze, kde se začal věnovat reliéfní tvorbě i mincovním soutěžím. Od té doby vytvořil přibližně 1 400 návrhů, a to jak ražených, tak litých.

Pro Českou mincovnu navrhl řadu realizací – jeho první byla zlatá medaile „Sv. Zdislava z Lemberka“ z roku 2001. Nejbližší jsou mu historická témata, ve kterých propojuje znalost dobových souvislostí s vlastní imaginací.

Internetová prezentace Michala Vitanovského

Je medailérem, spisovatelem, milovníkem historie, znalcem heraldiky, …
Těžko uvěřit, že tomuto nestárnoucímu umělci bylo již 80 let! Doma je v Pyšelích, kde modeluje, píše a také dává rozhovory. Povídání s mimořádně tvořivým autorem, který sám sebe označuje za workoholika a grafomana, najdete v únorovém čísle magazínu Zápraží – regionální měsíční
časopis pro obyvatele kraje jihovýchodně za Prahou (pdf, 11,1 MB, Zápraží 1–2/2026)

Bitva tří císařů
(MgA. Martin Dašek)

Česká mincovna, a.s.
razená, obojstranná
75 mm
Stříbro Ag 999, patinované, 311 g/10 oz
200 ks

Bitva tří císařů patří k nejslavnějším vojenským střetnutím světových dějin. Protože se odehrála na území českých zemí, hold jí vzdává stříbrná pamětní medaile České mincovny.

Napoleon Bonaparte snil o ovládnutí světa. Pro rok 1805 naplánoval válečné tažení, jež mělo skončit dobytím Velké Británie, a aby měl krytá záda, rozhodl se napadnout Rakousko a Rusko, s nimiž ostrovní království uzavřelo spojenectví. Francouzská vítězství na východě byla drtivá – Vídeň byla obsazena, vojska ‍rakousko-ruské koalice zdecimována a zbývající jednotky ustoupily na Moravu, kde ještě před příchodem zimy mělo dojít k rozhodujícímu střetu… Dne 2. prosince 1805 pole za vesnicí Slavkov u Brna obsadily armády tří císařů. Francouz Napoleon Bonaparte, Rakušan František I. a Rus Alexandr I. svým mužům veleli osobně. Francouzská armáda byla početně slabší – proti sedmdesáti tisícům mužů stanula devadesátitisícová přesila protivníka –, ale tento nepoměr bohatě vynahrazovala Napoleonova taktická genialita. Aby své soupeře nalákal, stáhl se z výhodného, výše položeného postavení a přenechal jim ho. Záměrně pak oslabil své pravé křídlo a počítal s tím, že tak vyprovokuje útok. Skvěle mu při tom posloužila přízemní ranní mlha, která skryla jeho hlavní síly… Když se nepřátelská armáda dala do pohybu, skutečně zaútočila na Napoleonovo pravé křídlo, které se dalo na ústup. Zdálo se, že se francouzská linie hroutí, ale pak se z mlhy vynořila Napoleonova hlavní síla, která zaútočila na nepřátelský střed. Zaskočení Rakušané a Rusové, kteří nabyli dojmu, že vítězí, se znenadání dostali do těžké defenzivy… Když nejkrvavější bitva v dějinách českých zemí skončila, na bojišti zůstalo třicet tisíc mrtvých a raněných. Zatímco František I. a Alexandr I. museli uznat drtivou prohru, Napoleon přepsal mapu Evropy a upevnil svou vládu nad celým světadílem.

Na averzní straně medaile se v podání medailéra MgA. Martina Daška objevují Napoleon Bonaparte, Alexandr I. a František I. Kompozici dotváří vavřínový věnec a opis 2/12/1805 BITVA TŘÍ CÍSAŘŮ.
Reverzní strana pak předkládá výjev z bitevní vřavy, kde se pěchota střetává s kavalerií. Opis uvádí jméno obce SLAVKOV, která je ve světě známá jako AUSTERLITZ.

Velkou událost připomíná velká medaile – hmotnost stříbrné ražby čítá deset trojských uncí.

Sádrový model medaile (Foto: Martin Dašek)

„Při výjevu bitvy jsem se inspiroval různymi motivy. Práce pana Zemana (pozn. rytec, grafik a medailéř Karel Zeman, nar. 1949 v Brně, který se ve své medaileřské tvorbě věnuje také tematice bitvy u Slavkova, 1805 – bitvy tří císařů) jsem samozrejme studoval, do jake míry znalost jeho díla ovlivnila mou práci na návrhu si netroufám říct, snažil jsem se jeho práci nekopírovat, ale na jeho práci důstojne navázat a hádam že tam jeho vliv alespoň nepřímý bud“, říká autor medaile.

Martin Dašek (* 5.1.1981, Pardubice)

2002–2008 Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze,
atelier Prostorové tvorby (prof. Marian Karel)
2005 / 06 zahraniční stáž na Iceland Academy of the Arts v Reykjavíku
2000–2002 Vyšší odborná škola v Jablonci nad Nisou, obor Ražená medaile a mince
1995–1999 Střední uměleckoprůmyslová škola Turnov, obor Zlatnictví a stříbrnictví

Martin Dašek patří mezi výrazné osobnosti českého medailérství.

Ke své tvorbě se dostal na jablonecké VOŠ, kam zamířil po studiích na „šperkárně“ v Turnově. Původně hledal cestu na VŠUP, ale medailérství ho naprosto pohltilo a stalo se jeho životní cestou.

Pro Českou mincovnu vytvořil poprvé návrh mince Orient expres, netypického díla s oválným půdorysem a barevným zpracováním. Od té doby má na kontě desítky návrhů, z nichž rád vzpomíná třeba na portréty Iva Viktora, Zdeňka Nehody, Waldemara Matušky, TGM či Karla Fialy.

A co by pro něj bylo vrcholem kariéry?
Návrh oběžné mince, která by spojila dokonalý design své doby s jasnou čitelností.

Jak jste se dostal k práci na mincích a medailích?

Na jablonecké VOŠ, kde jsem studoval po turnovské „šperkárně“. Původně jsem hledal školu vhodnou pro přípravu na VŠUP, ale nalezl jsem fantastickou uměleckou disciplínu a profesory v ní tvořící a zároveň přesahující její rámec.

Pamatujete si na svoji první realizaci pro Českou mincovnu?

Mou první realizací v oboru bylo téma výročí zahájení výuky na pražské konzervatoři pro ČNB. První realizací pro Českou mincovnu byla mince „Orient expres“. Bylo to něco úplně jiného, hlavně použitím oválného půdorysu a barev.

Dokázal byste spočítat, kolik jste již za svou kariéru vytvořil návrhů na mince a medaile?

To by dalo hodně hledání ve fotografickém archivu. Ten je sice přehledný, ale ne vždy byl při ruce foťák. Nechám to na dlouhé zimní večery, až nebude nic na práci.

Která zakázka od České mincovny vás potěšila nejvíce, na kterou nejraději vzpomínáte?

Je těžké vybrat jednu – Ivo Viktor, Zdeněk Nehoda, Waldemar Matuška, TGM nebo Karel Fiala se mi vybaví nejdříve.

Jaká tematika je vám nejbližší?

Určitě historie motorismu, tady má bohužel Česká mincovna drobnou mezeru. Jinak mám rád portrétní medaile – jak portréty samotné, tak práci na reverzních stranách, kde je nutné najít motiv vystihující danou osobnost. Tato práce navíc rozšiřuje obzory.

Jak hledáte inspiraci pro svoji tvorbu, kde nejraději tvoříte?

Tvorba začíná téměř vždy pečlivými studiemi daného tématu. I když jsou i výjimečná témata, která má člověk buď „v malíku“, nebo okamžitě intuitivně najde vhodný motiv. Tvorba se neváže na konkrétní místo a odpověď „u stolu“ vás asi neuspokojí. Realizace modelu se samozřejmě váže na moji dílnu, ale návrhy tvořím rád ve vlaku. Ubíhající krajina je relaxující a inspirativní zároveň.

Máte nějaký tajný sen, něco, čeho byste chtěl dosáhnout a co byste označil za vrchol v kariéře medailéra?

Vrcholem je určitě tvorba návrhu oběžné mince, skloubení dokonalého designu vystihujícího svou dobu a jasné čitelnosti.

Text a foto Česká mincovna

Prof. Vítězslav Chlumský 1867-1943, Československá ortopedická spoločnost 1925-2025
(akad. soch. Milan Lukáč)

Slovenská ortopedická a traumatologická spoločnosť, Česká společnost pro ortopedii a traumatologii
Mincovňa Kremnica, š.p.
razená, obojstranná
80 mm
Tombak MS90
300 ks

prof. MUDr. Vítězslav Chlumský (15. august 1867, Xaverovice u Lomnice nad Popelkou – 1. november 1943, Dolní Tošovice, Sliezko)

Lekársku fakultu UK v Bratislave viedol ako 9. dekan (1927/1928), aj prvý prednosta Ortopedickej kliniky LF UK v Bratislave, profesor ortopedickej chirurgie Vítězslav Chlumský, ktorý bol absolventom Lekárskej fakulty Univerzity Karlovej v Prahe. Profesor Chlumský bol jedným z priekopníkov slovenskej reumatológie, propagátorom fyzikálnej liečby a špecializoval sa na kostnú a kĺbovú tuberkulózu aj ortopedické anomálie hrudníka. Je autorom prvej učebnice ortopédie v Československu. Tento významný vedec vytvoril základy vedeckej školy, z ktorej vyšli profesor B. Frejka, profesor J. Havránek či docent J. Vavrda.


„Som autorom medaily prof. Vítězslava Chlumského, ktorý založil v roku 1925 Československú ortopedickú spoločnosť a som veľmi rád, že robím medailu, ktorá je spoločná pre českú a slovenskú ordopedickú spoločnosť.
Prof. Chlumský prišiel na Slovensko so skupinou českých profesorov, ktorí zakladali lekársku fakultu v Bratislave v 1922. roku a založil 2. ortopedickú kliniku LF UK a o 3 roky neskôr v 1925. roku založil československú spoločnosť pre ortopédiu. Z titulu rodinnej tradície som veľmi šťastný, že som mohol robiť ďalšiu veľkú osobnosť československej medicíny, pretože moji starí rodičia si ešte ako študenti pamätali prof. Hynka a samozrejme aj prof. Chlumského. V 2022 som robil prvú medailu prof. Chlumského, ktorú som profiloval do ¾ profilu, na averze je portrét a na reverze je pokrivený strom, ktorý je symbolom, logom ortopedických spoločností. Ten strom je pokrivený a keby nebolo opory, o ktorú je priviazaný a ktorá ho narovnáva, tak ako sa to robí s dlahami v ortopédii, ten strom by nerástol rovno.“, hovorí autor medaily, doc. akad. soch. Milan Lukáč (1962, Bojnice), vedúci katedry – Ústav výtvarnej tvorby a multimédií (FAD) na Fakulte architektúry a dizajnu STU v Bratislave je tiež autorom medaily prof. Hynka.

Hynkova medaila za významný prínos v oblasti medicíny, vedy a vzdelávania predstavuje najvyššie ocenenie Lekárskej fakulty UK v Bratislave.

História Slovenskej ortopedickej a traumatologickej spoločnosti

-> Chlumského roztok
Užívá se jako antiseptikum, dezinficiens – zejména pro dezinfekci chronických, špatně se hojících ran.

Doc. akad. sochár Milan Lukáč (* 29. 9.1962 Bojnice)

Sochár, medailér, maliar a vysokoškolský pedagóg – vedúci Ústavu výtvarnej tvorby a multimédií na FAD STU (Fakulta architektúry a dizajnu Slovenskej technickej univerzity v Bratislave).
V rokoch 1981 – 1987 študoval na Vysokej škole výtvarných umení (VŠVÚ) v Bratislave, na oddelení sochárstva u prof. Jána Kulicha a prof. Ladislava Snopka a v rokoch 1985 – 1986 na École Nationale Superieure des Beaux Arts v Paríži u prof. Jeana Cardota.
V roku 1985 získal Cenu mladý sochár a v roku 1990 Cenu Paula Louisa Weilera, obe udelené Académie des Beaux-Arts a Institut de France v Paríži. V roku 1988 získal Cenu Martina Benku a v 1998 „Prix Itinéraire“ v Levallois pri Paríži.

V roku 1998 bol habilitovaný za docenta na Vysokej škole výtvarných umení v odbore sochárstvo. Od roku 1990 až podnes pôsobí ako docent na Fakulte architektúry STU v Bratislave (2006 – 2010 ako vedúci Ústavu dizajnu, od 2011 ako vedúci Ústavu výtvarnej tvorby a multimédií). Žije v Bratislave, venuje sa monumentálnej i komornej sochárskej tvorbe, reliéfu, medaile, kresbe a maľbe. Má za sebou množstvo výstav doma i v zahraničí, ako i medzinárodné prezentácie v rámci svetových kongresov a výstav umeleckých medailí FIDEM (Medzinárodné združenie pre umelecké medaily).

Laureát ocenenia Krištáľové krídlo za rok 2022 v kategórii výtvarné umenie.

Pamätná tabuľa generál M. R. Štefánik (foto Milan Lukáč)

Ukážky ďalších diel a medailí autora: Medaila roka 2024, kde jeho plaketa Stavebná fakulta Slovenskej technickej univerzity v Bratislave získala 2. miesto

Doc. Milan Lehký – zakladateľ Lekárnických dní
(akad. soch. Marián Polonský)

Mgr. Milan Lehký – vydavateľstvo Herba, Slovenská farmaceutická spoločnosť
Razba: Gravarte, Lisabon, PT
razená, obojstranná, 90 mm
Mosadz CuZn40Pb2 / CW617N
50 ks

doc. RNDr. PhMr. Milan Lehký, CSc. – zakladateľ Lekárnických dní (dnes Lekárnické dni Milana Lehkého Slovenskej farmaceutickej spoločnosti)

Pharmacia medicinae soror, non ancilla (Farmácia nie je medicíne slúžka, ale družka)

Medaila dozrievala v ateliéri jedného z najvýznamnejších slovenských medailérov Mariána Polonského (1943) dlhých 5 rokov, čo sa bezpochyby odzrkadľuje na jej dokonalosti a podčiarkuje to tiež jej impozantný reliéf vo veľkosti úctihodných 90 mm a padne tak ideálne do ruky, bola vyrazená v Lisabonskej mincovni.

doc. RNDr. PhMr. Milan Lehký, CSc.

(*21. 07. 1925, Veľké Kozmálovce, okr. Levice – 25. 4. 2018, Bratislava)

Milan Lehký – zo života a diela (Vydavateľstvo zdravotníckej literatúry HERBA, spol. s r. o., Bratislava, 2013, 112 strán, pdf zdarma)

Životné míľniky (rozklikni)

1949-1953 študoval odbor farmácie na Lekárskej fakulte univerzity Komenského v Bratislave (PhMr. – pharmacia magister)
1953-1956 vedúci klinického oddelenia Slovakofarmy, n.p. Hlohovec
1956-1958 odborný pracovník Laboratória pre kontrolu liečiv, Medika Bratislava
1958-1969 pedagóg Katedry farmácie Slovenského ústavu pre doškoľovanie lekárov a farmaceutov Bratislava
1969 založil a stal sa vedúcim Katedry lekárenstva Inštitútu pre lekárov a farmaceutov, Bratislava
1970 doktor prírodovedy (RNDr. – rerum naturalium doctor)
1970-1978 vedúci Katedry farmaceutických laborantov
1970-1991 predseda Sekcie lekárenstva Slovenskej farmaceutickej spoločnosti, Bratislava
1972 založil tradíciu Lekárnických dní Slovenskej farmaceutickej spoločnosti
1975 habilitácia na docenta galenickej farmácie Farmaceutickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave
1980-1991 hlavný odborník pre lekárenstvo Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky
1991 odchod do dôchodku
1992 založil vydavateľstvo Herba, spol. s r.o., Bratislava
1992-2007 konateľ a riaditeľ vydavateľstva Herba
1974-1990 koncipoval a prednášal predmet Klinická farmácia na Farmaceutickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave
1997-2004 editor a vydavateľ Slovenského liekopisu a Slovenského farmaceutického kódexu

Profesijný životopis (rozklikni)

Autor alebo spoluautor 65 pôvodných vedeckých experimentálnych prác a knižných publikácií: Nežiaduce účinky liečiv, Materia Pharmaceutica
Odborník v oblasti analýzy a hodnotenia liekov, biologickej dostupnosti liečiv, problematiky riadenia lekárenstva a sociálnej farmácie

-> Popredný predstaviteľ slovenského lekárenstva, prvý vedúci Katedry lekárenstva Fakulty zdravotníckych špecializačných štúdií SZU.

Profesionálnu dráhu začal po ukončení štúdia farmácie v roku 1953 v národnom podniku Slovakofarma ako vedúci klinického oddelenia. V rokoch 1956 – 1958 pracoval v Laboratóriu pre kontrolu liečiv podniku Medika a v oddelení prípravy sterilných liekov nemocničnej lekárne Štátnej nemocnice v Bratislave.

Na základe súbehového konania sa v roku 1958 stal doc. Lehký odborným asistentom Katedry farmácie Slovenského ústavu pre doškoľovanie lekárov a od roku 1969 bol vedúcim novozriadenej Katedry lekárenstva vtedajšieho Inštitútu pre ďalšie vzdelávanie lekárov a farmaceutov. Vypracoval organizačnú štruktúru a plán rozvoja katedry. So svojimi spolupracovníkmi vypracoval špecializačné náplne základného špecializačného odboru lekárenstvo II. stupňa a nadstavbových špecializačných odborov, ako aj návrh pracovísk týchto špecializačných odborov.

Kvalifikačné atestácie vyššieho stupňa, určené predovšetkým pre vedúcich lekárnikov, začal realizovať v roku 1971, nasledovali nadstavbové atestácie v odbore organizácia a riadenie farmácie (1973), v odbore farmakodynamika, neskôr v odbore farmakológia a toxikológia liečiv (1975), v odbore veterinárna farmácia (1983), galenická farmácia (1984), v odbore klinická farmácia (1985) a liečivé rastliny (1986) Tieto boli určené pre vedúcich oddelení lekární.

Vznikom katedry sa položili základy inštitucionálneho ďalšieho vzdelávania farmaceutov v špecializačnom odbore lekárenstvo a v jeho nadstavbových špecializačných odborov. Tým sa zvýšil odborný potenciál poskytovanej lekárenskej starostlivosti.

Vznikom katedry sa doc. Lehký súčasne stal vedúcim jej výučbovej základne, lekárne NsP akad. L. Dérera. V rokoch 1970 – 1978 bol externým vedúcim Katedry farmaceutických laborantov Ústavu pre ďalšie vzdelávanie stredných zdravotníckych pracovníkov. V roku 1982 riaditeľstvo Inštitútu kladne zhodnotilo činnosť farmaceutických katedier a rozhodlo vytvoriť samostatný úsek farmaceutických odborov, ktorého vedúcim sa stal doc. Lehký, čo mu umožnilo koordinovať činnosť farmaceutických katedier.

V polovici 70. rokov minulého storočia v pregraduálnom štúdiu farmaceutov a v ďalšom vzdelávaní lekárnikov presadzoval novú orientáciu lekárenstva – klinickú farmáciu, ktorá sa stala špecializačným odborov farmaceutov a vyučovacím predmetom, ktorý začal prednášať na Farmaceutickej fakulte UK. V súčasnosti možno v tomto študijnom odbore v rámci doktorandského štúdia získať akademický titul doktor filozofie (PhD).

V rámci odbornej a vedeckej činnosti bol riešiteľom rezortných a ústavných výskumných úloh. Dosiahnuté výsledky publikoval v odborných časopisoch a prezentoval na odborných podujatiach, je spoluautorom 5 knižných publikácií. Sledoval rozklad adrenalínu vo vodných roztokoch pomocou oscilometrie (1968), zaoberal sa štúdiom podmienok uchovávania liečiv v lekárňach (1970), sledovaním rýchlosti uvoľňovania liečiv z masťových základov v pokusoch in vitro a in vivo (1975). Spolupracoval s kolektívmi zaoberajúcimi sa klinickým skúšaním a s laboratóriami vedeckých pracovísk, na ktorých sa sledoval transport katiónov v biologických membránach (kolektív vedený prof. RNDr. Michalovom – 1975) a klinický výskum cyklofosfamidu (kolektív vedený prof. MUDr. Šašinkom DrSc., získal v roku 1975 Hálkovu cenu). Knižná publikácia Sociálne lekárstvo a organizácia zdravotníctva (autorský kolektív vedený doc. MUDr. Makovickým) získala v roku 1978 Raimanovu cenu. Absolvoval študijný pobyt organizovaný Svetovou zdravotníckou organizáciou vo vybraných lekárňach vo Švajčiarsku, kde sa zaujímal o ich organizáciu a o prípravu injekčného roztoku rastového hormónu.

Docent Lehký zastával rad významných funkcií. Bol hlavným odborníkom ministerstva zdravotníctva pre odbor lekárenstvo, členom liekopisnej komisie, Vedeckej rady ministerstva zdravotníctva, členom vedeckých rád vtedajšieho Inštitútu pre ďalšie vzdelávanie lekárov a farmaceutov a Farmaceutickej fakulty UK, členom odborovej rady pre študijný odbor všeobecná farmácia ministerstva školstva, členom sekcie pre vedeckú a odbornú literatúru Slovenského literárneho fondu, členom zboru pre pestovanie a zber liečivých rastlín pri ministerstve zdravotníctva, členom vedeckého poradného zboru Štátneho ústavu pre kontrolu liečiv a členom redakčnej rady časopisu Farmaceutický obzor.

Zásluhou doc. Lehkého vznikla v roku 1970, v rámci Slovenskej farmaceutickej spoločnosti, Lekárnická sekcia, ktorej predsedom bol vyše 20 rokov. Počas 35-ročnej existencie Lekárnická sekcia organizovala v poradí už XXXIII. lekárnické dni.

V roku 1959 inicioval založenie farmaceutickej knižnej edície, neskôr nazvanej po A. Raimanovi, v ktorej vychádzali súborné knižné publikácie Materia pharmaceutica.

Po odchode do dôchodku (1.10.1990) zriadil v roku 1992 vydavateľstvo zdravotníckej literatúry Herba spol. s r.o., ktoré vydáva Malú lekársku knižnicu, Veľkú lekársku knižnicu – Dieškovú edíciu a Farmaceutickú knižnicu. Doteraz bolo vydaných 50 knižných publikácií. Vydavateľstvo bolo Ministerstvom zdravotníctva SR poverené vydávaním Slovenského liekopisu (liekopis (Pharmacopoeia) obsahuje technické požiadavky na prípravu, výrobu, skúšanie, označovanie a uchovávanie liečiv, pomocných látok a liekových foriem) a Slovenského farmaceutického kódexu a prevzalo vydávanie časopisov Lekársky obzor, Farmaceutický obzor a Naše liečivé rastliny.

Vydavateľstvo Herba spol. s r. o. bolo v roku 1998 ocenené medailou SLOVAK GOLD za vydanie publikácie PROGLAS.

Kniha Proglas od Konštantína Filozofa (proglas ako Predslov k sv. Evanjeliu) je najstaršia slovanská písomná pamiatka.

Prvýkrát vyšla knižne vo vydavateľstve Herba, spol. s r.o. v roku 1996

Knihu si môžete prečítať zadarmo na tejto stránke.

Docentovi Lehkému bolo za jeho činnosť udelených viacero vyznamenaní: medaila J. B. Guota, Pamätná plaketa za zásluhy o postgraduálnu výchovu lekárov a farmaceutov, Weberova medaila (cena Slovenskej farmaceutickej spoločnosti za pedagogickú, výchovno-vzdelávaciu a vedecko-výskumnú prácu), Pamätná medaila k 50. výročiu vzniku Farmaceutickej fakulty UK, medaila PhMr. V. J. Žuffu. Bol čestným členom Československej farmaceutickej spoločnosti a čestným členom Slovenskej farmaceutickej spoločnosti.

V súvislosti s inštitucionálnym vzdelávaním zdravotníckych pracovníkov na Slovensku sa významnou mierou zaslúžil o ďalšie vzdelávanie farmaceutov a farmaceutických laborantov v odbore lekárenstvo, o rozvoj jeho subšpecializačných odborov a za vykonanú prácu v prospech lekárenstva.

Text a foto: Mgr. Milan Lehký – vydavateľstvo Herba, Štátny ústav pre kontrolu liečiv – Slovník farmaceutických pojmov

Svätopluk
(Drahomír Zobek)

Numizmatika Kremnica s.r.o.
razená, obojstranná
60 mm
Ag 999/1000 (staré striebro)
2 oz (62 g)
150 ks

Strieborná medaila zobrazujúca Svätopluka I., nitrianske knieža a neskôr vládcu Veľkej Moravy

Portrét Svätopluka je inšpirácia z návrhu kostýmu k opere Svätopluk od kostýmovej výtvarníčky, národnej umelkyne Eleny Holéczyovej (rod. Hollá) (* 23. január 1906, Moravské Lieskové – † 5. december 1983, Praha) – textilná výtvarníčka, dramatička, scenáristka.

Návrh kostýmu postavy Svätopluka v rovnomennej opere Eugena Suchoňa
(Zdroj: súkr. archív rodiny Suchoňovcov, www.operaslovakia.sk)

„Pre mňa je Svätopluk hlavne dobyvateľ a až niekde na treťom mieste bohabojný kresťan“, hovorí autor medaily a majiteľ spoločnosti Numizmatika Kremnica s.r.o., kremnický medailér Drahomír Zobek.

Svätopluk má na hrudi medaily sponu s Grifom, predstavujúcu dobový anachronizmus. Koruna s ozdobami visiacich platničiek je dosť pravdepodobná.

Reverzná strana so Svätoplukom na vzpínajúcom sa koni a nápisom Moravia Magna (Veľká Morava) je čisto autorská interpretácia.
https://numizmat.sk/sk/strieborne-medaily-numizmatika-kremnica/svaetopluk-i-vladca-velkej-moravy-strieborna-medaila-2-oz

Drahomír Zobek (*20.7.1952 Nová Baňa) – významný slovenský medailér. Je autorom výtvarných návrhov slovenských obehových mincí (1993), replík mincí a množstva medailí (razených aj liatych), vyznamenaní, odznakov, a pod.
1967-71 – Stredná umeleckopriemyselná škola v Kremnici, grafika, plošné a plastické rytectvo. Po ukončení štúdia nastúpil (29.7.1971) do ateliéru kremnickej mincovne, kde v rokoch 1992-1997 pôsobil na poste vedúceho ateliéru. V roku 1997 sa osamostatnil.
http://coins.lmsystem.sk/index.php?p=Tema/Autor/ZobekDrahomir

V roku 2022 sa jeho medaila Pribina stala víťazom 0. ročníka Medaila roka 2022.

Zeus a Herkules, grécke mýty a báje
(Drahomír Zobek)

Numizmatika Kremnica s.r.o.
razená, obojstranná
32 mm
Ag 999/1000
16 g (hmotnosť sa môže mierne líšiť z dôvodu ručnej výroby strieborného polotovaru určeného na razbu)
200 ks

Strieborná medaila v podobe a s parametrami tetradrachmy zobrazujúca bojovníka Herkulesa a najvyššieho starogréckeho boha Zeusa, ako výjav z gréckych mýtov a báji

Averzná strana: Zeus, grécky nápis Διός (Dios)

Tento Zeusov portrét je prepisom najznámejšieho antického portrétu Dia – busty z karerského mramora nájdenej v roku 1775 v Otricoli (Umbria, Taliansko), ktorá sa považuje za kópiu stratenej bronzovej starogréckej busty/sochy z konca 4. storočia. Busta má nadživotnú veľkosť s výškou 58 cm a nájdeme ju vo vatikánskych múzeách (Museo Pio-Clementino, Sala Rotonda – okrúhly sál).

Táto antická predloha inšpirovala aj ďalších medailérov v minulosti

Olympijská medaila víťaza z 1. novodobých olympijských hier v Aténach, 1896
striebro, ø 5×0,45 cm, 66 g, razba: Monnaie de Paris,

ktorej autorom je Jules Clément Chaplain (12.7.1839-13.7.1909) (ENG) – francúzsky sochár a jeden z najvýznamnejších francúzskych medailérov 19. a prelomu 20. storočia (kam siahajú aj korene nášho medailérstva – viac v pripravovanom článku o genéze nášho medailérstva)

Reverzná strana: Herkules zápasí s levom, grécky kruhopis – autorský návrh

https://numizmat.sk/sk/planovane-razby-numizmatika-kremnica/tetradrachma-herkules-grecke-baje

Terra
(akad. mal. Daniel Brunovský)

voľná tvorba
liata, jednostranná
Bronz, ~90 mm – 20 ks max.
Striebro, ~60 mm – 20 ks max.

III. medaila z cyklu živly (Aqua, Ignis, Terra, …)
Medaila sa zúčastnila svetovej výstavy moderných umeleckých medailí XXXVIII FIDEM Munich 2025

Medaila Aqua sa zúčastnila ocenenia Medaila roka 2023
– liaty bronz ~90-93 mm, liate striebro ~60 mm – limit max. 20 ks, číslované

Medaila Ignis sa zúčastnila ocenenia Medaila roka 2024
– liaty bronz ~90-93 mm, liate striebro ~60 mm – limit max. 20 ks, číslované

-> video medaily Ignis na Instagrame

Brunovského jedinečný štýl je možné charakterizovať ako barokizujúci surrealizmus.
Brunovský je univerzálny umelec – maliar, šperkár, venuje sa tiež plastike, syn celosvetovo slávneho slovenského maliara, predstaviteľa imaginatívnej línie Albína Brunovského (ďalší predstaviteľ Vladimír Gažovič, ich obdivovateľom a v niektorých dielach inšpirovaný je aj Marián Polonský). Daniel Brunovský si však našiel svoju vlastnú cestu a štýl.
Je autorom niekoľkých unikátnych medailí

Daniel Brunovský (1959, Bratislava), člen Združenia medailérov Slovenska (ZMS)
1974-1978 Stredná škola umeleckého priemyslu v Bratislave, 1979-1985 Vysoká škola výtvarných umení v Bratislave. V roku 1984 študoval aj v Ríme na Academia di belle Arte. V súčasnosti sa venuje grafike, keramickej a sklenenej plastike, nábytkárskym solitérom a šperku. Daniel Brunovský je predstaviteľom slovenskej postmoderny a umeleckej tvorbe sa venuje už viac ako dvadsať rokov. Už v začiatkoch svojej tvorivej cesty sa vyjadroval vlastným výtvarným jazykom a dodnes zostal verný klasickému médiu maľby, v ktorej hľadá vnútornú slobodu a harmóniu. Vo svojich veľkoformátových figurálnych kompozíciách podáva výpoveď prepojenia človeka s pradávnou krajinou, architektúrou a históriou. Maliar svojím jedinečným štýlom vytvára príbehy o ľuďoch, o ich najvnútornejších pocitoch a hľadá najelementárnejšie ľudské potreby, túžby a sny, ktoré sa často strácajú v modernej civilizácii. Všetky tieto prvky zaznamenáva dynamickým a expresívnym rukopisom, pričom do svojich diel často vkladá texty vo forme rébusov a množstvo symbolov, ktorými zosilňuje účinok svojej autorskej výpovede. V maľbách, v ktorých dominujú robustné postavy, predkladá vzťah človeka a kozmu, konfrontuje materiálny a duchovný svet. Základným motívom je tu komplikovanosť medziľudských vzťahov a psychická osamotenosť človeka strateného vo vesmíre. V obrazoch Daniela Brunovského ostáva vždy niečo zámerne nedopovedané, tajomné, až takmer mystické.

Foto: Peter Kočvara, https://www.webumenia.sk/autor/1350
text: https://www.osobnosti.sk/osobnost/daniel-brunovsky-1761
https://www.magnagallery.sk/daniel-brunovsky-modry-pribeh/

Návrhy na nominácie na Medailu roka 2025 bolo možné poslať do 15.4.2026 prostredníctvom tohto formulára, príp. na e-mail MedailaRoka@medailerskyklub.art

Potrebné sú základné identifikačné údaje:

• názov medaily, autor, zadávateľ/objednávateľ, výrobca, spôsob/technológia
  výroby (razba, odlievanie), rozmery, materiálové vyhotovenia a počet
  kusov, popis medaily a ďalšie informácie viažúce sa k medaile pre
  uverejnenie v rámci predstavenia na webstránke, sociálnych médiách a
  pod.
• sprievodnú foto averzu a reverzu
  Doplnkovo ďalšie sprievodné informácie a fotografie a ilustrácie, napr. o téme medaily, z pozadia vzniku medaily alebo o autorovi, vydavateľovi a pod.
  
  

Kvalifikačné kritériá na nominované medaily:

– stolová medaila (nie závesná na stuhe)

– medaila bola vydaná/vznikla za uplynulý rok,

– od slovenského alebo českého autora alebo vyrobené na Slovensku alebo Česku so slovenskou alebo českou témou,

– vzniklo viac identických kusov (technikou razenia, odlievania)

– rozmery min. 37 mm a max. 200 mm v jednom rozmere,

– nejedná sa o mincu (zákonné platidlo s uvedenou menou a nominálom na prezentovanej ploche),

– stolová medaila (nie závesná na stuhe)
– jedná sa o pôvodnú tvorbu – nie vytvorené za pomoci umelej inteligencie alebo počítačovo za použitia fotografických predlôh či počítačového písma

VÝHERCOVIA LOSOVANIA CIEN

Výhercovia losovania cien ankety Medaila roka 2025. Srdečne gratulujeme!

-> Ceny si je možné po dohode prevziať osobne v Bratislave, vyzdvihnúť v predajni Českej mincovne (Suché mýto 1, 811 03 Bratislava) alebo nechať poslať

Výber prebiehal randomizovaným spôsobom v exceli

-> Z celkového počtu 812 hlasujúcich malo 556 (68 %) záujem zúčastniť sa losovania o jednu z 68 hodnotných cien.

Šanca získať cenu teda bola vyše 12 % (12,2 %).

CENY DO ANKETY

Zo všetkých hlasujúcich s platnou e-mailovou adresou vyberieme náhodným výberom výhercov, ktorí obdržia jednu zo 68 zaujímavých cien v celkovej hodnote vyše 3 125/3 925 €

Ceny venovali do ankety, za čo ďakujeme:
Česká mincovna SK, s.r.o. (11 cien v hodnote 211 €),
Medailérsky klub, o.z. (13 cien v hodnote 290 €),
Numizmatika Kremnica s.r.o. (5 cien v hodnote 150 €),
EURONUMIS s.r.o. (5 cien v hodnote 146 €),
Mincovňa Kremnica, š. p. (4 ceny v hodnote 218 €),
Osobnosti století s.r.o. (20x cena v celkovej hodnote 850 €),
Herba spol. s r.o. (10x cena v celkovej hodnote Slovensko 1200 €/Česko 2000 €),

Priemerná hodnota jednej ceny je 87 €, maximálna 150 € (Pamätná medaila Knieža Pribina – Pribinove slávnosti 1933-2023, Ján Koniarek, tombak, 70 mm v Edícii Medailérskeho klubu – venoval Medailérsky klub

Hlavná cena:

• Knieža Pribina / Pribinove slávnosti v Nitre 1933-2023 (Ján Koniarek 1933) 
  (venoval Medailérsky klub, o.z.)

V roku 2023 si Medailérsky klub, o.z. aktualizovanou reedíciou uctil 90. výročie ikonickej medaily s mimoriadne vysokým reliéfom Pribinove slávnosti v Nitre 1933 k 1100. výročiu založenia a vysvätenia Pribinovho kostola v Nitre, od zakladateľa slovenského moderného sochárstva Jána Koniareka.
Pribina Dux Slovacorum Nitriae Fundau.Et / Adalramus Consecravit Ecclesiam = DCCCXXXIII – 1933.2023
(Slovenské knieža Pribina staval v Nitre a /(arcibiskup) Adalramus posvätil kostol DCCCXXXIII – 1933.2023)

– patinovaný tombak MS90, certifikát, etue
– razba Mincovňa Kremnica, š.p., 2023
– Ø 70 mm, hrúbka ~13 mm, výška reliéfu ~6 mm

Vyrazené boli s týmito parametrami:
– patinovaný tombak MS90 – celkovo 90 ks (~255 g)
– meď Cu – 33 ks
– postriebrený tombak AgMS90 – 33 ks
– pozlátený tombak AuMS90 – 33 ks
– striebro Ag 999/1000 – 33 ks (~285 g)

Z toho 23 ks v kompletnej sade so všetkými 5 vyhotoveniami.

Číslované na hrane a certifikáte, značená vlisovaným nápisom na hrane hore “MINCOVŇA KREMNICA”, naľavo “ MEDAILÉRSKY KLUB” a dole # číslovanie medaily, značka mincovne a vročenie 2023.

Video medaily
https://fb.watch/mDccspLxZV/
https://www.instagram.com/p/CtE2s-jqhJg/

Ďalšie foto ostatných vyhotovení na
http://medailerskyklub.art/nase-medaily/

Špeciálne ceny:
– Strieborná minca Dvojramenný kríž – Deň ústavy

(venovala Česká mincovna SK, s.r.o.)

Emitent NIUE
Nominálna hodnota 1 NZD
Autor Lenka Nebeská, DiS.
Materiál Ag 999
Hmotnosť 31,1 g
Priemer 37 mm
Prevedenie Proof
Hrana Hladká
Náklad 200 ks
Emisia 2022
Razba Česká mincovňa, a. s.


Deň Ústavy
1.9. 2022, v deň štátneho sviatku na Deň Ústavy, na znak úcty, rešpektu a priateľstva, ako výraz vynikajúcich vzťahov medzi Slovenskou republikou a Českou republikou, pripravila Česká mincovna pre zákonodarný zbor Národnej rady Slovenskej republiky mimoriadnu edíciu 150 mincí, ktorú uviedol v slávnostnom prejave predseda parlamentu, pán Boris Kollár. Česká mincovňa považuje za veľkú česť vyjadriť týmto spôsobom rešpekt, úctu a priateľstvo so Slovenskou republikou.

Na foto: naľavo Boris Kollár (predseda NR SR (2020-2023)), v strede Ľudmila Fülöpová (branch manager Česká mincovna SK, s.r.o. do roku 2025)

• Gustáv Kazimír Zechenter Laskomerský – Osobnosti slovenských miest – Kremnica
  (venovala Mincovňa Kremnica, š. p.)

Autor Mgr. art. Martin Sabol
Mincovňa Kremnica, 2024
Razená, obojstranná
34 mm
Materiál: patinované patinované striebro Ag 999/1000
150 kusov limitovaná a číslovaná emisia
20,4 g

Strieborná medaila venová Gustávovi Kazimírovi Zechenterovi Laskomerskému, slovenskému prozaikovi a publicistovi, ktorý dlhé roky pôsobil v Kremnici. Bol spoluzakladateľom a členom výboru Matice slovenskej, a tiež spoluorganizátorom Muzeálnej slovenskej spoločnosti.
https://www.mint.sk/eshop/strieborna-medaila-gustav-kazimir-zechenter-laskomersky-kremnica-osobnosti-slovenskych-miest

Medaila sa zúčastnila ocenenia Medaila roka 2024

Ďalšie ceny:

• Velikáni Slovenského maliarstva – Miloš Alexander Bazovský
  (venovala Mincovňa Kremnica, š. p.)

Autor Mgr. art. Martin Sabol
Mincovňa Kremnica, š.p.
razená, obojstranná
80 mm
patinovaný tombak MS90 – bez limitu (~290 g)
striebro Ag 999 – 100 ks, číslované (~306,7 g)  

Séria mosadzných (tombakových) pamätných medailí predstavujúca najznámejších slovenských maliarov všetkých dôb. Medaila bude vyrazená v atypickom priemere a veľkosti. Medaila z edície – Velikáni slovenského maliarstva s motívom Miloša Alexandra Bazovského. Miloš Alexander Bazovský bol významný slovenský maliar, jeden z najreprezentatívnejších predstaviteľov slovenského maliarstva a grafiky 20. storočia. Jeho inšpiráciou bolo ľudové umenie.

https://www.mint.sk/eshop/mosadzna-medaila-velikani-slovenskeho-maliarstva-milos-alexander-bazovsky
https://www.mint.sk/eshop/strieborna-medaila-velikani-slovenskeho-maliarstva-milos-alexander-bazovsky

Medaila sa tiež zúčastnila tohto ročníka Medaila roka 2025

• 2x mosadzná medaila (plaketa) – Morové stĺpy – kamenní svedkovia víťazstva nad epidémiami – Morový stĺp Súsošie najsvätejšej Trojice v Trnave
  (venovala Mincovňa Kremnica, š. p.)

Autor Mgr. art. Martin Sabol
Mincovňa Kremnica, š.p.
razená, obojstranná

patinovaný tombak MS90 – náklad bez limitu (~120 g)
striebro Ag 999 – 200 ks, číslované (~98 g)

Morové stĺpy nie sú len umeleckými dielami. Okrem umeleckej hodnoty nesú v sebe aj historický odkaz. Často boli stavané ako znak vďaky za ukončenie moru alebo inej epidémie.
Z tejto zaujímavej série, vám predstavujeme ďalšiu v poradí, tentokrát s motívom morového stĺpu v Trnave.
Mosadzná medaila je zaujímavá nielen motívom, ale tiež svojím oválnym tvarom. Morový stĺp v najsvätejšej Trojice v Trnave sa nachádza v strede Námestia svätého Mikuláša v Mestskej pamiatkovej rezervácií. Postavili ho v roku 1731 ako pamiatku konca jednej z veľkých morových epidémií, ktoré zvierali celú Európu. Na vrchole morového stĺpu sa nachádza sv. Jozef.

– 4x Medaila Dnes je tvoj deň / Dnes je tvuj den stand
(venovala Česká mincovna SK, s.r.o.)

Materiál Nordic Gold

Hologram, 14 g, 30 mm
https://ceskamincovna.cz/medaile-dnes-je-tvuj-den-stand-406-10289-d/https://ceskamincovna.sk/sk/medaila-dnes-je-tvoj-den-stand-406-10289-d/

• Žetón Česko-Slovenský 2019 stand
  (venovala Česká mincovna SK, s.r.o.)

Autor Mária Filová, DiS.
Materiál Nordic Gold
14 g, 30 mm
https://ceskamincovna.sk/sk/zeton-cesko-slovensky-stand-456-12399-d/

• 2x drevená brošňa (dřevěná brož) LEV – veľká 
  (venovala Česká mincovna SK, s.r.o.)

Ručne vyrobená brošňa vznikla v spolupráci jabloneckej Českej mincovne a libereckej spoločnosti Wooden Land. Moderne poňatý vlastenecký motív je tvorený geometrickými tvarmi. Z tmavej hrivy vystupuje svetlá levia hlava, na ktorú je nasadená kráľovská koruna.

Elegantný módny doplnok aj drobný darček, ktorý poteší, môžete pripnúť nielen na sako či šaty, ale aj na batoh. Neodýmový magnet je pevný, ale šetrný – brošňa sa vám nestratí a zároveň nepoškodí látku.

V našej ponuke nájdete aj menší variant tejto brošne.

https://ceskamincovna.sk/sk/drevena-brosna-lev-velka-410-16893-d

• 1x nejkrásnější mince světa / najkrajšia minca sveta 50 Kč 
  (venovala Česká mincovna SK, s.r.o.)

Mnoho odborníkov si myslí, že žijeme v ére, ktorá zažije koniec fyzických platidiel. Niektoré krajiny majú k tomuto scenáru už blízko a existuje reálna možnosť, že aj my jedného dňa budeme mať v peňaženke len platobnú kartu alebo si jednoducho vystačíme s mobilným telefónom. Nie je to škoda? Veď české peniaze patria k svetovej špičke. Dôkazom je päťdesiatkoruna, ktorá je najkrajšou obežnou mincou planéty.

Česká mena sa zrodila súbežne so samostatnou Českou republikou v roku 1993 a okamžite na seba strhla pozornosť numizmatickej verejnosti. Ešte toho roku totiž česká minca s najvyššou nominálnou hodnotou – päťdesiatkoruna – získala prestížne ocenenie nakladateľstva Krause Publications pre najkrajšiu obežnú mincu na svete. Jej čaro spočíva v kombinácii prepracovaného vlasteneckého reliéfu z dielne akademického sochára Ladislava Kozáka, ktorý už, bohužiaľ, nie je medzi nami, a originálneho bimetalového vyhotovenia. Hlavným materiálom mince je magnetická oceľ – na medzikruží plátovaná a galvanicky pokovaná meďou, v strede plátovaná zliatinou medi a zinku v pomere 75:25.

Averznej strane mince dominuje český heraldický znak v podobe dvojchvostého leva. Opis uvádza nominálnu hodnotu 50 Kč a krajinu vydavateľa ČESKÁ REPUBLIKA. Reverzná strana patrí hlavnému mestu Praha. Zoskupenie jedinečných historických stavieb – Karlovho mosta, Národného divadla, Kostola sv. Mikuláša a Pražského hradu s Katedrálou sv. Víta – je obklopené latinským príslovím PRAGA MATER URBIUM (Praha, matka miest).

Minca, ktorá neprešla obehom, je zasadená do špeciálneho balenia, ktoré hovorí jej príbeh (v anglickom jazyku).
https://ceskamincovna.cz/nejkrasnejsi-mince-sveta-50-kc-389-17794-d/
https://ceskamincovna.sk/sk/najkrajsie-minca-sveta-50-kc-389-17794-d/

• Katalóg Mince Československa, ČR a SR 2024 – Macho a Chlapovič a
  Katalóg Mince Československa, ČR a SR 2026 – Macho a Chlapovič
  (venovala Česká mincovna SK, s.r.o.)

https://ceskamincovna.sk/sk/katalog-mince-ceskoslovenska-cr-a-sr-2024-macho-a-chlapovic-1238-17842-d

• Strieborná medaila Piešťany, patina

(venovala Numizmatika Kremnica s.r.o.)

Strieborná medaila Kúpele Piešťany v patinovanej verzii v limitovanom množstve 300 ks.
Strieborná medaila je umiestnená v krabičke s certifikátom.
Materiál: Ag 925/1000
Hmotnosť: 7,8 g
Priemer: 26 mm
Autor: Drahomír Zobek
Limit: 300 ks, číslované
Vyrazila: Numizmatika Kremnica s.r.o.

https://numizmat.sk/sk/strieborne-medaily-numizmatika-kremnica/strieborna-medaila-kupele-piestany-patina

• Strieborná medaila Bratislava, proof

(venovala Numizmatika Kremnica s.r.o.)

Na medaile sa nachádza vyobrazenie Bratislavského hradu a detail z Viedenskej obrázkovej kroniky zo 14. storočia – obrancovia hradu navrtávajú lode cisára Henricha III. r. 1052.

Bratislava patrí k najmladším hlavným mestám Európy. Poloha mesta v srdci Európy, na brehu rieky Dunaj, predurčila Bratislavu, aby sa stala križovatkou a cieľom obchodných ciest, strediskom mnohých kultúr. Prvé stopy po trvalom osídlení sa viažu k mladšej dobe kamennej.

Strieborná medaila je umiestnená v krabičke s certifikátom.
Materiál: Ag 925/1000
Hmotnosť: 7,8 g
Priemer: 26 mm
Autor: Drahomír Zobek
Limit: 300 ks, číslované
Vyrazila: Numizmatika Kremnica s.r.o.

https://numizmat.sk/sk/strieborne-medaily-numizmatika-kremnica/strieborna-medaila-bratislava-proof

Strieborná medaila Poprad, patina

(venovala Numizmatika Kremnica s.r.o.)

Strieborná medaila s motívom Popradu v prevedení patina v limitovanom množstve 300 ks.

Na medaile sa nachádza vyobrazenie jednej z malieb, ktorú je možné vidieť v Kostole sv. Egídia v Poprade. Kostol patrí medzi najcennejšie stavebné pamiatky Popradu.

Strieborná medaila je umiestnená v krabičke s certifikátom.
Materiál: Striebro 925/1000
Prevedenie: patina
Priemer: 26 mm
Váha: 7,8 g
Limit: 300 ks, číslované
Autor: Drahomír Zobek
Realizácia: Numizmatika Kremnica

https://numizmat.sk/sk/strieborne-medaily-numizmatika-kremnica/strieborna-medaila-poprad-patina

• Strieborná medaila Jozef Karol Hell, patina

(venovala Numizmatika Kremnica s.r.o.)

Strieborná medaila Jozef Karol Hell v prevedení patina
V krabičke s certifikátom.
Materiál: Ag 925/1000
Hmotnosť: 7,8 g
Priemer: 26 mm
Autor: Pavel Károly; Drahomír Zobek
Limit: 300 ks, číslované
Vyrazila: Numizmatika Kremnica s.r.o.

https://numizmat.sk/sk/strieborne-medaily-numizmatika-kremnica/strieborna-medaila-jozef-karol-hell-patina

• strieborná medaila Leonardo Da Vinci, Mona Lisa, proof

(venovala Numizmatika Kremnica s.r.o.)

Strieborná medaila Leonardo da Vinci v prevedení proof

Leonardo da Vinci je známy renesančný umelec. Namaľoval obraz, ktorý asi každý pozná, Monu Lisu alebo La Gioconda v rokoch 1503 – 1506. Obraz je umiestnený v Paríži, v múzeu Louvre. Úsmev Mony Lisy je známou konšpiráciou, nakoľko aj keď sa usmieva, jej oči sú smutné.
Strieborná medaila je umiestnená v krabičke s certifikátom.
Materiál: Ag 925/1000
Hmotnosť: 7,8 g
Priemer: 26 mm
Autor: Drahomír Zobek
Limit: 300 ks, číslované
Vyrazila: Numizmatika Kremnica s.r.o.

https://numizmat.sk/sk/strieborne-medaily-numizmatika-kremnica/strieborna-medaila-leonardo-da-vinci-proof

• 10x 50% zľava na pamätnú tlač – pamätný list v tvare bankovky Antonín Panenka GOLD v hodnote 1990 Kč / ~85 €
  (venovali Osobnosti století s.r.o.)

V roce 2023 oslavila 75. narozeniny jedna z největších legend našeho fotbalu. K tomuto významnému jubileu jsme se rozhodli vydat pamětní tisk, který je věnován Antonínovi Panenkovi

GOLD číslovaná – série AP 000001-001976 (1976 ks), tato varianta obsahuje zlatý metalický proužek a je uložena v obalu se zlatým nápisem. Symbolicky počtem kusů odkazuje na rok 1976 – zlato z ME.

Ochranné prvky: ceninový papír s vodoznakem a ochrannými vlákny (vlákna viditelná, vlákna neviditelná svítící pod UV světlem), sklopný efekt, giloše, mikropísmo, ceninové rastry, irisové přechody, ofsetový tisk neviditelnou UV barvou (zelená a červená), portrét technikou hlubotisku

Tisk: STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, státní podnik (ofsetový tisk) a TISKÁRNA IMPÉRIA s.r.o. (zbylé tiskové operace)

https://www.osobnostistoleti.cz/

Legenda Antonín Panenka obdivuje na veltrhu Sběratel Praha 2024 v stánku Medailérskeho klubu medailu Spartak Trnava, 100 rokov trnavského futbalu / Trnava do teho 1923-2023 (od medailéra Mária Slezáka, vydala Slovenská numizmatická spoločnosť pobočka Trnava. Postriebrený tombak, ~330 g, 100 kusov, 70 mm (výška plastiky averzu cca 6 mm, hrúbka hrany 8 mm), tu drží kolorovanú medailu z edície autora (EA) v náklade 10 ks

Pokud máte zájem o pamětní listy Dominika Haška nebo Antonína Panenky, prosím pište na info@osobnostistoleti.cz – zde můžete uplatit i slevové akce

• 10x 50% zľava na pamätnú tlač – pamätný list v tvare bankovky Dominik Hašek GOLD v hodnote 1990 Kč / ~85 €
  (venovali Osobnosti století s.r.o.)

V roce 2023 jsme si připoměli 25 let od největšího úspěchu českého ledního hokeje v historii. Při této příležitosti se naše firma rozhodla vydat pamětní tisk ve formě bankovky, který je věnován našemu legendárnímu brankáři.

GOLD číslovaná – série H39 000001-003999 (3999ks), tato varianta obsahuje zlatý metalický proužek a je uložena v obalu se zlatým nápisem.

https://www.osobnostistoleti.cz/dominik-hasek/

Pokud máte zájem o pamětní listy Dominika Haška nebo Antonína Panenky, prosím pište na info@osobnostistoleti.cz – zde můžete uplatit i slevové akce

• 10x ročné predplatné na časopis Liečivé rastliny / Léčivé rostliny
  (venovalo vydavateľstvo zdravotníckej literatúry Herba spol. s r.o.)

Vedecko – populárny časopis Liečivé rastliny sa venuje fytoterapii, téme zdravia, výžive, prírodnej kozmetike, ale aj pestovaniu liečivých rastlín. Nájdete tu overené aj nové liečivé rastliny, ich účinky a všetko, čo súvisí s pestovaním, zberom, spracovaním a užívaním bylín a byliniek.

– určený odbornej verejnosti, študentom, laickej verejnosti a všetkým, ktorí vyznávajú zdravý životný štýl

– dvojmesačník / 6 čísiel ročne

– vychádza nepretržite od roku 1964

– zaujímavé prílohy pre predplatiteľov

Publikujeme pôvodné práce autorov – odborníkov zo Slovenska i Českej republiky, ktoré prinášajú poznatky o najnovšom výskume v oblasti liečivých rastlín, prírodných látok a ich využitia pre zdravie človeka, príspevky z oblasti pestovania, spracovania a využitia LR, výživy, prírodnej kozmetiky. V rubrike Zo zahraničnej tlače prinášame zaujímavosti z výskumu LR zo sveta. Články sú publikované v slovenskom a českom jazyku. 

• Tlačená brožúrka Medaila roka 2024 s výsledkami a podpismi autorov medailí

(venoval Medailérsky klub, o.z.)

Na exkluzívnom štruktúrovanom papieri (ekologickom, FSC® certifikovanom, CO₂/uhlíkovo neutrálnom, na z 30 % recyklovanom papieri, vyrobenom výhradne energiou z veterných elektrární)

-> Brožúrku si môžete tiež stiahnuť v pdf (16 strán, 160×112,5 mm; 7,74 MB)

• Tlačená brožúrka Medaila roka 2023 s výsledkami a podpismi autorov medailí

(venoval Medailérsky klub, o.z.)

Na exkluzívnom štruktúrovanom papieri (ekologickom, FSC® certifikovanom, CO₂/uhlíkovo neutrálnom, na z 30 % recyklovanom papieri, vyrobenom výhradne energiou z veterných elektrární)

-> Brožúrku si môžete tiež stiahnuť v pdf (16 strán, 160×112,5 mm; 5,14 MB)

• 5x propagačná medaila Medailérsky klub
  (venoval Medailérsky klub, o.z.)

Materiál mosadz, priemer 40 mm, vrúbkovaná hrana
Vyrobil: Ing. Ján Baranovič

• 3x katalóg medailí Milana Struhárika
  (venoval Medailérsky klub, o.z.)

K 90. výročiu narodenia výnimočnej osobnosti slovenského umenia,
akad. sochára Milana Struhárika z Nového Mesta nad Váhom, vydal Medailérsky klub, o.z. súpis/katalóg jeho medailí, vrátane vybraných diel z jeho sochárskej tvorby z bronzu a obľúbeného dreva:

„Milan Struhárik medaily“

Súpis obsahuje kompletný prehľad jeho razených a liatych medailí, ako aj výber ďalších diel z jeho ťažiskovej sochárskej tvorby (drevené plastiky, busty/pomníky s bustami, sochárske realizácie v architektúre, pamätné tabule). Milan Struhárik sa preslávil najmä svojím jedinečným prístupom k drevu, ktoré považuje za svoje najvýznamnejšie umelecké médium.
Aj keď medailérskej tvorbe sa venoval príležitostne, vytvoril dosť pozoruhodných medailí venovaných najmä svojmu kraju a jeho osobnostiam, ktoré ho svojím významom však prekračujú. Jeho medaily nie sú síce tak známe a rozšírené, sú však o to viac pútavé a zaslúžia si našu pozornosť. A práve preto má táto publikácia za cieľ zmapovať a priniesť verejnosti jeho výnimočnú medailérsku tvorbu.

https://medailerskyklub.art/katalog-milan-struharik-medaily

• 1x polokošeľa s krátkym rukávom Pique Polo
  (venoval Medailérsky klub, o.z.)

– slonovinová šedá

– veľkosti M-2XL

https://medailerskyklub.art/polokosela-medailersky-klub

• 1x polokošeľa s dlhým rukávom
  (venoval Medailérsky klub, o.z.)

– farba svetlo-šedá (rs sport grey) veľkosti M a 2XL / čierna XL

https://medailerskyklub.art/polokosela-medailersky-klub

• 69x papierový prebal na komplet Slovensko Ag PROOF 2009-2024
  (venoval EURONUMIS s.r.o.)

Komplet 69 ks prebalov na Slovenské strieborné zberateľské mince 2009-2024
https://www.euronumis.eu/69-x-papierovy-prebal-na-komplet-Slovensko-Ag-PROOF-2009-2024-d41049.htm

-> Predajňa EURONUMIS s.r.o. v Bratislave sa pre vás presťahovala do väčších a krajších priestorov v rámci tej istej ulice na novú adresu Miletičova 67 – na koniec ulice na rohu s Prievozskou, hneď na zastávke MHD smerom na trhovisko, vedľa predajne Sherlock

• Album EURO COLLECTION na sety euromincí bez listov, kazeta (8450L)
  (venoval EURONUMIS s.r.o.)

Album Lindner na 2euro pamätné mince. Album neobsahuje listy na mince, tie si môžete doobjednať. 4 krúžková mechanika. Rozmer albumu: 250 x 270 x 60 mm.
https://www.euronumis.eu/Album-EURO-COLLECTION-na-sety-eurominci-bez-listov-kazeta-8450L-d16394.htm

• Zakladač OPTIMA na 48 európskych mincí, detský (ALBKIDS) IN
  (venoval EURONUMIS s.r.o.)

Detských zakladač na mince „Moje mince z celej Európy“ je perfektným štartom do sveta mincí. Ideálny darček pre deti od 6 rokov. Dizajn albumu prebúdza túžbu zbierať, vymieňať a objavovať. Listy na mince vo formáte OPTIMA ponúkajú dostatočný priestor pre mince zo všetkých 48 krajín Európy. Bez ohľadu na to, či ide o eurá, koruny alebo denáre – do tohto štartovacieho albumu sa zmestí každá aktuálna európska mena. Dozviete sa zaujímavé fakty a informácie o eurozóne. Vďaka krúžkovej väzbe je album ľahko rozšíriteľný. Obsah: 4 listy OPTIMA 12 okienok, 2 listy OPTIMA bez delenia. Formát: 245 x 270 mm.

https://www.euronumis.eu/Zakladac-OPTIMA-na-48-europskych-minci-detsky-ALBKIDS-IN-d31562.htm

• Stojan na mincu „Berlínsky múr“ s kapslou (METUIMAUER)

(venoval EURONUMIS s.r.o.)

https://www.euronumis.eu/Stojan-na-mincu-Berlinsky-mur-s-kapslou-METUIMAUER-d19509.htm

• Pracovná podložka BASIS, modrá
  (venoval EURONUMIS s.r.o.)

Pracovná podložka BASIS so svojimi veľkorysými rozmermi 600 x 350 mm ponúka dostatok priestoru pre vaše zberateľské karty bez toho, aby bola objemná. Môžete jednoducho umiestniť niekoľko radov kariet, prehľadne ich usporiadať a tak dokonale realizovať svoju stratégiu. Hraciu podložku BASIS možno prakticky zrolovať, a preto sa veľmi ľahko prenáša. Či už súťažíte na turnajoch alebo len hráte s priateľmi, táto podložka je vždy pripravená. Subtílny dizajn hracej podložky BASIS sa perfektne hodí k akémukoľvek typu zberateľských kariet a zaisťuje, že vaše karty budú stredobodom pozornosti. Bez ohľadu na vašu zberateľskú kartovú hru – či už je to Pokémon, Yu-Gi-Oh!, Magic: The Gathering alebo iná – táto podložka je ideálnou voľbou. Okrem vylepšeného hracieho povrchu ponúka hracia podložka BASIS aj ochranu pre vaše karty a vašu hraciu plochu. Vaše karty sú chránené pred opotrebovaním a nečistotami, zatiaľ čo podložka chráni vaše karty pred priamym kontaktom s tvrdými povrchmi. Hracia podložka BASIS je nielen praktickým doplnkom pre zberateľov zberateľských kariet, ale aj výbavou, ktorá vám spríjemní hru a ochráni vaše karty. Vďaka svojmu univerzálnemu použitiu a elegantnému vzhľadu sa táto podložka určite stane nenahraditeľnou súčasťou vašej výbavy.
https://www.euronumis.eu/Pracovna-podlozka-BASIS-modra-d37704.htm

-> Predajňa EURONUMIS s.r.o. v Bratislave sa pre vás presťahovala do väčších a krajších priestorov v rámci tej istej ulice na novú adresu Miletičova 67 – na koniec ulice na rohu s Prievozskou, hneď na zastávke MHD smerom na trhovisko, vedľa predajne Sherlock

ŠTATÚT OCENENIA MEDAILA ROKA